Když už se chce člověk ohánět odkazy na své předky a využívat jejich jména v marketinku, měl by do značné míry chápat a rozumět tomu, jak žili, jak se radovali, jak pracovali, jak se pachtili v potu tváře, jak se rodili, rostli a jak umírali. Podle mého názoru toto nejde docílit bez toho, aniž by člověk se nepokusil do jisté míry jít v jejich stopách, osahat si jaké to asi opravdu kdysi bylo, nebo mohlo být, pokusit se rekonstruovat jejich cestu, alespoň na čas, a nejlépe jen sám pro sebe, ne jako výkladní skříň. Pozérství a odbytost ve formě vyretušovaných a zbarevněných černobílých fotek, na které si potomci vzpoměli jenom proto, že je napadlo je marketinkově využít, tedy prodat, jsou naprosto hanebné a odsouzeníhodné. Příkladů máme okolo bezpočet.
Vstanou-li děti posledních pár dní dříve jak ostatní v domě, zasednou a takto nás budí. A není to úplně špatné Emotikona smile Jednu jarní neděli jsem tento nový přírůstek mezi domácí hudební nástroje v
Brně vybártroval za karton vína. No nekupte to! Akorát by to chtělo
naladit. Doporučíte nějakého ladiče pian? Už jsem se naučil "Ach synku,
synku" a "Kočka leze dírou, pes oknem". Inu, nějak se začít musí.
Doufám, že nám tu jednou zahraje Daniel Alcázar Vinklar, viděl jsem tu kdesi video jak hraje a bylo to moc pěkný
Obrazotvorectví jsem se věnoval jako děcko dosytosti a štve mě, že se toho zachovalo jen tak málo. Kdysi jsem při úklidu našel složku výkresů z výtvarné výchovy ze sedmé třídy. Proč jen ze sedmé? Uf. Živa se při tvorbě s obrázky mazlí. Teodor je zběsilý a často tečou vodovky proudem a plastelína je i na stropě či křída po celém dvoře....Josef zatím obrázky, v rámci observace, pouze konzumuje...
První vyznání Živě; Davídek-spolužák z VP ji namaloval obrázek jednorožce duhového a princezny, která jej jde hřebelcovat :-) inu, Freud by se bezesporu vyřádil...a to že se Davídek jmenuje po tatínkovi Drápal, berte jen jako pustou náhodu (že, Oldo?)...
Měli jsme tu na 2-3 týdny na praxi absolventa enviromentálních věd ze severovýchodu USA. Mike b\l příliš přemýšlivý....což není úplně na škodu. Avšak neuplynulo 5 minut při práci, kdy by mi nekladl otázku (týkající se ekologického zemědělství, samozřejmě), při jejímž zodpovídání jsem se pomalu musel zastavit a zamyslet se nad správnou formulací v angličtině....čím víc se Mike dozvěděl, tím více do detailu a hlouběji se ptal....:-).....přišel mi jako nějaký špion, kterého někdo najal, aby vymámil know-how. Ale bylo to fajn. Přišel jsem si místy jak vinařsko-autentický katecheta.....
Osudově-ironický obrázek: momentka vyfocená v květnových dnech - nástěnka před budovou Finančního úřadu v Hustopečích u Brna. Peníze RYCHLE nabízí jakásí společnost jež má v názvu Provident (možná vám to přijde povědomé) a to zrovna v době, kdy se má platit DPH (pro čtvrtletníky) a taky daň z věcí nemovitých (pro vlastníky pozemků a budov). Prča.
Majkovi neustálé filozoficko-udržitelně-rozvojové dotazování mi po několika dnech bylo divné, až podezřelé. Zbystřil jsem také, když jsem jej pozoroval u jídla. Teda byl jak lunt, dělal udržitelným tempem, ve svých 26ti se dlábil jak dva teenageři v patnácti když rostou, tedy neudržitelně. A po návštěvě kamarádovi okrasně školkařské farmičky (toto téma jej zajímalo; prý si založí někde v Severní Karolíně nebo Oregonu něco podobného-komunitního) prohlásil, že je to jistě dobrý kšeft, očkovat růže a okrasné stromky a ovocné stromy, že on už plánuje jak nakoupí podnože za dolar, očka za pár centů, naočkuje a stromky pak prodá za 25-30 dolarů, to bude kšeft! Zůstal jsem jak opařený. Dream the dream and good luck, guy!
Mladému Bočku přibyly tři řádky, celkem 408 keřů v ještě hustějším sponu (140x68 cm). Celá výsadba byl jeden starosvětský mazec...modleme se aby rostlo....starý klon sprchavé Frankovky řídkého hroznu....tak uvidíme.
