Bylo to živě a Živě

Je to pár týdnů, co mi volal kamarád Tomáš Kočko. A že má takový nápad, prosbu - bude křtít nové CD, vlastně nepůjde o zcela nové věci, ale spíše o výběr toho nejlepšího z jejich repertoáru za poslední léta. A že křest bude zároveň koncertem a vše to bude živě přenášeno z největšího nahrávacího studia v zemi (ČRo Ostrava) a vysíláno jednak do éteru na vlnách Českého rozhlasu a jednak na rozhlasácký kanál Youtube. A že v názvu bude vícesmysl - živě, Živě a ŽNĚ (práce šikovného grafika).
No a uvítal by, kdyby kmotřenkou křtící jejich hudební dílo byla naše dcera Živa - je jediná nositelka tohoto jména, kterou zná.
Tož proč ne, říkám, ale musím se zeptat zejména Živy.
Živa dělala trochu cavyky, tak jsem ji domluvil morální podporu ve formě Teodorova doprovodu.
Den D nastal (3. 12. 2014), my vyrazili do Ostravy, přišla i hodina H. Děti po zhruba 40 minutách koncertu vkráčely, vedeny Tomem, na pódium v krojích - Živa nesouce křtěný hudební nosič, Teodor zase lahvinku Divého Ryšáku, kterým se křtilo. My tři zbývající jsme napjatě sledovali celé dění až ze samého zadu. No, snad se povedlo.

Link na ŽIVÝ záznam je zde, něco o akci najdete i tu. CD nosič s hudbou ŽIVĚ si můžete objednat mailem na adrese kapela@kocko.cz

Milí posluchači,
když se na obal naší desky podíváte jen tak letmo, písmena "i" a "v" ve slově ŽIVĚ se vám spojí  v "N" a máme tu ŽNĚ. A tahle deska pro nás žněmi je. Je na ní úroda písniček, které jsme v průběhu let zaseli na našich řadových deskách, pak dozrály na koncertech a teď jsme je na tomhle živáku sklidili :-) A celou tu úrodu věnujeme ŽIVĚ. Staroslovanské bohyni plodnosti, mateřství, ochránkyni rodiny a dárkyni životodárné síly. Byla to ona, která, dle prastarých mýtů, naučila lidi obdělávat půdu, orat, sít, žnout a zachovat úrodu pro další časy…
(z přebalu CD) 

Živa na pódium přinesla křtěné CD, Teodor láhev Divého Ryšáku...

Ano, je to Divý Ryšák z Němčiček, potvrzuje hlavní protagonista Tomáš :-)

Veselý-Bočky 2011 jsou v Holubníku aneb jak jsme jeli 2x v jednom měsíci do Rakous

Oranžády ve Vídni a cuvée Veselý-Bočky

Začalo to na festivalu ORANGE WINE ve Vídni, který se uskutečnil 3. 11. t. r. a kam jsem se vydal spolu s mými kolegy z našeho vinařského spolku Autentisté (Koráb, Stávek a Vykoukal vystavovali; Kočařík a Ševčík přišli pokoštovat). Vídeň naoranžovo a potřetí byla velmi zajímavá, zejména díky poznatkům vyhodnoceným na základě reakcí návštěvníků přehlídky z řad jak milovníků vín, tak i odborné veřejnosti.
Hodně se rozlilo a vypilo a letití oranžisté byli i tak překvapeni (snad se dá říci, že pozitivně), že na Moravě se oranžové víno dělá také. Potkal jsem se tam i s pražskými profesionály, za všechny jmenujme Václava Hromase z Čestru, kde se specializují na hovězí (a umí ho skutečně výtečně - dvojitá osobní zkušenost!). Mnohé návštěvy si dělaly poznámky, někteří si brali kontakty. Přesně jsem si zapamatoval skupinku, vlastně rodinku (jeden mladší pár, kolem 40 let a jeden starší), z nichž se vyklubali majitelé restaurantu Taubenkobel (hezky česky holubník). Vína se jim líbila, vyptali si ceník a kontakt. No jo.
Jaké však bylo mé překvapení, když několik dní po vídeňském setkání přišel mail s objednávkou vín pro Taubenkobel. Naše oranžová vína ze sklizně 2011 chtějí zařadit jak do menu v nabidce po skleničkách, tak i do nabídky po lahvích na vypití na místě a nebo k odnosu s sebou. Až teprve pak jsem si začal o Taubenkobelu a jeho majitelích Barbaře a Alainovi zjišťovat více....a rozhodně jsem jim odepsal, že bude mým velkým potěšením, když budu moci úvodní zásilku zavést osobně.... po letech u nich zasednout u chutné krmě (ano, už jsem tam byl jednou a to v roce 2007 či 2008 v rámci WINE SUMMIT Austria).
Brzy jsme dohodli termín a v neděli vyrazili přes Moravské pole dále na jih. Zásilka byla vcuku-letu předána a ejhle, zrovna se chystalo odbíjet poledne, tak jsme si objednali stoleček v jejich bistru, které přiléha k Taubenkobel, a nese jméno Greisslerei. Stejně jako samotný Taubenkobel, je i Greisselerei podlouhého půdorysu a s Taubenkobel má společnou značnou část kuchyně.

