Sice jeden vzorek, a tak nějak bokem, nicméně vyžádali si jej na finální galadegustaci do Varšavy (protože uspělo v předkole), tak jej tam náš ambasador na polském trhu prezentoval - viz obrázek - láhev vlevo dole (převzato z blogu "Vidlička a nůž".
O našem víně se pak zmínil i Wojciech Bonkowski: "Richard Stávek – szalone wina naturalne tego czeskiego winiarza recenzowaliśmy już tu. Tym razem znów wypadły najciekawiej w ofercie importera Winozmoraw.pl.
Wyróżniam czerwoną kompozycję Vesely & Bočky 2011,
winogronowo-miodowy koktajl pełen zaskakujących zapachów i czystej
przyjemności picia."
Děkujeme :-) A pijte, nás, pijte :-)
Prohledat tento blog
2014-10-29
2014-10-28
Chválabohu za zimní čas
Konečně je zpět, ten zimní čas. S biorytmy neradno laškovat. Ony posuny času jsem nikdy pozitivně nekvitoval, během studií jsem měl dokonce v oblibě několik let nosit na hodinkách nonstop celý rok zimní čas (a po dotazech "Nevíš kolik je hodin?" jsem vždy sděloval ten zimní - ovšem těm, kteří o mojí zálibě v zimním nevěděli, jsem raději dodal, že jde o onen zimní). Bral jsem to jako formu jeho propagace. Nevím jak komu, ale mě osobně tyto změny příliš neprospívají. Denní biorytmus je několik dní, u některých jedinců i týdnů, rozhozený, vyskytuje se únava, ospalost či naopak nespavost.
V posledních letech jste mohli zaznamenat, že se množí úvahy a hlasy pro sjednocení času, resp. pro zrušení jednoho z nich. Logicky by měl být zrušen letní, protože ten původní (a přirozený, astronomicky správný) je onen zimní. Někteří propagátoři sjednocení však naopak volají po zavedení letního; není jich však mnoho. Letitým odpůrcem letního času a znovuzavedení pouze zimního byl pekař Stanislav Pecka. Po jeho odchodu na věčnost se této záslužné občanské aktivity ujal senátor Petr Šilar. Jeho činnost je v tomto směru docela agilní, mezivýsledky již možno zaznamenat napříč Evropu. Projekt, jehož je iniciátorem a do kterého je nyní už zapojena spousta lidí, se prezentuje na webu http://www.foronlyonetime.eu. V podstatě se bude jednat o celoevropskou petici, která pokud nasbírá dostatek hlasů a tyto výsledky předá do Bruselu, Evropská komise se bude muset tímto tématem zabývat (a pravděpodobně občanům vyhovět).
Troufám si říci, že nejde jen o hlasy a brblání několika nespokojenců - onen časový posun znamená v mnoha případech i ztráty ekonomické pro národní hospodářství. Kdysi se tyto posuny času zaváděly kvůli energetickým úsporám - toto ale dávno neplatí, žádné úspory se dávno nekonají.
Komu je vlastně střídání letního a zimního času dobré? Jaké jsou pro ně podpůrné, obhajující argumenty? Podle mého názoru se jedná o starý, dnes nic nepřinášející, zvyk. Navíc i původní důvody jeho zavedení jsou zřejmě zcela mylné.
Něco z historie
V zemích koruny české bylo střídání času poprvé zavedeno v letech první světové války (1915-1916). Další "střídající" perioda byla za druhé světové války (1940) a trvala 9 let. Potřetí a od té doby natrvalo bylo zavedeno střídání letního a zimního času v roce 1979 za energetické a ropné krize.
V posledních letech jste mohli zaznamenat, že se množí úvahy a hlasy pro sjednocení času, resp. pro zrušení jednoho z nich. Logicky by měl být zrušen letní, protože ten původní (a přirozený, astronomicky správný) je onen zimní. Někteří propagátoři sjednocení však naopak volají po zavedení letního; není jich však mnoho. Letitým odpůrcem letního času a znovuzavedení pouze zimního byl pekař Stanislav Pecka. Po jeho odchodu na věčnost se této záslužné občanské aktivity ujal senátor Petr Šilar. Jeho činnost je v tomto směru docela agilní, mezivýsledky již možno zaznamenat napříč Evropu. Projekt, jehož je iniciátorem a do kterého je nyní už zapojena spousta lidí, se prezentuje na webu http://www.foronlyonetime.eu. V podstatě se bude jednat o celoevropskou petici, která pokud nasbírá dostatek hlasů a tyto výsledky předá do Bruselu, Evropská komise se bude muset tímto tématem zabývat (a pravděpodobně občanům vyhovět).
Troufám si říci, že nejde jen o hlasy a brblání několika nespokojenců - onen časový posun znamená v mnoha případech i ztráty ekonomické pro národní hospodářství. Kdysi se tyto posuny času zaváděly kvůli energetickým úsporám - toto ale dávno neplatí, žádné úspory se dávno nekonají.
Komu je vlastně střídání letního a zimního času dobré? Jaké jsou pro ně podpůrné, obhajující argumenty? Podle mého názoru se jedná o starý, dnes nic nepřinášející, zvyk. Navíc i původní důvody jeho zavedení jsou zřejmě zcela mylné.
Něco z historie
V zemích koruny české bylo střídání času poprvé zavedeno v letech první světové války (1915-1916). Další "střídající" perioda byla za druhé světové války (1940) a trvala 9 let. Potřetí a od té doby natrvalo bylo zavedeno střídání letního a zimního času v roce 1979 za energetické a ropné krize.
2014-10-20
Pozvánka do Vídně
Těším se na případné setkání u sklenky oranžových vín.
2014-10-05
Kozy a výpresky
Naše kozeny lze považovat za jakési nástroje alternativní transformace komplexního vinného prožitku...v tomto případě ročníku 2014. Takřka celou produkci výlisků z hroznů jim vozím, postupně, někdy i 2x denně, a vesměs vše spořádají. Když pak dojím, při spokojeném přežvykování pak lze krásně slyšet křupkání rozkousávaných peciček. Mléko, a tedy i následně sýry, mají poněkud jinou, mírně odlišnou vůni i chuť. Dalo by se tak říci, že vlastně ročník ochutnáváme již s předstihem ve formě sýru.
Stavte se okoštovat. Je to delikátní, stejně jako kůzlečí pečínka z kůzlat ještě mléko sající a zároveň výlisky přežvykující :-) A k tomu dobré červenisko z Bočků či Divý Ryšák. Mňam
Stavte se okoštovat. Je to delikátní, stejně jako kůzlečí pečínka z kůzlat ještě mléko sající a zároveň výlisky přežvykující :-) A k tomu dobré červenisko z Bočků či Divý Ryšák. Mňam
2014-09-09
Praha pila víno až v Asii
![]() |
Cestující taštička festivalová |
...ano, byla to ta Luzia, jenž u nás v červnu asi dva týdny pobyla, vypomohla dosti, připojila se vlastně hned v Praze, kde zahájila svoji tříměsíční pouť Evropu od západu (pochází z německého regionu blízko belgických hranic) až na za její východní cíp (východní Turecko). Ale nepředbíhejme. Luzia se ke mě přidala na středoevropském Festivalu autentických vín, vypomáhala s prezentací vín, poslední den též převzala roli řidiče zpět na Moravu. Z jejího programu v Němčičkách: do vinohradu - s motykou, čistit kmínky, podlom; za kozama; na seno; do sklepa; na rajčata (vysadit, zalít) a tak dokola. Luzia za dvě udělala, ale taky za dvě snědla. Nejraději med, kterého jest pomálu.
Luzia po dvou týdnech zmizela v dálavách, směr Maďarsko, balkánské země bývalé Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a nakonec Turecko. Zde potkala Yektu (vousáče co jsem z něj tak čuměl), jehož rodina ji takřka adaptovala (když se jelo k prarodičům, tak musela vyndat pýrsink z nosu - potvora dírka jí během pár dní zavalila kalus, tedy zarostla! a taky si musela zahalit šátkem hlavu a místo kraťasů si dát sukni či nohavice) a cestovali s ní po celé zemi až k syrským hranicím (stalo se mi něco podobného v roce 2005 na tonžském ostrově ´Eua).
![]() |
Luzia, ambasadorka pijící Prahy |
2014-09-07
Kde se v Praze nově potkáte s našimi víny

První z nich, restaurant Bellevue, patří do uskupení restaurantů Zátiší Group a nachází se na Smetanově nábřeží. Podnik je vyhlášen pěknou terasou, skvělým výhledem na Hradčany a desénovým interiérem, v neposlední řadě ovšem špičkovou tuzemskou i mezinárodní kuchyní, jež byla oceněna doporučením v Michelinovském průvodci 2007.
