Prohledat tento blog

Zobrazují se příspěvky se štítkemPřírodní úkazy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPřírodní úkazy. Zobrazit všechny příspěvky

2016-10-09

Důležitost hnojů a kompostů

Teď, na sklonku pomalu končícího vinobraní, se ve volných chvílích zabýváme manipulací s 2-3 roky odleželým hnojem (koňský, kozí a králičí spolu s rostlinnými zbytky ze zahrady, bioodpadem z kuchyně a žížalami prochroustanými výlisky z hroznů ze sklizní posledních let, zalévaný močí, močůvkou a bylinnými zákvasy), který je vlastně zkompostovaným, dokonale kyprým životaplným materiálem. Poslouží při předvýsadbových úkonech na pozemcích ve Veselých a v Bočkách, kde budeme v roce 2017 něco málo vysazovat.
S Teodorem jsme vyrazili s fůrkou rostlinných zbytků a čerstvého hnoje na jedno z hnojišť k jejich uložení a na prázdný valník jsme pak naložili odleželého, již dvou- až tříletého materiálu. Vždycky se na to těšíme, protože je jisté, že nás při rozkrývání vrstev kypré prstě překvapí mnoho zajímavého. Bylo tomu tak i tentokrát; v nejhlubších vrstvách první kopky, až na samé rostlé zemině, byly desítky, ne-li stovky tučných, pěkně narostlých ponrav. Mezi nimi se to na první pohled hemžilo stovkami drobných žížal (žádné teď populární kalifornské, ale pěkně ty naše) a když si člověk poklekl a přiblížil zrak k těžkým, mazlavým hrudkám, uviděl doslova hemžení celé plejády drobných jedinců půdního edafonu. Takový pohled vždy potěší. Víme co sem ukládáme, a také víme, co pak vezeme zaorat. Není to tedy obří kopa čehosi anonymního, začasto monotematického složení (např. čistý kravský hnůj - od krav nepřetržitě léčených antibiotiky - které povětšinou vyloučí - a ejhle, hnůj je jich plný, a který se pak ne a ne dostatečně rozložit - proč asi??).
Půdu, kam budeme na jaře vysazovat, dobře známe, protože tam již léta hospodaříme. Tedy nic na rychlo nakoupeného či pronajatého - kvůli dotacím - jak je dnes možno často vidět. Půda si odpočala, žádné vinohrad po vinohradu, nic takového. Již nyní, před zaoráním hnoje, když tam zaryjete rýčem, je tam vcelku pod povrchem živo. A kde je živá půda, tam se ujme i živoucí peň révový, jež dá po čase a za péče opravdicky ŽIVÉ VÍNO.
V rozhazování třapin a výlisků v meziřadí vinic nevěřím; je to špatně. Tento drahocenný materiál musí projít samostatným kompostováním, nejméně po dobu roku, pak teprve má být zapraven do půdy. Ale to je pracné :-) proto to dopadá, jak to dopadá...

Teo kutá v hnoji, hledá a vybírá ponravy

Kvalitka!

Zapoměli jsme na ně kyblík a tak posloužil úložný prostor na nářadí. 

Teo, lovec ponrav. To se drůběž poměje..!

Probírali jste se někdy holýma rukama kupkou ponrav? Zajímavá terapie. Teo tvrdil, že mu ruku okusovali. Mě to škrabkalo. 


2015-01-25

Miluju tu hořkost...