Místo objevili v osmdesátých letech Barbařiny rodiče Eveline a Walter, kdy ze zakoupených opuštěných stodol a domků udělali citlivou rekonstrukcí stylovou a velmi vyhledávanou restauraci a následnou letitou prací na zvyšování kvality a originality jejich kuchyně pak mekku když ne středoevropské, tak nejméně rakouské a panonské gastronomie. V současné době mají v týmu i specialistu na peidmonskou kuchyni, nicméně dominantní je samozřejmě kuchyně panonského regionu s důrazem na lokální suroviny a špičková vína zejména střední Evropy. Restaurant Taubenkobel je velmi dobře hodnocen v různých žebříčcích, průvodcích a soutěžích gastronomických podníků a je držitelem hned dvou hvězdiček Michelin. Jejich šéfkuchař pak byl oceněn jako nejlepší kuchař v Rakousku, přátelí se s Isabelle Legeron...kruh se uzavírá.
Toto všechno když jsem četl při vědomí, že si právě na základě ochutnání objednali naše vína a chtějí s nimi pracovat, pomyslel jsem si, zda to není nějaký omyl, nebo zda se naráz neprobudím uprostřed noci s studenými krúpějemi potu na čele (i když sny podobného druhu nemívám - ani ty v bdění). Ne, ne, po několika e-mailových korespondencích se domlouváme na setkání a návštěvě.
A pak ta cesta přes Moravské pole.
Je to pro nás velká čest dodávat víno do Taubenkobel, nejenom proto, že naše víno je dosud první ze zemí bývalého Československa, s kterým se rozhodli pracovat. Určitým způsobem to utvrzuje v tom, že cesta, kterou šlapeme od počátku, má smysl a je správná. Ne miliónové enotechnologie, ne nálepky na lahvích z nicneříkajících soutěží, ne pseudovzdělávání na pomýlených seminářích a při četbě zbytečně potištěného papíru. Podstata je jinde.

Jedno až příliš tiché místo u Suchých Krut na Moravském poli

V neděli, tj. včera, jsme byli na obchodním výletě v Hradsku (podrobněji v dalším blogu). Když jsem připravoval itinerář cesty, uvědomil jsem si, že by nebylo marno se nedělním ránem projet po Moravském poli, což bude jistě zajímavější (i když pomalejší) cesta než švihat po D2 na Prešpurk alias Požúň a pak dále kolem Neziderského jezera až do cíle naší cesty (Schützen am Gebirge). Je to krásný, táhle a lehce vlnitý kraj. Marchfeld, jak zní Moravské pole mezi rakušany, je asi ponejvíce známo bitvou, která se tu odehrála v odpoledních hodinách dne 26. srpna 1278, tedy na den Sv. Rufa, mezi habsburským králem Rudolfem I. a krále zemí koruny české Přemyslem Otakarem II. Vojenskými historiky je tato bitva považována za druhou největší rytířskou bitvu v dějinách lidstva (prvenství náleží bitvě u Hastingsu). Proti vojskům našeho krále zde po boku Habsburka stanula taky nemálo početná horda uherského krále Ladislava IV. Kumána.

Pomník vztyčený památce bitvy v roce 1978 se nachází po cestě ze Suchých Krut směrem na jih vpravo u cesty. Stav z listopadu 2014.