Restaurace Atelier Red & Wine v malostranské ulici Rošických je otevřena relativně nově. Je moderního rázu, ale nic nešidící na kvalitě - jak pokrmů, tak vín. Nabízejí obědová menu, ale jsou připraveni zhotovit i náročné gastronomické kreace pro dlouhé a opulentní večeře. Otevřeno je v pondělí až večer a od úterý až do soboty pak od 11:30 do půlnoci.
Vršovický obchod s delikatesami a vinný bar FAJNŠMEKR je znám nejen místním usedlíkům, ale i mnohým labužníkům i ze vzdálenějších koutů hlavního města. Po úspěšné úvodní degustaci z minulého týdne byla zahájena, doufejme, úspěšná spolupráce. Ostatně, ohlasy z publika by tomu mohly nasvědčovat. Takže, naše autentická vína žádajte i zde.
2014-08-31
Kdo poznáte majitele?
Ne, nejde tentorát o rubriku "kriminální ústředna pátrá", i když by to tak mohlo vypadat. Prostě uvedený vůz byl viděn v kufru naložený nápravou od náklaďáku, kterou nejspíš šofér i majitel vozu v jedné osobě ukradl Miroslavu Kabelovi na jeho pozemku ve viniční trati Veselý v Němčičkách. Věc šetří policie, je podezření, že špinavý bloďák štíhlé postavy s tetováním na ruce, který byl spatřen a zaznamenán za volantem při krádeži je z Velkopavlovicka...kdo jej poznáte, oznamte M. Kabelovi na tel.: 723903446 a nebo zde v komentáři, děkuji.
![]() |
Hledá se toto Mondeo... |
![]() |
...vůz neuvěřitelných vlastností, protože v jeho kufru byla odvezena náprava náklaďáku |
2014-08-29
2014-08-19
2014-08-17
Kočka viniční
![]() |
Linda, kočka viniční (Felis vinitoris sp. bockyensis)(* |
![]() |
Mám tě, myško! |
Ale vše dobře dopadlo, kočičí viniční tlupa se druhý den slunila a hrála si s dalšími polapenými hryzci na stránic u vinice...
(* má omluva latiníkům za gramatický paskvil, je tomu již 25 let, co jsem pobíral lekce tohoto klasického jazyka... a zoologům za nomenklaturní novotvar
2014-08-12
Višňové VINAŘSTVÍ ROKU

Je fakt, že vychlazený je nejlepší. Je taky fakt, že dobrý višňák je lahůdka. Ale stavět jej do světel vinařského výsluní může jen cynický vypočítavec. A tím zjevně výrobce je. Všimněte si prosím detailů v rámečku na prvním obrázku, který je pak zvětšen na druhém z nich. Plakát propagující višňák se holedbá vinařskými oceněními, z nichž nejméně jedno bylo financováno částečně z veřejných zdrojů a částečně z peněz vinařů, které povinně a ze zákona odvádějí do Vinařského fondu. Nebo že by do společného prasátka (vzhledem k velikosti spíše prasete) už přisypávali i pěstitelé višní? Nic proti višním, mám je rád, čerstvé i všelijak zpracované, ale přeci jen, višňák se obecně dělá za pomoci vody a cukru. Zajímalo by mě, nejenom jako řádného člena Svazu vinařů, proč jiný řádný člen (tedy podle webu www.svcr.cz k dnešnímu datu) takto parazituje na práci ostatních a dehonestuje úroveň vinařství jako takového tím, že si jím přiživuje svůj višňákový byznys. Očekávám, že Chateau Lednice bude vyzvána kompetentními a odpovědnými osobami, aby takovou propagaci stáhli a nebo tak učiní sama, aby se věc obešla bez většího rozruchu. Domnívám se, že by se logo soutěže nemělo objevovat ani na plakátech propagujících konzumaci burčáku (jeho tuzemský fenomén stále považuji za vinařský suterén, přičemž višňák tedy za -II. patro tohoto suterénu).
Užití loga VINAŘSTVÍ ROKU má, nebo by mělo mít, jakási pravidla. Jestli je na snímcích vyobrazené užití v pořádku, něco je tu blbě....
2014-08-07
Bedýnka STAWEK, malá i větší
Tak jsem si říkal, nepořídit na sobotu nějaké tašky, či sáčky pro ty, kteří třeba nenakoupí po kartonu, vezmou dvě tři lahve a třeba nějakou dobrotu a zase půjdou o sklep/dům dále. Ne! Žádné tašky, žádné sáčky. Budeme mít bedýnky a to nejenom prázdné.
Vlastně se budou hodit spíše pro změť odneseného tovaru. Abychom laskavému zákazníkovi usnadnily výběr, připravili jsme tématickou bedýnku za mimořádně výhodnou cenu. Tato nabídka bude platit pouze při odběru v sobotu 10-18 hod. a nebo v neděli 10:30-12:30, počet bedýnek připravených k expedici je limitován. Sestavili jsme taktéž dvě varianty, malou a velkou bedýnku. Velká obsahuje totéž co malá plus několik položek navíc. Ostatně, posuďte sami....
Malá bedýnka bude obsahovat:
1x Divý Ryšák, excentrické rosé
1x Cuvée Špigle červené 2012, již nazrálé, ale přitom temperamentní červenisko
1x Meruňky BIO sušené - chipsy; jediné sušené meruňky na trhu, které, ač nesířené, zachovaly původní oranžovou barvu - ostatně, na oranžovou jsme odborníci :-)
1x viniční OREGANO - sypké; sklízené jako divoce rostoucí na mezích našich vinic a svazích meruňkových sadů, možno použít jako koření i jako čaj (česky hezky DOBROMYSL)
1x jablečná povidla skořicová ve sklenici balená
1x Glans Iovi - kompot ze zelených vlašských ořechů - starosvětská pochoutka z našeho ekologického ořechového sadu
Bežná cena zboží v malé bedýnce je 824, během soboty a neděle bude však akčně k odebární za krásných 711 Kč.
Velká bedýnka bude obsahovat:
vše z předchozí malé bedýnky a navíc
+ 1x láhev oranžového vína ze směsné výsadby Špigle-Bočky 2012; víno nebylo nikdy sířeno.
+ 1x Meruňky BIO sušené - půlky; při sušení nebyla použita žádná elektrická či fosilní eneregie
+ 1x Meruňkový džem - důkaz, že meruňkám ve formě džemu nejvíce svědčí pravý třtinový cukr, tentokrát z ostrova Mauritius
+ 1x nožička sušeného kozlího klobásku (4 dny a noci švestkovým a meruňkovým dřevem, dále 2 měsíce zrání v komíně udírny v průvanu)
+ jedno překvapení
Bežná cena zboží ve velké bedýnce je 1917 Kč, během soboty a neděle bude však akčně k odebrání za krásných 1717 Kč.
Ti, kdož nakoupí velkou bedýnku, mají základní ochutnávku vín zdarma, resp. bude jim cena odečtena z nákupní ceny Velké bedýnky STAWEK.
Zájemci o bedýnku, hlaste se již nyní, rezervace mají prioritu při výdeji :-)
Vlastně se budou hodit spíše pro změť odneseného tovaru. Abychom laskavému zákazníkovi usnadnily výběr, připravili jsme tématickou bedýnku za mimořádně výhodnou cenu. Tato nabídka bude platit pouze při odběru v sobotu 10-18 hod. a nebo v neděli 10:30-12:30, počet bedýnek připravených k expedici je limitován. Sestavili jsme taktéž dvě varianty, malou a velkou bedýnku. Velká obsahuje totéž co malá plus několik položek navíc. Ostatně, posuďte sami....
Malá bedýnka bude obsahovat:
1x Divý Ryšák, excentrické rosé
1x Cuvée Špigle červené 2012, již nazrálé, ale přitom temperamentní červenisko
1x Meruňky BIO sušené - chipsy; jediné sušené meruňky na trhu, které, ač nesířené, zachovaly původní oranžovou barvu - ostatně, na oranžovou jsme odborníci :-)
1x viniční OREGANO - sypké; sklízené jako divoce rostoucí na mezích našich vinic a svazích meruňkových sadů, možno použít jako koření i jako čaj (česky hezky DOBROMYSL)
1x jablečná povidla skořicová ve sklenici balená
1x Glans Iovi - kompot ze zelených vlašských ořechů - starosvětská pochoutka z našeho ekologického ořechového sadu
Bežná cena zboží v malé bedýnce je 824, během soboty a neděle bude však akčně k odebární za krásných 711 Kč.
Velká bedýnka bude obsahovat:
vše z předchozí malé bedýnky a navíc
+ 1x láhev oranžového vína ze směsné výsadby Špigle-Bočky 2012; víno nebylo nikdy sířeno.