Trápí mě, když vidím, jak dobrá polovina, možná spíš více, vinohradníků v obci stříká po vinicích herbicidy. Plošné a opakované používání těchto svinstev považuji za větší zlořád, než mnohá např. průmyslová znečištění. Vliv na kvalitu půdy je totiž naprosto zdrcující. Ale o tom někdy podrobněji v samostatném spisku.
Příkmenný pás a to herbicidní. A aj, vinař se přesto prezentuje jako přírodní. Nebetyčná drzost.
Bohužel pro většinů z uživatelů jsou pojmy jako půdní edafon či humus nebo přirozená půdní úrodnost naprostou španělskou vesnicí. Až půjdete po svých, či pojedete na kole a nebo ty jihomoravské vinice budete míjet a uvidíte v pásu pod keři v době zeleně a vegetace žlutý pás uschlé trávy, zbystřete...a vína z těchto vinic míjejte. Urychlíte tak přerod či zánik zbyvších chemických pošuků.
Mladý Stávek (Josef) v Mladém Bočku. Deka mu nestačí, hrne se plazením do trávy a na hrudy. První kotrmelce, inu není to rovný koberec v cimře či dlažba v kuchyni. Per aspera ad astra... Zde v Mladém Bočku se jíst ze země a z jejích darů nebojíme :-)
Teodor je emotovní (a intuitivní) zběsilec. Na hodně věcí má talent, ale u máločeho zatím vydrží. Jeho asi třetí či čtvrté setkání s piánem mi evokovalo Psí Vojáky. Bože až ten se urve z řetězu....uf.
V zahradě nám leze oranžová housenka. Je vysmátá, cpe se kyprou prstí čerstvých krtičenců a ožužlává rukolu, to vše jí chutná. Naštěstí je snadné ji najít, chytit a dát do kočárku, případně ohrádky.
17. 5. už byly v plném náběhu na květ akáty na svazích Veselých. Zbožňuji nejenom akátový med, ale už i vůni akátových květenství a aromatickou chuť jejich rozžvýkaných kvítků na patře, lehce navinulou, nasládlou...
Je to přece jen dar, vidět. Uvědomil jsem si to, když k nám přijel mistr ladič a opravář pianin, v doprovodu svého řidiče. Pan Švorba před domem opatrně vystoupil z vozu a počal terén směrem k mému hlasu oťukávat slepeckou holí. Průjezdem a přes dvůr nakračoval opatrně a rozvážně, ovšem jak se přiblížil k pianinu, začal koncert jeho rukou - nemyslím hudební, ale koncert ladění. Pianino rozebral doslova v mžiku a sám. Neuvěřitelné, k čemu všemu nepotřebuje člověk zrak.
Omlouvám se, ale musel jsem to rozdělit na dvě části, najednou by to bylo moc dlouhé :-)
Takže pokračujeme druhým pololetím...
Červencový podvečerní piknik v ořechovém sadě, s námi zde Anita ze San Francisca a Alex z Austrálie
Počátkem léta byl ukrojen kus viničních svahů v bořetické trati Kopce, hned vedle Kraví hory směrem východním...
Jára nás vypekl. Pozval nás na zahradní párty, kde nám, svým kamarádům, prostřednictvím přítele V. R. oznámil, že jsou s Markétkou už pár týdnů oddáni. Filuta jeden! Inu, vrátil mi to :-)
Momentka z jedné ze srpnových sabráží sektu Špigle 2000. Je stále na kalech a lepší a lepší. Foto Maria C.Gillow
Děti, pšenici ze Zázmoníků jsme přivezli! Foto Maria C.Gillow
V Bočkách občas v sezóně pořádáváme viniční pikniky s okusem vín ze zdejších keřů. Foto Maria C.Gillow
Směsná výsadba v Bočkách představuje Tramín, Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Neuburské, Veltlínské červené rané, Ryzlink vlašský... Foto Maria C.Gillow
V srpnu nás navštívila a asi 10 dní nám pomáhala Maria Catharina Gillow s francouzsko-německými kořeny...
...po ní nějaký čas pobyli Hannah a Louis z Británie
Jsem kormidelník Teodor; tatínek začínal ve třiceti na Atlantiku, ale možná je lepší začít ve čtyřech na Novomlýnských nádržích :-) co se v mládí naučím, v dospělosti jako když najdu
Na sklonku srpna nás navštívila skupinka polských novinářů a obchodníků vínem. Na snímku Zbyhněv Gluza z Těšína se těší z již zazrálého muškátového střapce
Zdeněk Hulata u svého samovýčepního pultu v prvním vinném baru v Němčičkách
Nic nevypovídá lépe o atmosféře všech různých zářijových slavností vinobraní jako tato fotka.