Budějovice, Praha!.....Řím, Kristus!
Bitvy se podle dobových záznamů a odhadů zúčastnilo přes padesát tisíc mužů ve zbroji. Čeští vojáci zvolávali "Budějovice, Praha! - habsburští zase "Řím, Kristus!". Jak známo, náš král padl, ale historicky vyznívá jako hrdina-rytíř, i když nezvítězil. Rakouské straně totiž pomohla k vítězství léčka, což bylo v té době dost nestandartní, neboť obdobné vojenské střety měly svá pravidla a byly vedeny rytířským způsobem. Rudolfovi muži, resp. lehká uherská jízda, totiž vpádem ze zálohy do Přemyslova útvaru a smluveným pokřikem "Utíkají, utíkají!", dezorientovala vojáky, což ve zmatku bojové vřavy znamenalo záhy habsburské vítězství. Někteří sice tvrdí, že prohru české koruny způsobilo selhání pomoci českých pánů (mnozí na místo bitvy vůbec nedorazili), aby pomohli moravským stavům, ale není to jisté, skutečné pravdy se asi už nyní nedobéřeme.

Návštěva místa bitvy na Moravském poli v roce 2004. Antonín Konečný tiše rozjímá na místě, kde kdysi padly desetitisíce mužů v rytířské zbroji

Duben 2004
Je tomu letos 10 let, co jsem památník této slovutné bitvy navštívil naposled a to opět cestou do Hradska, tehdy do jeho části jež je přikloněna k Uhersku - do obcí Halbturn, Illmitz apod. Velitelem tehdejší vinařské výpravy byl Ing. Antonín Konečný, známá osobnost československého vinařství druhé poloviny 20. století. AK se dal po své osmdesátce do psaní (zaučoval jsem jej základům práce s PC Wordem, tedy ne že by do té doby nepsal - byl znám svojí bohatou publicistickou činností od čtyřicátých let a to zejména v odborných periodicích, ale tvořil výhradně klasicky - na psacím stroji) a zanedlouho vyšla jeho skvělá autobiografie, o níž si můžete přečíst například zde a koupit si ji třeba tu. A proč jsme se vlastně vydali tehdy do Hradska? AK zde měl zajímavé kontakty z období II. světové války, kdy byl nuceně totálně nasazen pro kopání zákopů pro ustupující válečnou frontu v závěru války.

Stodola, kde mladíci ročníků 1923-1924 přespávali v seně v měsících zimy 1944/1945. AK v popředí.

Dokonce jsme v obci Halbturn (Půlvěž) jeli kolem řady stodol, když tu zvolal: Tady, tady jsme přespávali v seně...za zimy, více než 10 pod nulou, každý kousek vojenské deky, a co nejblíže k sobě a zahrabat se hluboko do sena. Ve stodole jich spaly desítky. Ale o těchto i jiných eskapádách se zmiňuje ve své skvělé knize.

10 let poté...
Byla vlezlá, vlhká zima, ne jako to jaro před deseti lety. Byl to taky mimo jiné den, resp. dopoledne po večeru, v němž naposled vydechl můj děda Josef Stávek naposled. A protože jsme našeho srpnového přírůstka pojmenovali po něm a vzhledem k situaci nebylo možno jet bez něj, říkám si, Jožko, musíme se stavit podívat u Suchých Krut na jeden ze zásadních pomníků našich dějin...

Josef s maminkou na Marchfeld. Inu historických exkurzí u monumentů třeba už od útlého mládí

Shlédnout ta vlnící se pole, po kterých dupaly řinčící hordy upocených bojovníků na smrt či zmrzačení jdoucích...

26. srpen 1278...jak to tu asi vypadalo? V oranici neběhali, nejspíše stepní charakter to místo mělo..??

Podívat se na půdu, která byla kdysi zkropená královskou krví...

kde tlí kosti padlých bojovníků? kde jejich zbroj..?

No a co?

Josef má 3,5 měsíce a jak patrno z fotky, roste jako z vody, přitom však požívá jen mateřského mléka. No jo, kvalita se pozná, asi dobrej oddíl, no...

Mladý Boček 2015: 2-3 plus

Od rána jsme dnes rigolovali a to v Bočkách, hned vedle již plodícího Mladého Bočku. Tedy nejenom na našem (2-3 řádky navíc, směrem východním), ale i soused osadí své pozemky révou, takže Mladý Boček tu již nebude sám a budou následovníci. Zatím to vypadá na Frankovku, alespoň v našem případě, uvidíme.

Stroj přijel z Kobylí, oproti fenďáckému metrovému pluhu, s kterým dělá MM, je to takové půlmetrové mrdolení, ale zaplaťpánbu za to. Tady na tomto místě to myslím bude plně stačit - zem je odpočatá a místo nebylo buhvíjak půdně utuženo. Přišlo tam bohatě odleželého hnoje, tak uvidíme jak to zjara vyskočí.