+ 1x Meruňky BIO sušené - půlky; při sušení nebyla použita žádná elektrická či fosilní eneregie
+ 1x Meruňkový džem - důkaz, že meruňkám ve formě džemu nejvíce svědčí pravý třtinový cukr, tentokrát z ostrova Mauritius
+ 1x nožička sušeného kozlího klobásku (4 dny a noci švestkovým a meruňkovým dřevem, dále 2 měsíce zrání v komíně udírny v průvanu)
+ jedno překvapení
Bežná cena zboží ve velké bedýnce je 1917 Kč, během soboty a neděle bude však akčně k odebrání za krásných 1717 Kč.
Ti, kdož nakoupí velkou bedýnku, mají základní ochutnávku vín zdarma, resp. bude jim cena odečtena z nákupní ceny Velké bedýnky STAWEK.
Zájemci o bedýnku, hlaste se již nyní, rezervace mají prioritu při výdeji :-)
2014-08-05
Hola, hola, sobotní trdelník volá!
Detail z přípravy hrubých trdelníků |
Neuburského hrozen. Chuťově nejlepší ze všech. Hned po večerce... |
2014-08-04
F. A. Q. k sobotní degustační seanci
Protože se mi množí telefonické, e-mailové i osobní dotazy skrze nadcházející tři dny: 8., 9. a 10. srpna, rozhodl jsem se, že je lehce stylisticky poupravím, protřídím, seřadím a publikuji tak, abych mohl snad již jen odkazovat sem na blog :-)
Dotaz: Bude ochutnávka vín zdarma nebo snad budeme muset platit?
Odpověď: Za nějaký ten obolos budeme samozřejmě rádi. Tedy nechtěl jsem tím naznačit, že vstupné bude dobrovolné. Ochutnávat bude možno po skleničce jednak vína, jež jsou ve stálé nabídce, ale také některé rarity, jež zbyly po lahvích. Každý vzorek bude mít svoji samostatnou cenu za degustační porci (od 15 Kč výše), stejně jako loni připravíme i degustační balíčky (basic, economic, standart, business class, first class, de luxe, all inclusiv, heaven apod.), jež budou zahrnovat vždy specifikovanou skupinku vín a případně i nějaké sousto pochutin.
Dotaz: Máme si přinést vlastní skleničky?
Odpověď: Je to na každém jak se rozhodne. Sklenice nějaké máme, snad pár desítek, no musí to kolovat a vracet se. Upozorňuji, že sklo zálohujeme. Riedel v křišťálu bude za 300 Kč, OIV za 50 Kč. A kdo je zvyklý na nějakou tu svoji oblíbenou sklenici, nechť si ji vezme s sebou.
Dotaz: Je nutno se k vám na sobotní ochutnávku objedávat dopředu? Odpověď: Pokud se jedná o jednotlivce či páry, tak to snad ani nebude nutné. Týká-li se to skupinek o více osobách, vcelku takovou konzultaci mailem či telefonicky doporučuji.
Dotaz: Bude možné v případě, zachutná-li nám nějaké vaše víno, si přímo na místě nakoupit?
Odpověď: Samozřejmě, ale v omezeném množství. Nejsme na větší odběry při takových akcích zařízeni. Větší nákupy lze realizovat v neděli před polednem či odpoledne a nebo v případě zájmu je možno objednaná vína rozvést v rámci našich dvou největších měst dle domluvy a nebo nechat poslat přepravní službou. Toto vše se samozřejmě týká jen vín, jež máme ještě běžně v prodeji - většina ochutnávaných vín bude bohužel již jen z našeho privátního archivu. Ale o to víc se na sobotní ochutnávku mnozí těší!
Dotaz: Bude možné k vám přijít někdy po osmé hodině večerní? Dřív to nestihneme.
Odpověď: Omlouvám se, ale nalévat budeme jen do 18. hodiny, v 18:30 bychom rádi uklidili. To víte, zvířena volá, a i jiné povinnosti.
Dotaz: Asi budeme po celém dni notně znavení, takže bychom rádi na místě přespali. Zajišťujete i ubytování?
Odpověď: Nezajišťujeme, ale můžeme doporučit alternativy: 2 pensiony ve sportovním areálu (sociální zařízení na pokoji) - www.sportnemcicky.cz; pension Leona (http://www.ubytovanileona.cz/); pension Karel (http://www.penzionukarla.cz) a nebo pro náročnější nedaleké Ovčí terasy (www.beee.cz) a nebo Hotel Kraví hora Bořetice (www.kravihora.cz)
Dotaz: Přijedeme k vám v sobotu a rádi bychom se podívali i do vinic. Provedete nás?
Odpověď: To bohužel nebude možné. Sobotní program je daný u nás na č. p. 206. Prohlídka vinic bude v neděli od 8 hod. - podrobnosti na webu.
Dotaz: Bude ochutnávka vín zdarma nebo snad budeme muset platit?
Odpověď: Za nějaký ten obolos budeme samozřejmě rádi. Tedy nechtěl jsem tím naznačit, že vstupné bude dobrovolné. Ochutnávat bude možno po skleničce jednak vína, jež jsou ve stálé nabídce, ale také některé rarity, jež zbyly po lahvích. Každý vzorek bude mít svoji samostatnou cenu za degustační porci (od 15 Kč výše), stejně jako loni připravíme i degustační balíčky (basic, economic, standart, business class, first class, de luxe, all inclusiv, heaven apod.), jež budou zahrnovat vždy specifikovanou skupinku vín a případně i nějaké sousto pochutin.
Dotaz: Máme si přinést vlastní skleničky?
Odpověď: Je to na každém jak se rozhodne. Sklenice nějaké máme, snad pár desítek, no musí to kolovat a vracet se. Upozorňuji, že sklo zálohujeme. Riedel v křišťálu bude za 300 Kč, OIV za 50 Kč. A kdo je zvyklý na nějakou tu svoji oblíbenou sklenici, nechť si ji vezme s sebou.
Dotaz: Je nutno se k vám na sobotní ochutnávku objedávat dopředu? Odpověď: Pokud se jedná o jednotlivce či páry, tak to snad ani nebude nutné. Týká-li se to skupinek o více osobách, vcelku takovou konzultaci mailem či telefonicky doporučuji.
Dotaz: Bude možné v případě, zachutná-li nám nějaké vaše víno, si přímo na místě nakoupit?
Odpověď: Samozřejmě, ale v omezeném množství. Nejsme na větší odběry při takových akcích zařízeni. Větší nákupy lze realizovat v neděli před polednem či odpoledne a nebo v případě zájmu je možno objednaná vína rozvést v rámci našich dvou největších měst dle domluvy a nebo nechat poslat přepravní službou. Toto vše se samozřejmě týká jen vín, jež máme ještě běžně v prodeji - většina ochutnávaných vín bude bohužel již jen z našeho privátního archivu. Ale o to víc se na sobotní ochutnávku mnozí těší!
Dotaz: Bude možné k vám přijít někdy po osmé hodině večerní? Dřív to nestihneme.
Odpověď: Omlouvám se, ale nalévat budeme jen do 18. hodiny, v 18:30 bychom rádi uklidili. To víte, zvířena volá, a i jiné povinnosti.
Dotaz: Asi budeme po celém dni notně znavení, takže bychom rádi na místě přespali. Zajišťujete i ubytování?
Odpověď: Nezajišťujeme, ale můžeme doporučit alternativy: 2 pensiony ve sportovním areálu (sociální zařízení na pokoji) - www.sportnemcicky.cz; pension Leona (http://www.ubytovanileona.cz/); pension Karel (http://www.penzionukarla.cz) a nebo pro náročnější nedaleké Ovčí terasy (www.beee.cz) a nebo Hotel Kraví hora Bořetice (www.kravihora.cz)
Dotaz: Přijedeme k vám v sobotu a rádi bychom se podívali i do vinic. Provedete nás?
Odpověď: To bohužel nebude možné. Sobotní program je daný u nás na č. p. 206. Prohlídka vinic bude v neděli od 8 hod. - podrobnosti na webu.
2014-08-03
Za Autentickými víny do Němčiček aneb jak to bude příští víkend
Již po třetí se letos uskuteční další ročník milovníky přírodních vín
vyhledávané akce OTEVŘENÉ SKLEPY vinařů-Autentistů a to ve dnech 8. až
10. srpna. Pořadatelem víkendové události je vinařský spolek Autentisté
(členové Kočařík Čejkovice, Koráb Boleradice, Stávek Němčičky (č. p.
206!), Ševčík Bořetice a Vykoukal Hostěrádky-Rešov), kteří i letos
pozvali své kolegy ze slovenského spolku AUTENTISTA Slovakia a také z
tuzemska několik podobně smýšlejících vinařů, jež se budou prezentovat
ve Velkých Bílovicích.