Utrhni si mě, jsem dobrá - lístečky i kořínek!
Moje objevující gastronomické chvilky ve vinici zdaleka nekončí! Zřejmě začnu přemýšlet o nějakém polním semináři s pracovním názvem "Jak (pře)žít ve vinici a netrpět hladem". Nejde jen o tu mrkev či v červnové třešně ze stromu na úvratí, nebo zářijové ořechy (nepočítám plody samotné révy). Bylin je zde nepřeberně. Je to podobné jako s houbami v lese; celoročně, ale opravdu celoročně se dají přinést při troše štěstí z lesa vždy nějaké jedlé houby. Ve vinici zase plody ovocné (např. na mezích takřka přes celé podzimní a zimní období chutné a zdravé šípky) a samozřejmě byliny. Pokud není sníh, stačí kus dřívka či malá špachtlička a máte-li způsob ošetřování nechemický, lze si odnášet celoročně zdroje na chutné salátky, příměsi do polévek či jen tak na zub. I proto je dobré mít po ruce vždy čutoru vody na okamžitý oplach od písčité půdy, jež by mohla skřípat mezi zubama. U humóznějších typů, např. v horních Veselých či horních Bočkách (obé plošší, jen mírně svažitá úbočí), to není třeba řešit. Zdravému člověku trocha čerstvého humusu neuškodí, ba nahradí mnohá arteficiální probiotika a všelijaké umělé tablety a potravinové doplňky, které jsou fabrickým produktem bez energie, zato po čertech drahým. V soustu zdravé prstě jsou miliardy půdních entit, jež obohatí náš trávící trakt a pomohou v jeho přirozené obměně. Avšak Mladý Boček či dolní Veselý, to jest i v zrnku věru abrazivní materiál pro chrup člověčí!
Kořínky ronící bílé mléko jsou obzvláště nahořklé!
Všiml jsem si, u obou našich starších dětí (obě jsou narozené na sklonku léta), že vždy prvního jara, když s námi oba byli někde u vinohradu, za dubnového sluníčka někde na dece, tak se kousek podplazili k nejbližšímu krtičenci a začaly se ládovat. Dítě má instinkt a je bezprostřední. Bylo to v době, kdy se začala měnit jejich strava, začaly najíždět také na další pokrmy mimo mateřského mléka. A k tomu je nutno inokulovat jejich mladý, ještě se rozvíjející aparát správnou mikroflórou. Kůzlata, v pozdní zimě či brzy zjara narozená, když jsou poprvé venku na jarní pastvě zakusují první jarní bylinky často kousky hlíny - zaočkovávají se.
Pampelišky, kokošky pastuší tobolky, merlíky, ptačince-žabince, popence, lebedy, lopuchy, bršlice, hluchavky, jetel, čekanka, jitrocele, kuklíky, rdesna, řebříčky...nebojme se nic, je to skvělé, ať už syrové či v úpravě :-) Syrová hořkost čerstvě utržené byliny, která semkne a zregeneruje dásně v ústech a podpoří zažívání, nakopne žlučník, to je panečku!
(Podklady pro článek jsou z období před aktuální sněhovou nadílkou, samozřejmě!)

2015-01-15

Jak se dá osvěžit v lednové vinici

Počasí dělá psí kusy. Teplý leden nenechá bylinky odpočívat. Tuhle jsem při řezu v Mladém Bočku natrefil na kolonii popence břečťanolistého, kterého běžně zjara sbíráme do salátů a polévek, pro fajnšmekry je cenný i syrový přímo v terénu, chuť je příjemně nahořklá, osvěžující...
...objevil se až s oblevou
Byl lahodný, popeneček...

2014-05-25

Už to kvete

Sice zatím "jen" Baco noir, a to na výhřevném písečku v lomu v dolních Veselých, ale značí to že to včecko přichází letos o něco dříve, teplá zima je poznat

2014-05-18

Viniční mrkev aneb co se urodilo v Mladém Bočku

Rád se sytím v přírodě. Když se jedná o viniční pikniky, které občas pořádáme v Bočkách či Veselých, povětšinou je program postaven na kozím klobásku, zralém sýru a dobrém červenisku či chutné oranžádě. Takhle jsem v jeden jarní podvečer procházel mladou vinici v Bočkách, kde je onen ukrutně hustý spon a odkud jsme měli loni prvního Mladého Bočka, co skončil záhy v láhvi a už je i v podstatě vypitý, když tu ejhle, v travním porostu loni oseté směsi Green mix Multi, jež je směsí asi 16 druhů bylin, jsem objevil obyčejnou mrkev. Ano, tato směs obsahuje i nepatrnou část osiva mrkve. Taková viniční mrkev umí pěkně roztáhnout půdy a když ji vytáhnete, vznikne pěkný drenážní kanálek a taky větrací otvor pro různé půdní procesy. I půda potřebuje dýchat, a její obyvatelé jakbysmet.
A co se dá dělat s viniční mrkví? Vezmete příruční nožík, odkrojíte nať, lehce oškrábete, v autě se mi vždy povaluje láhev vody, trošku ji omyjete a s gustem pochroupete. MRKEV ORIGINÁLNÍ CERTIFIKACE = M.O.C. Bočky.
M.O.C.= mrkev originální certifikace