V Praze se odehrála nesoutěžní přehlídka Jiná vína, kde jsem se, kromě jiných, potkal s žernoseckým vinařem Františkem Kupsou
V září u nás pobyl a s mnoha věcmi vypomohl Matt z Anglie
Hrůza. I takto může vypadat vinice v půlce září. VELTLIN in Čtvrtě k Vrbici. Ostuda.
Z panenské sklizně Mladého Bočku. Zdůrazňuji, panenská byla ta úroda... foto Tomáš R.
V září jsme taky zahájili další zkušební ruční rigolaci v Bočkách. Víte co máte půl metru a níže? Truhlice to nebude. Foto Tomáš R.
Ne, ještě to není, Tome, míchej. Tomáš přijel na víkend a přijel z Brna a se dvěma kamarádkami. Vinobraní, trnky...líbilo se jim.Foto z archivu Tomáše R.
V září sfoukávala Živa na svém dortu 6 svíček
Tři prezidenti v NVC: zleva ten Svazu vinařů, uprostřed ten nás všech a vpravo ten kravihorský-bořetický a nafurt
Letošní husy Petra Marcinčáka se pásly v ekologickém sadu a krmily se bioječmenem
V září se u nás cca 10 dní pracovně zdrželi Patrick a Jen z Oregonu, USA
Zářijové tradiční kosení okolních přírodních rezervací, v tomto případě PR Hrádek v EVL V. Kuntínov
Nový modřínový přírůstek v naší flotile kádí byl dodán panem Fryzelkou, mistrem bednářským v Vlachovicích na Valašskokloboucku
Na jedno vinobraní přikvačili vypomoct také Manouškovi z Brna, knihovníci Moravské zemské a Jiřího Mahena. na snímku už je po práci, koštujeme tuším Mladého Bočka, který už byl vykvašený. Foto Evicaontheroad
Dvě panny šlapající naše krásné hrozníčky: vlevo Majka Manoušková, knihovnice z Brna, vpravo Eva Ohrablová, politoložka, cestovatelka a fotografka z Bratislavy
Vinice Mladého Bočku po vinobraní. Stejně má ta smíšená výsadba svá kouzla, že?
V říjnu u nás vypomáhal Patrick Harris, který ocházel ze severoamerického městečka New Prague. Vyrůstal mezi spoustou krajanů, tak jej např. zajímalo, co že to jsou v Česku ty dožínky, tam prej se to táhne dosud, ale všichni se stračně ožerou.
Na sklonku října jsem byl členem skupinky, která se rozjela za kolegy-vinaři do jihoslovenského Strekova.
Během Patovy anabáze k nám dorazil australan Nathan Eizenberg, bystrý a vnímavý student matematiky.
Poslední říjnový víkend byl ve Vídni ve znamení oranžové
Mladý Boček, extraktivní, panenský, bujarý a rozjuchaný. No chce to ještě 5-7 sklizní než se to trochu srovná...
Tak toto je prý nějaká Aneta Vignerová, jakási miss. Takhle se na usmívala do mého objektivu na Dobročinné aukcí vín Nadace VIA. A cože tam dělala? Předváděla klenot mezi dražebními položkami - smaragdový prsten, viz malíček levé ruky.
11.11. - Čejkovice, jako vždy Sv. Martin přivezl soudek mladého vína.
V polovině listopadu otevřel v bratislavě 1. slovenský bar naturálních vín. Zove jednoduše PINOT
Světový duel vín v Hustopečích. Bylo narváno k prasknutí, slečny za pultem kmitaly, ani nepostály, až byly celé rozmazané!
Poslední listopadovou neděli jsme v úzkém kolektivu završili 15-ti leté dílo: STAWEKGNAC. Adjustáž náročná, a líbí se, moc. Škoda jen, že je jej tak málo a žízeň je tak veliká...
Profesor Zsigmond Csoma, historik z Kalvínské univerzity v Budapešti, přijel do Brna na Masarykovu univerzitu přednášet nejen studentům v rámci semináře Kulturní dějiny vína, který zde vznikl zásluhou Martina Markela, taktéž historika, ale mimo jiné i vinaře v Jaroslavicích
Teodor trávil druhou polovinu listopadu a první polovinu prosince v lázních v Luhačovicích.
S Karlem Válkou na obhlídce jeho vinic v Nosislavi. Jsou šikovní, práce je hodně a nelehká.
A na závěr roku nejkrásnější dáreček pod stromeček :-)