Podrobnosti o tom, co se pokusíme připravit u nás v Němčičkách, si přečtete na této stránce a také postupně v sekci aktualit. Ale nemělo by to vybočovat z již osvědčeného scénáře - viniční piknik, prohlídka sklepa, den otevřených lahví, pochůzka po vinicích, nákup vín :-)

I letos bude náš program trojdenní - tedy pokud budeme mít štěstí a našemu očekávanému přírůstku se bude chtít posečkat a nebo se vyloupnout dříve - termín máme totiž právě přibližně na onen víkend...
PÁTEK 8. srpna: od rána bude probíhat viniční workshop se zaměřením na přípravné práce pro budoucní vinici a na terénní úpravy ve vinici již stávající. Rezervace nutné, ještě je volných několik míst (doporučeno jen pro alespoň průměrně fyzicky zdatné jedince!). Večer od 18. hodiny pak proběhne Viniční piknik (vinice v Bočkách), jež bude zahrnovat polní ochutnávku několika vybraných vín a gastronomický (a možná i kulturní) program - v případě zájmu o účast (zejména kvůli gastronomické části) doporučujeme též rezervaci, nejlépe e-mailem na adresu: richard@stawek.cz
SOBOTA 9. srpna: tradiční DEN OTEVŘENÝCH LAHVÍ bude probíhat od 10:00 do 18:00. Kromě vín, jež máme ve stálé nabídce k zakoupení, otevřeme k ochutnání i vína starších ročníků, jež jsou dostupná již jen v archivu. V několika případech to bude exkurz i více než 10 let zpět. Nabídneme také vybraná vína a jiné naše dobroty k odnosu (sušené meruňky, viniční oregáno, kompot ze zelených vlašských ořechů aj.) či k snědku na místě (kozí sýr, kozí klobásek, kůzlečí pečeně aj.)
NEDĚLE 10. srpna: Od 8 hod. proběhne kratší verze oblíbené Potulky po vinicích, sraz na parkovišti u koupaliště. Půjde se terénem s určitým převýšením, doporučuji dobré boty, outdoorový oděv a elán. Od 10:30 bude pak u nás doma na hlavní ulici č. p. 206 možnost pro zakoupení těch vín či jiného co jste nestihli v sobotu.
Zdůrazňuji, že změna programu, od pátku až do neděle, je vyhrazena, protože se blíží termín příchodu na svět dalšího našeho očekávaného člena rodiny a události mohou dostat každým dnem rychlý spád. Platí to i pro ten případ, že program zůstane nezměněn – pak tedy, doufám, budeme moci spolehnout na schovívavost ve věci případných některých nedokonalosti (chaos v organizaci, váznutí uspokojování přání zákazníků, prodlevy, vyprodání některých vín dřív než bylo předpokládáno a naše neochota otevřít další láhev.
Podrobnosti o tom, co se pokusíme připravit u nás v Němčičkách, si přečtete na této stránce a také postupně v sekci aktualit. Ale nemělo by to vybočovat z již osvědčeného scénáře - viniční piknik, prohlídka sklepa, den otevřených lahví, pochůzka po vinicích, nákup vín :-)
I letos bude náš program trojdenní - tedy pokud budeme mít štěstí a našemu očekávanému přírůstku se bude chtít posečkat a nebo se vyloupnout dříve - termín máme totiž právě přibližně na onen víkend...
PÁTEK 8. srpna: od rána bude probíhat viniční workshop se zaměřením na přípravné práce pro budoucní vinici a na terénní úpravy ve vinici již stávající. Rezervace nutné, ještě je volných několik míst (doporučeno jen pro alespoň průměrně fyzicky zdatné jedince!). Večer od 18. hodiny pak proběhne Viniční piknik (vinice v Bočkách), jež bude zahrnovat polní ochutnávku několika vybraných vín a gastronomický (a možná i kulturní) program - v případě zájmu o účast (zejména kvůli gastronomické části) doporučujeme též rezervaci, nejlépe e-mailem na adresu: richard@stawek.cz
SOBOTA 9. srpna: tradiční DEN OTEVŘENÝCH LAHVÍ bude probíhat od 10:00 do 18:00. Kromě vín, jež máme ve stálé nabídce k zakoupení, otevřeme k ochutnání i vína starších ročníků, jež jsou dostupná již jen v archivu. V několika případech to bude exkurz i více než 10 let zpět. Nabídneme také vybraná vína a jiné naše dobroty k odnosu (sušené meruňky, viniční oregáno, kompot ze zelených vlašských ořechů aj.) či k snědku na místě (kozí sýr, kozí klobásek, kůzlečí pečeně aj.)
NEDĚLE 10. srpna: Od 8 hod. proběhne kratší verze oblíbené Potulky po vinicích, sraz na parkovišti u koupaliště. Půjde se terénem s určitým převýšením, doporučuji dobré boty, outdoorový oděv a elán. Od 10:30 bude pak u nás doma na hlavní ulici č. p. 206 možnost pro zakoupení těch vín či jiného co jste nestihli v sobotu.
Zdůrazňuji, že změna programu, od pátku až do neděle, je vyhrazena, protože se blíží termín příchodu na svět dalšího našeho očekávaného člena rodiny a události mohou dostat každým dnem rychlý spád. Platí to i pro ten případ, že program zůstane nezměněn – pak tedy, doufám, budeme moci spolehnout na schovívavost ve věci případných některých nedokonalosti (chaos v organizaci, váznutí uspokojování přání zákazníků, prodlevy, vyprodání některých vín dřív než bylo předpokládáno a naše neochota otevřít další láhev.
2014-08-02
Teodor mele mele bobule
A tak jsem si říkal, že letos taky uděláme trochu Vert-juice alias Verjus čili zelené šťávy z nezralých hroznů. Bylo už načase, protože, ač zatím nesladká, šťáva Rubinetu byla v polovině července už růžolící.
Už od středověku se Verjus používal úspěšně v kuchyni - zejména na způsob octa, do omáček. Zapojilo se nás víc, hroznů nebylo mnoho, spíše na vyzkoušení, ale drobný workshop proběhne i na den otevřených lahví - kdo bude chtít verjus ochutnat, bude si jej muset doslova umlít. Zaučí vás náš Teodor, zkušený poháněč ručního mlýnku-odšťavňovače. Na snímku se lopotí již kolem 20. července. Další kolo si dáme v sobotu 9. srpna odpoledne u nás v č. p. 206, Němčičky. Tentokrát půjde Sevar, tedy jeho martiňáky, běžné hrozníčky Sevaru již zaměkají a jsou pěkně probarvené.
další info k vinnému víkendu 8.-10. srpna bude následovat, pravděpodobně nejméně denně :-)
![]() |
Teodor mele Rubinet na Verjus |
Už od středověku se Verjus používal úspěšně v kuchyni - zejména na způsob octa, do omáček. Zapojilo se nás víc, hroznů nebylo mnoho, spíše na vyzkoušení, ale drobný workshop proběhne i na den otevřených lahví - kdo bude chtít verjus ochutnat, bude si jej muset doslova umlít. Zaučí vás náš Teodor, zkušený poháněč ručního mlýnku-odšťavňovače. Na snímku se lopotí již kolem 20. července. Další kolo si dáme v sobotu 9. srpna odpoledne u nás v č. p. 206, Němčičky. Tentokrát půjde Sevar, tedy jeho martiňáky, běžné hrozníčky Sevaru již zaměkají a jsou pěkně probarvené.
další info k vinnému víkendu 8.-10. srpna bude následovat, pravděpodobně nejméně denně :-)
2014-07-18
2014-07-15
2014-07-13
Tudy NE
Níže jedna fotomomentka ze dveří sklepa ve Velkých Bílovicích. Tudy cesta rozvíjející naše vinařství snad nevede...sortiment nabízející k zakoupení totiž jen starým podkladovým plakátem vzdáleně připomíná, že se nacházíte v největší vinařské obci České republiky.
Vynasnažím se doufat, že se jedná o ojedinělost....
Vynasnažím se doufat, že se jedná o ojedinělost....
2014-07-12
Tak hoši, kdo to byl?
Včera v pozdním odpoledni, mezi několika intenzivními dešti, započalo z jímky, která je u fotbalového hřiště v Němčičkách, vytékat cosi vínově fialovočerveného. Asi bych to ani nezaregistroval, ale když jsem přecházel mostek na koupaliště, plesklo mě to přes nos: sklepní vůně, kvasnice aj.
Jímka jímá odpadní vody z několika nemovitostí (soukromé domy, 2 vinařské provozy, několik rekreačních objektů) co jsou od ZD po toku potoka níže, protože jsou mimo hlavní kanalizaci obce. Jímka má pak údajně zařízení přečerpávající odpadní vody do čističky. Jenže stává se, že zařízení je čas od času zanešeno/ucpáno z důvodů příchodu nějakého materiálu, který tam nemá co dělat a pak se stane to, co je na snímku, že se nic nepřečerpává do čističky, ale valí to rovnou do potoka.