Viněty...jak běžel čas

Čtěte zleva doprava

Rozluštění hádanky alias Pozdrav z Kodaně

Hmno, byl to asi oříšek. Hádanka zůstala bez odpovědí. To se snad ještě nestalo! Věděl jsem nicméně, že několik pravidelných čtenářů tohoto blogu má osobní zkušenost s restaurací, v jejímž interiéru byla hádanková fotka pořízena. Inu, příště. A co se tedy vlastně tentokrát odehrálo?
Naše magnumka oranžového VB 2011 se totiž za doprovodu svých dvou menších sourozenců, oranžového nesířeného ŠB 2012 a ohnivého Tramínového výběrku vydala na pozvání a s následnou laskavou podporou Zdeňka Oudese, sommeliera pražského restaurantu La Degustation, na výlet do země dánské, do Kodaně.

Lahvinky se ovšem nepodívaly jen před restaurant NOMA, kde Zdeněk aktuálně absolvuje stáž (viz snímek), ale cíl jejich putování byl samozřejmě hlavně uvnitř. Tato naše tři vína obcovala se zrakem, čichovými senzory a chuťovými pohárky manažera a desítky someliérů. Zúčastění byli dle prvních poznatků, jak sdělil Zdeněk, příjemně překvapeni alternativní moravskou produkcí. To potěší :-) Škoda, že je vína tak málo....

Boj o dvě flašky

Kdo pozná interiér té pěkné hospůdky, kde jsou též znázorněny vypité láhve našich dvou oranžových vín?

Úspěšný hadatel, jenž PRVNÍ napíše odpověď sem do komentáře, obdrží tentokrát dvě láhve z našich sklepních zásob: Divý Ryšák 2013 a Mladý Boček 2014. Odběr možný u nás doma a nebo dle dohody.
Máte na to 48 hodin. Poznámka pro "jo" - nechte vyhrávat taky jiné :-) i když tentokrát...no, překvapil byste :-)

Grand Prix Magazinu WINO 2014 ve Varšavě

Sice jeden vzorek, a tak nějak bokem, nicméně vyžádali si jej na finální galadegustaci do Varšavy (protože uspělo v předkole), tak jej tam náš ambasador na polském trhu prezentoval - viz obrázek - láhev vlevo dole (převzato z blogu "Vidlička a nůž".
O našem víně se pak zmínil i Wojciech Bonkowski: "Richard Stávek – szalone wina naturalne tego czeskiego winiarza recenzowaliśmy już tu. Tym razem znów wypadły najciekawiej w ofercie importera Winozmoraw.pl. Wyróżniam czerwoną kompozycję Vesely & Bočky 2011, winogronowo-miodowy koktajl pełen zaskakujących zapachów i czystej przyjemności picia."
Děkujeme :-) A pijte, nás, pijte :-)

Chválabohu za zimní čas

Konečně je zpět, ten zimní čas. S biorytmy neradno laškovat. Ony posuny času jsem nikdy pozitivně nekvitoval, během studií jsem měl dokonce v oblibě několik let nosit na hodinkách nonstop celý rok zimní čas (a po dotazech "Nevíš kolik je hodin?" jsem vždy sděloval ten zimní - ovšem těm, kteří o mojí zálibě v zimním nevěděli, jsem raději dodal, že jde o onen zimní). Bral jsem to jako formu jeho propagace. Nevím jak komu, ale mě osobně tyto změny příliš neprospívají. Denní biorytmus je několik dní, u některých jedinců i týdnů, rozhozený, vyskytuje se únava, ospalost či naopak nespavost.
V posledních letech jste mohli zaznamenat, že se množí úvahy a hlasy pro sjednocení času, resp. pro zrušení jednoho z nich. Logicky by měl být zrušen letní, protože ten původní (a přirozený, astronomicky správný) je onen zimní. Někteří propagátoři sjednocení však naopak volají po zavedení letního; není jich však mnoho. Letitým odpůrcem letního času a znovuzavedení pouze zimního byl pekař Stanislav Pecka. Po jeho odchodu na věčnost se této záslužné občanské aktivity ujal senátor Petr Šilar. Jeho činnost je v tomto směru docela agilní, mezivýsledky již možno zaznamenat napříč Evropu. Projekt, jehož je iniciátorem a do kterého je nyní už zapojena spousta lidí, se prezentuje na webu http://www.foronlyonetime.eu. V podstatě se bude jednat o celoevropskou petici, která pokud nasbírá dostatek hlasů a tyto výsledky předá do Bruselu, Evropská komise se bude muset tímto tématem zabývat (a pravděpodobně občanům vyhovět).
Troufám si říci, že nejde jen o hlasy a brblání několika nespokojenců - onen časový posun znamená v mnoha případech i ztráty ekonomické pro národní hospodářství. Kdysi se tyto posuny času zaváděly kvůli energetickým úsporám - toto ale dávno neplatí, žádné úspory se dávno nekonají.
Komu je vlastně střídání letního a zimního času dobré? Jaké jsou pro ně podpůrné, obhajující argumenty? Podle mého názoru se jedná o starý, dnes nic nepřinášející, zvyk. Navíc i původní důvody jeho zavedení jsou zřejmě zcela mylné.


