Jak vypadá 2 minuty staré kůzle?

Takto.

Tak to začalo

Začalo to letos brzy. No to tak dnes jdu po ránu do stáje pokrmit naše kozenky, a ejhle, já myslel že nějaké štěně, ono kůzle si tam postává, ještě z něj máti slízávala plodové obaly. Koza-matka se jmenuje Kája a je prvnička, i proto jsem byl překvapen, že vše proběhlo tak hladce - nebývá to tak totiž někdy. Během dne si Šimonek (podle křestního jména v kalendáři) našel zdroj teplého mleziva a pookřál, začal pocházet a jestli to půjde podle zaběhnutých zvyklostí, zítra či pozítří už bude poskakovat.

Kája (matka, v pozadí) a Šimon, narozen 22.12.2013

O ztrátě umění zabíjet

Prý muži ztrácejí umění zabíjet. Něco na tom beztak bude. Není to dlouho, co se na to téma zamyslel Winepunk a já si při té příležitosti vzpomněl na příhodu z letošního pozdního léta, kdy za mnou přišel strýc s jakýmsi časopisem MOJE PSYCHOLOGIE (který by se mi jinak nejspíš nikdy nedostal do rukou), kde měl založený či zaškrtnutý článek od novináře Libora Budínského o tom, jak dnešní muži ztratili schopnost zabíjet (zvířata na maso) a strýc, podávaje mi časák, říkal: "na, to je určitě o tobě".

Předesílám, že jsem vědomě žádným respondentem pro článek nebo anketu nebyl, akorát jsem jsem v dubnu 2012 potkal s Liborem Budínským, autorem článku, na cestě po Gruzii, a během dlouhého cestování jsme probírali mnohá témata, až došlo také na zvířata. Kdybych tušil, že moje vyprávění si zapamatovává pro potřeby nějakého článku, nevím, jestli bych nepřehodnocoval sdílnost :-) ale rozumím, ti, Libore, nejen z profesního hlediska. Někdy je lepší si zdroj nevyplašit :-)

Jo a z formulací, že už zabíjím (logicky tedy po kůzleti) i husy a slepice nesouhlasím. Právě přes ně jsem totiž musel začít a ne k nim dojít přes kůzle.