Je takový problém kaly při výrobě vína kompostovat? Vítězí pohodlnost. Předpisy určující jak nakládat s odpady při výrobě vína zjevně někoho nezajímají. Kdyby šlo o 2 litry kvasnic na dně demižonu....jenže tady do teklo intenzivně několik desítek minut a zrovna když prší...kdo to chtěl naředit a ulehčit si práci? Z chat to zjevně kvůli množství nebylo, mezi ZD Němčičky a sportovním areálem jsou ovšem 2 vinařské provozy. On by to byl problém i pro obecní čistírnu odpadních vod, kdyby jímka pracovala správně a vše se hezky nepozorovaně přečerpalo do čističky a do potoka nic nevyteklo - kvasnice jsou pro čistící proces velkou zátěží (stejně jako výpalky!). Náklady na provoz čističky pak kvůli takovému jednání stoupají a platí to všichni obyvatelé bez rozdílu v poplatcích za stočné nebo jak se to jmenuje, případně doplácí obec z rozpočtu. Předesílám, že o oplachovou vodu rozhodně nešlo....byla toho kvanta.
Takže, hoši, kdo byl to prase?
Jímka jímá odpadní vody z několika nemovitostí (soukromé domy, 2 vinařské provozy, několik rekreačních objektů) co jsou od ZD po toku potoka níže, protože jsou mimo hlavní kanalizaci obce. Jímka má pak údajně zařízení přečerpávající odpadní vody do čističky. Jenže stává se, že zařízení je čas od času zanešeno/ucpáno z důvodů příchodu nějakého materiálu, který tam nemá co dělat a pak se stane to, co je na snímku, že se nic nepřečerpává do čističky, ale valí to rovnou do potoka.
Je takový problém kaly při výrobě vína kompostovat? Vítězí pohodlnost. Předpisy určující jak nakládat s odpady při výrobě vína zjevně někoho nezajímají. Kdyby šlo o 2 litry kvasnic na dně demižonu....jenže tady do teklo intenzivně několik desítek minut a zrovna když prší...kdo to chtěl naředit a ulehčit si práci? Z chat to zjevně kvůli množství nebylo, mezi ZD Němčičky a sportovním areálem jsou ovšem 2 vinařské provozy. On by to byl problém i pro obecní čistírnu odpadních vod, kdyby jímka pracovala správně a vše se hezky nepozorovaně přečerpalo do čističky a do potoka nic nevyteklo - kvasnice jsou pro čistící proces velkou zátěží (stejně jako výpalky!). Náklady na provoz čističky pak kvůli takovému jednání stoupají a platí to všichni obyvatelé bez rozdílu v poplatcích za stočné nebo jak se to jmenuje, případně doplácí obec z rozpočtu. Předesílám, že o oplachovou vodu rozhodně nešlo....byla toho kvanta.
Takže, hoši, kdo byl to prase?
2014-07-04
Vinný BATMAN spatřen na Malé Straně!
Dnes tu máme takovou rychlovku - momentku ze včerejší pouliční degustace červeného cuvée ze starých keřů v uličkách malostranských....jeden ze zúčastněných si chtěl pořídit fotečku z pěkného večírku a co mu víno ve skleničce neudělalo! No kdyby milionkrát chtěl takto, nestane se to....ale náhodně je to hned :-)
2014-06-30
Co právě čtu... WINE GRAPES
![]() |
Takhle kniha vypadá |
![]() |
Z obsahu... |
Zmínil jsem to na tomto místě již dříve - Julii Harding jsem potkal kdysi kdesi před léty a od té doby jsme korespondenčně spolupracovali na několika projektech. Když pak přišla nabídka zapojit se do práce na WINE GRAPES, neváhal jsem ani chvíli. Tušil jsem, že půjde o velkolepé dílo. Pak přišla v říjnu 2012 pozvánka na křest knihy do Londýna (bohužel jsem nemohl, končilo vinobraní!), sem tam někdo někde špitl jak je to úžasná kniha, a jak to tak bývá, zanedlouho už o knize kdekdo mluvil, dokonce jsem měl ohlasy na uvedení mého jména kdesi v rámci poděkování, ale sám ji v ruce ještě ani nedržel. Čas běžel a já na ni ve shonu života málem zapoměl. Naštěstí však přišla ta již v úvodu zmíněná příležitost si nechat cosi nadělit....a tak jsem si vzpoměl na ono dílko a řekl si, že by asi neměla chybět v mé neváhal. Prostě WINE GRAPES.
![]() |
Muškát Alexandrijský |
Časy se mění, doba moderních virtuáních technologií nepřeje vydávání výpravných knih, ale přesto se najdou výjimky. A tou je právě WINE GRAPES. I přesto, že má knihovna (všeobecně - nejenom okolo vína) je rozlehlá a počet svazků se blíží pěticifernému číslu, přece v ní není mnoho titulů, které by byly co do formátu, rozsahu a knihařské práce srovnatelné. Tvrdé desky, k tomu ještě z tvrdých desek i knižní krabicofutrál, téměř třináct stovek stran, 1368 odrůd. Klasické barevné kresby vybraných odrůd, detailní popisy u jednotlivých položek. Úvodem najdete seznam rodokmenových diagramů odrůd (známé Cabernet Sauvignon, Garganega, Muscat, Nebbiolo, Pinot, ale i méně známé Brianna, Prié či Tribidrag). Následuje úvodní předmluva a kapitola popisující jak užívat tuto knihu. Knihou mohou listovat i ti z bystrých čtenářů, kteří nemají odborné vzdělání ampelografického směru a to díky dalším kapitolám, jež osvítí problematiku odrůdové rozdílnosti, mutací a klonů v rámci odrůd, šlechtění, ale taky nemocí a škůdců, podnoží a štěpování, věku révy a změnách ve složení vinic, o DNA.
![]() |
Poděkování, dokonce tučně. Dámy a pane, i já děkuji, bylo mi ctí spolupracovat! |
Ale ani historický exkurz není opominut. Odkazy na literaturu, archeologické nálezy, domestikace révy, expanze pěstování révy a kultury vína z Kavkazu na západ a ampelografické skupiny odrůd - to všechno jsou kapitoly, s nimiž se čtenář setká a obohatí a rozvine si jimi svůj vinařský obzor. Zajímavý je seznam odrůd podle zemí původu. Dominuje v něm samozřejmě Itálie, která je zde zastoupena 377 odrůdami, dále Francie s číslem 204, Španělsko obohatilo svět o 84 odrůd, následuje Řecko, Portugalsko, Německo, USA, Chorvatsko, Švýcarsko, Maďarsko a další. Česká republika je zde zastoupena celkem 11 odrůdami (Agni, André, Aurelius, Cabernet Moravia, Laurot, Malverina, Muškát Moravský, Neronet, Pálava, Rubinet, Veritas), Slovensko pak 12 (Breslava, Devín, Dunaj, Hetera, Hron, Mília, Nitranka, Noria, Rimava, Rudava, Torysa, Váh).
Již zmíněné barevné ilustrace pocházejí z unikátní 7-dílné série publikace Ampélografie (autory byly ve své době v odborných kruzích velmi respoktované osobnosti Pierre Vialla a Victor Vermorel), která vycházela v letech 1901 až 1910. Veledílo obsahuje celkem 3200 stran a popisuje 5200 odrůd a klonů, přičemž 627 z nich bylo vyobrazeno právě v ilustracích. V knize WINE GRAPES najdete hlavně klasické odrůdy z nejdůležitejších regionů vinaření - Aligoté, Amigne, Cabernet Franc, Chrupku - zde Chasselas, Gamay, Merlot, Rkatsiteli, Pedro Ximénez, Savagnin, Sercial, Ugni blanc, ale z tuzmského hlediska mimo jiné zásadní Portugais Bleu (v knize s odkazem na Frankovku), Riesling, Pinot noir či Sauvignon.
V závěru, za více než tisícem stran o odrůdách, je přehledný výkladový slovníček vinařských pojmů, dále seznam použité a doporučené literatury (na 20 stranách!) a také restřík odrůd s odkazem na strany v knize, kde se vyskytují.
Během tvorby jsem se autorů v odpovědích na jejich dotazy v rámci konzultací, ptal na to, podle čeho vybírají odrůdy, jejichž popis zařazují do připravovaného díly. Bylo mi sděleno, že hlavní podmínkou je, aby se z odrůdy připravovala komerčně dostupná vína, která jsou např. i dosažitelná na mezinárodních trzích, tedy jdoucí na export.
Knihu si můžete objednat například ZDE za 142 USD, a nebo třeba TADY za 192 EUR a taky TU. Pokud totiž (ne)vím, tak ji fyzicky v tuzemsku nikdo neprodává. A cena docela skáče, že? Ten můj výtisk pochází tuším z nějaké UK zasilatelské služby.