Něco z historie
V zemích koruny české bylo střídání času poprvé zavedeno v letech první světové války (1915-1916). Další "střídající" perioda byla za druhé světové války (1940) a trvala 9 let. Potřetí a od té doby natrvalo bylo zavedeno střídání letního a zimního času v roce 1979 za energetické a ropné krize.

Pozvánka do Vídně

Po čase si mé čtenáře i milovníky mých vín dovoluji pozvat k události ojedinělé, jež se odehraje našim vinicím blíže, než máme do Prahy. Přijeďte 3. listopadu do Vídně! Krom oranžových vín z Němčiček zde ochutnáte i vína dalších dvou kolegů ze sdružení Autentisté.

Těším se na případné setkání u sklenky oranžových vín.

Kozy a výpresky

Naše kozeny lze považovat za jakési nástroje alternativní transformace komplexního vinného prožitku...v tomto případě ročníku 2014. Takřka celou produkci výlisků z hroznů jim vozím, postupně, někdy i 2x denně, a vesměs vše spořádají. Když pak dojím, při spokojeném přežvykování pak lze krásně slyšet křupkání rozkousávaných peciček. Mléko, a tedy i následně sýry, mají poněkud jinou, mírně odlišnou vůni i chuť. Dalo by se tak říci, že vlastně ročník ochutnáváme již s předstihem ve formě sýru.
Stavte se okoštovat. Je to delikátní, stejně jako kůzlečí pečínka z kůzlat ještě mléko sající a zároveň výlisky přežvykující :-) A k tomu dobré červenisko z Bočků či Divý Ryšák. Mňam

Praha pila víno až v Asii

Cestující taštička festivalová

Vracím se tak v sobotu navečer domů, a ejhle, v kuchyni fousatý chlap blízkovýchodního výzoru. Sakra, řeknu si, opoměl jsem nějakého nahlášeného pocestného? Nebo že by invaze už začala? Mám pozdravit Sallám alejkum? Moje zákonná manželka se s děckem v náručí culí chvíli na mě a chvíli na vousáče a s úsměvem mi sděluje, že to je její druhý manžel. Ne, pak jsem se opravdu neprobudil se studeným potem na čele, příhoda pokračuje. Zírám jak vyoraná myš a lapám po dechu; tu si všímám, že ženuška se culí i směrem do chodby a nemůže zadržet smích, z chodby vybíhají děti a za nimi se v křeči smíchu krčí....Luzia...to jsou teda blbý fórky, ženuško. Inu, i milovník mystifikací může být napálen :-)
...ano, byla to ta Luzia, jenž u nás v červnu asi dva týdny pobyla, vypomohla dosti, připojila se vlastně hned v Praze, kde zahájila svoji tříměsíční pouť Evropu od západu (pochází z německého regionu blízko belgických hranic) až na za její východní cíp (východní Turecko). Ale nepředbíhejme. Luzia se ke mě přidala na středoevropském Festivalu autentických vín, vypomáhala s prezentací vín, poslední den též převzala roli řidiče zpět na Moravu. Z jejího programu v Němčičkách: do vinohradu - s motykou, čistit kmínky, podlom; za kozama; na seno; do sklepa; na rajčata (vysadit, zalít) a tak dokola. Luzia za dvě udělala, ale taky za dvě snědla. Nejraději med, kterého jest pomálu.
Luzia po dvou týdnech zmizela v dálavách, směr Maďarsko, balkánské země bývalé Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a nakonec Turecko. Zde potkala Yektu (vousáče co jsem z něj tak čuměl), jehož rodina ji takřka adaptovala (když se jelo k prarodičům, tak musela vyndat pýrsink z nosu - potvora dírka jí během pár dní zavalila kalus, tedy zarostla! a taky si musela zahalit šátkem hlavu a místo kraťasů si dát sukni či nohavice) a cestovali s ní po celé zemi až k syrským hranicím (stalo se mi něco podobného v roce 2005 na tonžském ostrově ´Eua).