2014-05-01

Nelítostná exekuce jedné housenky


Tak si představte, že si pipláte jeden každý révový keř, jeden každý letorost, ba i ty hrozníčky opečováváte, několikrát za sezonu s každým mluvíte dotykem dlaně…protože se těšíte na vinobraní a na kvas a tak dále a tak dále. Jenže jsou věci, které neovlivníte. Třeba ty letošní housenky. Kontroluji si tak v tiché polední kontemplaci násadu na letorostech pravokořenných keřů vedených léta pěkně po staru na hlavu (dolní Veselý), když ejhle, co to, zelené tlusté cosi s dokonalými mimikry barvy svěže zeleného letorostu – jistě, je skoro průhledná a barvu má podle toho, čím se zrovna napráskala. Když vyžírala rašící očka i s obaly, byla do hněda. Pastva na lístečkách letorostů je tak delikátní, že už nečeká na noc, ale vyráží vzhůru po keři i za bílého dne. Ludra.
A mám tě

papá

Hmno...zelená pletiva z lístečků rašící révy se vylouply z housenky. Bohužel, ač boží tvor, dožít ji v dospělce nenechám...

2014-04-16

I elektrický výboj může škodit vinici :-)

Vinice v Bočkách, kterou jsme vysadili v roce 2011 a která již loni dala panenskou úrodu, o jejíž víně jsem psal na tomto blogu několikrát (štítek "Mladý Boček"), je letos, stejně jako loni, dočasně chráněna mobilními elektrickými sítěmi jinak určenými pro ovce a kozy. Zde je proti srnám, zajícům a daňkům. Kluci s flintami mají totiž asi 30 metrů od vinice zvířecí snack bar (pítko, krmelce, liz apod.)
Sítě jsme instalovali po jejím obvodu, 4 padesátimetrové nestačily. Opěrné tyčky mají dva hroty, které zašlápnete do země a které drží síť v pozici vertikální. Když jsme zašlapávali, bylo sucho, zem byla velmi tvrdá. Jenže pár dní zpátky krápalo a to nemálo. Co udělá takový hrot, původně zašláplý do tvrdé, písčito hlinité země? Uvolní se, správně. A celá stojka se může lehce vychýlit ze svého vzpřímeného stavu. A co udělá síť? Ano, správně, vychýlí se na stranu, v případě výše uvedeného snímku k vinici. Svislé lanko s ocelovými pramínky se pak letmo dotýká juvenilních lístků pučícího keře vedeného po staru "na hlavu" a během hodinky dostane několik tisíc výbojů o napětí až 10 000 V. A vy pak čučíte, jestli to nezmrzlo. Vypadá to jak spálené, ale vlastně ne mrazem, protože to by zvadlo, tady lístky a letorosty stály či šikmo visely. Naštěstí jen na polovině jednoho keře.
Inu, bacha na dráty, i když jsou od nízkým proudem. Spálit mladá pletiva mohou také.

2012-05-31

Milovické štěstí v neštěstí

Tak jak by toho nebylo kvůli suchu, zimním mrazům i nedávným jarním mrazíkům dost. Již z terasy mikulovského zámku někdy kolem půl paté dnes odpoledne bylo vidět, že na východ a severovýchod od Mikulova se ženou šedočerné mraky, hromy a blesky. Věřím, že nejenom já jsem se těšil, že konečně poprší. A hle, na zámecké terase spadlo sotva pár kapek, ale bylo vidět přes celé město, že ta jeho část směrem k Milovicím pěkně zmokla.
Něco po páté jsem vyjel autem domů směr Milovice. Teploměr vozu ještě ve městě ukazoval asi 20°C, ovšem cestou z kopce k Milovicím prudce klesal a když jsem vyjížděl z lesa, byl už téměř u deseti nad nulou. To největší překvapení však mělo teprve přijít. Již z dálky jsem si totiž všiml, že ve škarpách podél cesty jsou jakési závěje, vypadalo to z auta jak pěna. Vzduch byl mlžný, ze země stoupala pára. Ze svahů vinic vlevo stékaly potoky kalné vody....s kroupami! Bylo to všude - na krajnici, v járcích, ve vinicích...Naštěstí padaly na sucho a našstěstí v tuto dobu, bylo.li by to za dva měsíce a bez deště....uf, ani nepomýšlet!
Radarový snímek (přibližně) aktuální situace bouřky nad Milovicemi

Co je to, pěna?

Ale kdeže....

Kroupy (ne ty do polévky). Kroupy tentokrát viniční...

Byly jich plné škarpy, doslova. A to bylo nejméně již hodinu po bouřce.