Kniha má i svůj web: http://winegrapes.org
2014-06-11
Nové místo prodeje našich vín
Dvě vína z naší aktuální nabídky můžete od tohoto týdne zakoupit v maloobchodní prodejně WAREHOUSE#1 společnosti Ultra Premium Brands v pražském Karlíně. Jakub Janeček a Jiří Rabel, majitelé, ke svojí prodejně říkají: "...Jsme poměrně normální kluci, kteří mají rádi kvalitu a tu, převážně
tekutou, jsme soustředili v našem obchodě. Přijďte se přesvědčit."
Nabídka v prodejně je široká a zdaleka zde nenajdete jen vína. Obchod najdete na ulici Sokolovská 105 (naproti hotelu Ibis), další kontakty - tel.: 608 520 526, e-mail: info@warehouse1.cz; www.warehouse1.cz
V prodejně můžete zakoupit červené cuvée ze směsné viniční výsadby Veselý-Bočky 2011 a oranžové nesířené Špigle-Bočky 2012 (18 mg/l celkových siřičitanů! vzniklých při kvašení), popisy k oběma vínům najdete zde. Zmíněné oranžové zaznamenalo velký úspěch během víkendového pražského festivalu autentických vín, když si jej Isabelle Legeron, jediný francouzský MW mezi ženami a mezinárodně uznávaná specialistka a propagátorka přírodních vín, vybrala z přítomných několika stovek vzorků vín mezi šestici vín, jež byla prezentována v rámci jí vedené MasterClass Tasting. Tož tak.
Nabídka v prodejně je široká a zdaleka zde nenajdete jen vína. Obchod najdete na ulici Sokolovská 105 (naproti hotelu Ibis), další kontakty - tel.: 608 520 526, e-mail: info@warehouse1.cz; www.warehouse1.cz
V prodejně můžete zakoupit červené cuvée ze směsné viniční výsadby Veselý-Bočky 2011 a oranžové nesířené Špigle-Bočky 2012 (18 mg/l celkových siřičitanů! vzniklých při kvašení), popisy k oběma vínům najdete zde. Zmíněné oranžové zaznamenalo velký úspěch během víkendového pražského festivalu autentických vín, když si jej Isabelle Legeron, jediný francouzský MW mezi ženami a mezinárodně uznávaná specialistka a propagátorka přírodních vín, vybrala z přítomných několika stovek vzorků vín mezi šestici vín, jež byla prezentována v rámci jí vedené MasterClass Tasting. Tož tak.
2014-06-08
Pro pasáky a pasačky
Sezóna pastevní je v plném proudu a my jako každý rok i letos nabízíme jedno- i vícedenní workshopy potulné pastvy koz a kozích věcí vůbec. V čem spočívají?
Shlédnete (případně si zkusíte) ranní/večerní dojení mléka, poté s kozami popojdeme do vyhrazeného areálu pastvy, kde je budete pást (a hlídat). Je možno nakombinovat různě dlouhou dobu a spojit vše s krátkým zasvěcením do výroby sýrů a ochutnávkou rozličných kozích výrobků.V místě je výběr několika pensionků a ubytoven, případně kemp.
Zájemci hlaste se :-)
Shlédnete (případně si zkusíte) ranní/večerní dojení mléka, poté s kozami popojdeme do vyhrazeného areálu pastvy, kde je budete pást (a hlídat). Je možno nakombinovat různě dlouhou dobu a spojit vše s krátkým zasvěcením do výroby sýrů a ochutnávkou rozličných kozích výrobků.V místě je výběr několika pensionků a ubytoven, případně kemp.
Zájemci hlaste se :-)
![]() |
Potulná pastva koz spojená se sklizní divoce rostoucího oregána |
2014-06-01
22 za litr, to je slušný, ne?
Jedna momentka z jarní Břeclavi (náměstí TGM):
Stěží k uvěření, že? Kraťasy, ponožky ...a víno. Jo, to ještě nic není - to, co se skrývalo uvnitř krámu...to byla teprve soda. A ani ne tak vypovídající o rychle se množících obchůdcích asiatů, ale o práci pro čest oboru ze strany kvazivinařských firem, jejichž výrobky se zde nacházejí v nabídce. Ale o tom v některém z dalších blogů, takže to tu sledujte :-)
Stěží k uvěření, že? Kraťasy, ponožky ...a víno. Jo, to ještě nic není - to, co se skrývalo uvnitř krámu...to byla teprve soda. A ani ne tak vypovídající o rychle se množících obchůdcích asiatů, ale o práci pro čest oboru ze strany kvazivinařských firem, jejichž výrobky se zde nacházejí v nabídce. Ale o tom v některém z dalších blogů, takže to tu sledujte :-)
2014-05-30
Divý Ryšák už zase JE!
Uplynula nějaká doba od momentu, kdy byla na přelomu zimy a jara doprodána poslední láhev předchozí edice Divého Ryšáku a už už tu máme mladý, bujarý kousek ročníku 2013. Takže, milci, fanouškové, příznivci Divého Ryšáku, tímto oznamuji, že počínaje zítřkem je k mání (v Poděbradech, jak po skleničce, tak i omezeně po láhvi) a v Němčičkách od neděle. Po lahvích i kartonech u nás doma a nebo, nedostanete-li se, budete si moci během cca týdne až deseti dní objednat přes náš e-shop.
Pozvánka do Poděbrad
Zítra, tj. v sobotu 31/5, se budeme moci setkat tváří v tvář u sklenky autentického vína a to na akci NATURA Festival, který se uskuteční v Poděbradech. Více na www.naturafestival.cz
Těším se na případnou viděnou.
Těším se na případnou viděnou.
2014-05-27
Rozluštění včerejší hádanky
Ne, zástěra indiánské babičky to sice není, ale...s trochou schvovívavosti by se dalo říci, že přihořívá. Jedná se o tapa, konkrétně tato je z ostrovu ´Eua v polynéském soustroví Tonga a jedná se o dar od mých přátel, s kterými jsem se tam při své cestě na jaře 2005 seznámil. A co je vlastně ta tapa? (nebo je to rodiu středního? kdoví).
Tapa je druh látky, dosud vyráběné tradičním způsobem za použití výhradně rostlinných produktů (kůra jistého druhu stromu máčeného v mořské vodě a tlučeného dřevěnými palicemi na dřevěných trámech, dále spojované a dosoušené na slunci a pigmentované opět barvivy rostlinného původu). Tapa byla a dosud i často je používána k rituálním účelům a nebo tvoří ozdoby příbytků domorodců. Osobně jsem se účastnil i místního pohřebního rituálu (schází se celá vesnice, každý zve každého, i cizího kolemjdoucího, pro všechny hosty je pak přímo na místě uspořádána hostina (mořské plody, humři, krevety, různé druhy rozličných ryb - vše místní a čerstvé! aj.)), kde je tapa používána jako zástěna při samotném aktu pohřbení - tělo zemřelého se ukládá na místo odpočinku předků a jen nejbližší příbuzní mohou vidět jejich případné ostatky při otevření země. Tapa je těmito nejbližšími příbuznými držena jako bariéra před přihlížejícím okolím, které následně nasyceno připravenou hostinou jako vzdáním díku za účast a soustrast.
Ale tapa se používá ipři svatbách, oslavách a dalších příležitostech. Její malé formáty jsou vyráběny i pro turisty, ale často je kvůli úspoře pořizovacích nákladů, padělána s umělohmotnou podšívkou. Používá se i jako látka k přípravě částí oděvů.
Vyobrazená tapa je o rozměrech 4 na 2,5 metru, v tomto případě na fotografii je složená na polovinu, protože tak velký prostor k instalaci v našem příbytku nemáme :-)
A zde něco s tématikou tapa přímo z Přátelských ostrovů (takto souostroví Tonga pojmenovali mořeplavci-objevitelé).
Hádanka sice uhodnuta nebyla, ale Evas mířila dalo by se říci podobným směrem, takže se přes léto u nás doma může stavit pro tu hrudku kozího sýra :-)
Tapa je druh látky, dosud vyráběné tradičním způsobem za použití výhradně rostlinných produktů (kůra jistého druhu stromu máčeného v mořské vodě a tlučeného dřevěnými palicemi na dřevěných trámech, dále spojované a dosoušené na slunci a pigmentované opět barvivy rostlinného původu). Tapa byla a dosud i často je používána k rituálním účelům a nebo tvoří ozdoby příbytků domorodců. Osobně jsem se účastnil i místního pohřebního rituálu (schází se celá vesnice, každý zve každého, i cizího kolemjdoucího, pro všechny hosty je pak přímo na místě uspořádána hostina (mořské plody, humři, krevety, různé druhy rozličných ryb - vše místní a čerstvé! aj.)), kde je tapa používána jako zástěna při samotném aktu pohřbení - tělo zemřelého se ukládá na místo odpočinku předků a jen nejbližší příbuzní mohou vidět jejich případné ostatky při otevření země. Tapa je těmito nejbližšími příbuznými držena jako bariéra před přihlížejícím okolím, které následně nasyceno připravenou hostinou jako vzdáním díku za účast a soustrast.
Ale tapa se používá ipři svatbách, oslavách a dalších příležitostech. Její malé formáty jsou vyráběny i pro turisty, ale často je kvůli úspoře pořizovacích nákladů, padělána s umělohmotnou podšívkou. Používá se i jako látka k přípravě částí oděvů.
Vyobrazená tapa je o rozměrech 4 na 2,5 metru, v tomto případě na fotografii je složená na polovinu, protože tak velký prostor k instalaci v našem příbytku nemáme :-)
A zde něco s tématikou tapa přímo z Přátelských ostrovů (takto souostroví Tonga pojmenovali mořeplavci-objevitelé).
![]() |
Použití jiného druhu tapa k dalším účelům |
![]() |
Momentka z pohřebního obřadu - velká tapa v pozadí |
![]() |
Sušení výchozí kůry pro účely zpracování |
![]() |
Téměř hotové dílo - zdobení je asi v polovině |
![]() |
Se surovinou pro výrobu tapa se čile obchoduje mezi jednotlivými ostrovy v rámci Tonga |
![]() |
Zdobení tapa na ostrově hlavním ostrově Tonga-tapu |
![]() |
Líbí se ti? Ano. Tak je to tvoje. Ale to já nemohu přijmout. U nás nelze odmítat. Hm :-/ |
2014-05-25
Hádanka s bojem o flašku a jiné aneb: Co je to?
Co byste řekli, že je na snímku níže?
Hádat možno během celého pondělního dne, nejpozdějí v úterý prozradím. První správně uhodnuvší má u nás k vyzvednutí litr kozího mléka, hrudku kozího sýra a láhev červeného z vinice Špigle ze sklizně 2012 :-)
Nuže, hádejte!
Hádat možno během celého pondělního dne, nejpozdějí v úterý prozradím. První správně uhodnuvší má u nás k vyzvednutí litr kozího mléka, hrudku kozího sýra a láhev červeného z vinice Špigle ze sklizně 2012 :-)
Nuže, hádejte!
Už to kvete
2014-05-18
Viniční mrkev aneb co se urodilo v Mladém Bočku
Rád se sytím v přírodě. Když se jedná o viniční pikniky, které občas pořádáme v Bočkách či Veselých, povětšinou je program postaven na kozím klobásku, zralém sýru a dobrém červenisku či chutné oranžádě. Takhle jsem v jeden jarní podvečer procházel mladou vinici v Bočkách, kde je onen ukrutně hustý spon a odkud jsme měli loni prvního Mladého Bočka, co skončil záhy v láhvi a už je i v podstatě vypitý, když tu ejhle, v travním porostu loni oseté směsi Green mix Multi, jež je směsí asi 16 druhů bylin, jsem objevil obyčejnou mrkev. Ano, tato směs obsahuje i nepatrnou část osiva mrkve. Taková viniční mrkev umí pěkně roztáhnout půdy a když ji vytáhnete, vznikne pěkný drenážní kanálek a taky větrací otvor pro různé půdní procesy. I půda potřebuje dýchat, a její obyvatelé jakbysmet.
A co se dá dělat s viniční mrkví? Vezmete příruční nožík, odkrojíte nať, lehce oškrábete, v autě se mi vždy povaluje láhev vody, trošku ji omyjete a s gustem pochroupete. MRKEV ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE = M.O.C. Bočky.
A co se dá dělat s viniční mrkví? Vezmete příruční nožík, odkrojíte nať, lehce oškrábete, v autě se mi vždy povaluje láhev vody, trošku ji omyjete a s gustem pochroupete. MRKEV ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE = M.O.C. Bočky.
![]() |
M.O.C.= mrkev originální certifikace |
2014-05-11
Co právě čtu: Vlastivěda moravská, okres Hustopečský
Mám ty staré knihy rád. Hodně vydrží, už to přežily do dneška o něčem svědčí. Sběrny papíru jsou plné mnohé zbytečné literatury, jež začla houfně vycházet po roce 1989, nebo třeba i nějaké desetiletí před ním. Netvrdím, že za první republiky či za císaře pána či dříve nevycházely braky a zbytečnosti, ale spíše tuším, že je jen velmi málo dnešních knih, jež budou za cca 100 let velmi poptávané a tržní cena za kus bude v řádech částek celodenní průměrné mzdy...
"Na "Stráži", kde od r. 1839 do nedávna byl větrný mlýn, stávaly stráže, jež upozorňovaly v čas nepokojů lid na blížícího se nepřítele. Domácí uchovávali se pak do podzemních lochů, jež jsou ve Vrbici v čísle 92, 94, 95, 98 a 102; některé lochy jdou až po Ochoze; našly se v nich kosti, střepy, nádoby, ba v jednom (u Machovských) i mrtvola ženy a dítěte. Kromě lochů uchovaly se i obilní chýše, jež Šmachel popisuje: "nahoře byl otvor 2/3 metru v průměru, 1-1 a 1/2 m hloubky; později otvor se rozšířil na 2-3 metry v průměru a tolikéž hloubky. Takto vykopaná jáma se náležitě vypálila by vlhkost neměla přístupu, pak, když se do ní na podzim k jarnímu setí určené obilí nasypalo, daly se na otvor trámy a na ně sláma a hlína. Na povrchu jen malý násep hlíny neb jiné nepatrné znamení označovalo místo, kde se jáma nachází. Jam takových, které též lochy sluly, nacházelo se nejvíce na Příhoně (od nynějších sklepů až ke Kalubu), některé též v Ochozíchz nichž až posud se některé propadliny zachovaly. "
Tuto knihu mám už nějaký ten pátek na nočním stolku a tu a tam z ní louskám náhodné kapitoly. Tu, kvůli které ji držím zejména, "Němčičky", je tu znázorněna na stranách 104 až 115. Zajímavé je, že kapitoly nejsou seřazeny abecedně podle názvů, tedy obcí (ještě těch starých, původních, takže jsou zde Příkluky či Popovice).
"Kol r. 1520 popovické (Popice byly dříve zvány Popovice - pozn. aut.) víno požívalo znamenité pověsti a podávalo se při královské tabuli v Praze. Hertodt, Pešina a Hanke považovali popovická vín za nejlepší na Moravě; poslední přirovnával je dokonce k rýnský. R. 1556 připomíají se vinohrady v tratích Langenberg, Mitterberg, Langer Satz a Wolfsbuhl. Kartuziáni královopolští Měli tu roku 1571 29/4 vinic s průměrným ročním výtěžkem 20 beček. Nejlepší víno jest z hor Une, Saurusell, Niederberg a Mitterberg. Pod vinohrady pěstovalo se hojně sladkého dřeva (=lékořice, pozn. aut.), jež vyváželo se do Uher i do Rakous."
Mám rád vzpomínky na staré časy. Na tak staré, že ani nikdo z těch, které jsem ve svém bytí potkal si tyto časy nepamatují, leda z vyprávění jejich stařešinů.
R. 1834 139 domů s 572 obyv., z nichž 813 Č. a 10 cizozemců, 808 kat., 1 evang., 4 židé, 6 bez vyznání a 4 jiné víry. Katastr má 779 ha s čistým katastrálním výnosem 19 149 K; z toho jest 410 ha rolí, 2.18 ha luk, 14 ha zahrad, 115 ha vinic, 65 ha pastvin, 0,15 ha rybníků a 148 ha lesa.
Černý a Váša odvozují jméno od osobního Němek, nikoli národnostního Němec.
.....
Novokřtěnci byli r. 1559 Sobkem z Kornic z Němčiček vypuzeni, utekli se do Polehradic, kde si zřídili dům; záhy se však vrátili a 1562 společný dům dostavěli. Tehdy uvádí se ves: "Nembschiczka bei Panowitz".
A víte kdo byli Kuník z Drahotuš Morkovice, bratři Zemík a Levík, Onš z Chválkovic, Boček z Želic, Lev z Klobouk, Petr z Kravař, Jiřík z Tupec, Všebor z Rájce, Jan ml. Puklice z Pozořic, Smil Hvězdlička z Lilče, Jiřík ze Žeranovic, Jan Číhovka z Moravan, Všebor Hereš, Nikl z Brumovic, Protivec ze Zástřizl či Jan řečený Mléčko ze Zástřizl? Všechna tato (a další jména) jsou neodmyslitelně spjata s nejstarší písemně dochovanou historií Němčiček, mnozí z nich byli jmenováni jako majitelé zdejších vinic a jiných zemědělských statků a domů, ostatní s těmito jinak propojení.
"Fara bývala v Němčičkách již před třicetiletou válkou, zašla však za ní. Obec přifařena v l. 1623-80 do Polehradic, kamž dle smlouvy s brněnskými jezuity ze dne 27. května 1631 platili faráři 3 kopy pšenice, 3 kopy žita, 3 kopy ovsa a 5 zl. na hotovosti jako desátek ze tří lánů polí "Kněžské" zvaných. R. 1644 lány ony byly pusty a Jindřich Burian hr. Žampach rozkázal Němčickým, aby se s farářem porovnali, jak mohou. Dne 7. března 1651 povolil Jan Pošmurius, rektor brněnské jezuit. koleje, Němčickým, aby se na těchto třech lánech založili vinohrady a místo bývalého desátku odváděli o sv. Jiří a sv. Martině po 10 tol. mor., a nad to při každém voinobraní, ať se urodí či nic, dvě vědra vína "ne z lásky, ale z povinnosti"."
Tož tak. Bývalo to tenkrát všecko jinak. Někdo tvrdí, že se lidi mají nejlíp jak se kdy v historii lidstvo mohlo mít. Inu, někdo rád vdolky, jinej zase holky. Záleží na úhlu pohledu, na preferovaných hodnotách. Materiálních statků je nyní asi hojnost, ale jsou lidi šťastnější? A co svoboda? A co Gaia?
Pěkná knížka to je.
"Na "Stráži", kde od r. 1839 do nedávna byl větrný mlýn, stávaly stráže, jež upozorňovaly v čas nepokojů lid na blížícího se nepřítele. Domácí uchovávali se pak do podzemních lochů, jež jsou ve Vrbici v čísle 92, 94, 95, 98 a 102; některé lochy jdou až po Ochoze; našly se v nich kosti, střepy, nádoby, ba v jednom (u Machovských) i mrtvola ženy a dítěte. Kromě lochů uchovaly se i obilní chýše, jež Šmachel popisuje: "nahoře byl otvor 2/3 metru v průměru, 1-1 a 1/2 m hloubky; později otvor se rozšířil na 2-3 metry v průměru a tolikéž hloubky. Takto vykopaná jáma se náležitě vypálila by vlhkost neměla přístupu, pak, když se do ní na podzim k jarnímu setí určené obilí nasypalo, daly se na otvor trámy a na ně sláma a hlína. Na povrchu jen malý násep hlíny neb jiné nepatrné znamení označovalo místo, kde se jáma nachází. Jam takových, které též lochy sluly, nacházelo se nejvíce na Příhoně (od nynějších sklepů až ke Kalubu), některé též v Ochozíchz nichž až posud se některé propadliny zachovaly. "
Tuto knihu mám už nějaký ten pátek na nočním stolku a tu a tam z ní louskám náhodné kapitoly. Tu, kvůli které ji držím zejména, "Němčičky", je tu znázorněna na stranách 104 až 115. Zajímavé je, že kapitoly nejsou seřazeny abecedně podle názvů, tedy obcí (ještě těch starých, původních, takže jsou zde Příkluky či Popovice).
"Kol r. 1520 popovické (Popice byly dříve zvány Popovice - pozn. aut.) víno požívalo znamenité pověsti a podávalo se při královské tabuli v Praze. Hertodt, Pešina a Hanke považovali popovická vín za nejlepší na Moravě; poslední přirovnával je dokonce k rýnský. R. 1556 připomíají se vinohrady v tratích Langenberg, Mitterberg, Langer Satz a Wolfsbuhl. Kartuziáni královopolští Měli tu roku 1571 29/4 vinic s průměrným ročním výtěžkem 20 beček. Nejlepší víno jest z hor Une, Saurusell, Niederberg a Mitterberg. Pod vinohrady pěstovalo se hojně sladkého dřeva (=lékořice, pozn. aut.), jež vyváželo se do Uher i do Rakous."
Mám rád vzpomínky na staré časy. Na tak staré, že ani nikdo z těch, které jsem ve svém bytí potkal si tyto časy nepamatují, leda z vyprávění jejich stařešinů.
Němčičky
(1349 Wenigen Niemczicz, 1350 Parvo Niemczic, 1673 Ober Niemtschitz, 1749 Klein Niemtschitz, Horní Němčičky), ves 3 km sev. Pavlovic podél silnice do Bořetic, politicky i katastrálně samostatná. "Vrchní konec" na silném svahu zván byl 1420 Horní Němčičky, "Spodní konec" v údolí Dolní Němčičky. R. 1492 jmenuje se ves Prašivé Němčičky.R. 1834 139 domů s 572 obyv., z nichž 813 Č. a 10 cizozemců, 808 kat., 1 evang., 4 židé, 6 bez vyznání a 4 jiné víry. Katastr má 779 ha s čistým katastrálním výnosem 19 149 K; z toho jest 410 ha rolí, 2.18 ha luk, 14 ha zahrad, 115 ha vinic, 65 ha pastvin, 0,15 ha rybníků a 148 ha lesa.
Černý a Váša odvozují jméno od osobního Němek, nikoli národnostního Němec.
.....
Novokřtěnci byli r. 1559 Sobkem z Kornic z Němčiček vypuzeni, utekli se do Polehradic, kde si zřídili dům; záhy se však vrátili a 1562 společný dům dostavěli. Tehdy uvádí se ves: "Nembschiczka bei Panowitz".
A víte kdo byli Kuník z Drahotuš Morkovice, bratři Zemík a Levík, Onš z Chválkovic, Boček z Želic, Lev z Klobouk, Petr z Kravař, Jiřík z Tupec, Všebor z Rájce, Jan ml. Puklice z Pozořic, Smil Hvězdlička z Lilče, Jiřík ze Žeranovic, Jan Číhovka z Moravan, Všebor Hereš, Nikl z Brumovic, Protivec ze Zástřizl či Jan řečený Mléčko ze Zástřizl? Všechna tato (a další jména) jsou neodmyslitelně spjata s nejstarší písemně dochovanou historií Němčiček, mnozí z nich byli jmenováni jako majitelé zdejších vinic a jiných zemědělských statků a domů, ostatní s těmito jinak propojení.
"Fara bývala v Němčičkách již před třicetiletou válkou, zašla však za ní. Obec přifařena v l. 1623-80 do Polehradic, kamž dle smlouvy s brněnskými jezuity ze dne 27. května 1631 platili faráři 3 kopy pšenice, 3 kopy žita, 3 kopy ovsa a 5 zl. na hotovosti jako desátek ze tří lánů polí "Kněžské" zvaných. R. 1644 lány ony byly pusty a Jindřich Burian hr. Žampach rozkázal Němčickým, aby se s farářem porovnali, jak mohou. Dne 7. března 1651 povolil Jan Pošmurius, rektor brněnské jezuit. koleje, Němčickým, aby se na těchto třech lánech založili vinohrady a místo bývalého desátku odváděli o sv. Jiří a sv. Martině po 10 tol. mor., a nad to při každém voinobraní, ať se urodí či nic, dvě vědra vína "ne z lásky, ale z povinnosti"."
Tož tak. Bývalo to tenkrát všecko jinak. Někdo tvrdí, že se lidi mají nejlíp jak se kdy v historii lidstvo mohlo mít. Inu, někdo rád vdolky, jinej zase holky. Záleží na úhlu pohledu, na preferovaných hodnotách. Materiálních statků je nyní asi hojnost, ale jsou lidi šťastnější? A co svoboda? A co Gaia?
Pěkná knížka to je.
2014-05-01
Nelítostná exekuce jedné housenky
Tak si představte, že si pipláte jeden každý révový keř, jeden každý letorost, ba i ty hrozníčky opečováváte, několikrát za sezonu s každým mluvíte dotykem dlaně…protože se těšíte na vinobraní a na kvas a tak dále a tak dále. Jenže jsou věci, které neovlivníte. Třeba ty letošní housenky. Kontroluji si tak v tiché polední kontemplaci násadu na letorostech pravokořenných keřů vedených léta pěkně po staru na hlavu (dolní Veselý), když ejhle, co to, zelené tlusté cosi s dokonalými mimikry barvy svěže zeleného letorostu – jistě, je skoro průhledná a barvu má podle toho, čím se zrovna napráskala. Když vyžírala rašící očka i s obaly, byla do hněda. Pastva na lístečkách letorostů je tak delikátní, že už nečeká na noc, ale vyráží vzhůru po keři i za bílého dne. Ludra.
![]() |
A mám tě |
![]() |
papá |
![]() |
Hmno...zelená pletiva z lístečků rašící révy se vylouply z housenky. Bohužel, ač boží tvor, dožít ji v dospělce nenechám... |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)