Luzia, ambasadorka pijící Prahy

Ale proč to všecko píšu. Všiml jsem si, když jsme jeli do sklepa na Vrbici ochutnat již vykysaný letošní Sevar, že svých pár drobností tahá v červnovoautentickofestivalové červené taštičce s nápisem PRAGUE DRINKS WINE. Luzia s taštičkou přes rameno, případně krk, procestovala střední a východní Evropu a nakoukla i do Asie. Myslím, že organizátoři by ji měli pasovat čestným ambasadorem a když už ji neplatit honoráře za propagaci, tak ji nejméně každoročně (bude-li) zvát na akci. Od října studuje v Lipsku, tak to snad nebude až takový problém zajet :-)

Kde se v Praze nově potkáte s našimi víny

Od léta 2014 jsou naše vína nově k mání ve třech podnicích vysoké kvality; dvou restaurantech a jednom obchůdkobaru.
První z nich, restaurant Bellevue, patří do uskupení restaurantů Zátiší Group a nachází se na Smetanově nábřeží. Podnik je vyhlášen pěknou terasou, skvělým výhledem na Hradčany a desénovým interiérem, v neposlední řadě ovšem špičkovou tuzemskou i mezinárodní kuchyní, jež byla oceněna doporučením v Michelinovském průvodci 2007.

Restaurace Atelier Red & Wine v malostranské ulici Rošických je otevřena relativně nově. Je moderního rázu, ale nic nešidící na kvalitě - jak pokrmů, tak vín. Nabízejí obědová menu, ale jsou připraveni zhotovit i náročné gastronomické kreace pro dlouhé a opulentní večeře. Otevřeno je v pondělí až večer a od úterý až do soboty pak od 11:30 do půlnoci.

Vršovický obchod s delikatesami a vinný bar FAJNŠMEKR je znám nejen místním usedlíkům, ale i mnohým labužníkům i ze vzdálenějších koutů hlavního města. Po úspěšné úvodní degustaci z minulého týdne byla zahájena, doufejme, úspěšná spolupráce. Ostatně, ohlasy z publika by tomu mohly nasvědčovat. Takže, naše autentická vína žádajte i zde.

Kdo poznáte majitele?

Ne, nejde tentorát o rubriku "kriminální ústředna pátrá", i když by to tak mohlo vypadat. Prostě uvedený vůz byl viděn v kufru naložený nápravou od náklaďáku, kterou nejspíš šofér i majitel vozu v jedné osobě ukradl Miroslavu Kabelovi na jeho pozemku ve viniční trati Veselý v Němčičkách. Věc šetří policie, je podezření, že špinavý bloďák štíhlé postavy s tetováním na ruce, který byl spatřen a zaznamenán za volantem při krádeži je z Velkopavlovicka...kdo jej poznáte, oznamte M. Kabelovi na tel.:  723903446 a nebo zde v komentáři, děkuji.

Hledá se toto Mondeo...

...vůz neuvěřitelných vlastností, protože v jeho kufru byla odvezena náprava náklaďáku

Jak vypadá 2 minuty staré kůzle?

Takto.

Je nás pět

Vitajte. Já su Josef Stávek, *19. 8. 2014 v 7:47, 2,81 kg, 49 cm.

Kočka viniční

Linda, kočka viniční (Felis vinitoris sp. bockyensis)(*

Nejenom na polích či v zahradách, ale i ve vinicích se letos přemnožily drobní hlodavci. Myši, hryzci a všelijací hraboši mohou být zkázou pro nejednu plodinu, révu nevyjímaje. A tak jsme vyrazili s Lindou a jejími koťaty na procházku spojenou s lovem.

Mám tě, myško!

Do podvečerní vinice jsem je přinesl v zavřeném koši, před otevřením jsem odpojil již druhý týden zapojené plynové dělo.

A Linda nelenila. Asi 2 a půl vteřiny poté, co jsem pootevřel víko koše a vystrčila výzvědně hlavu, ladným a hbitým skokem lapla myšku probíhající na pár kroků od nás. Sotva ji zlomila vaz (možná jen zadusila, prostě zadlachmala, ubezdušila...), skočila po druhé, a než jsem stačil pochopit o co jde, během dvou minut po vypuštění do terénu, lapla třetí. Tak to už si zasloužilo záznam.

Jenže jak se člověk kolem sebe dívá na svět přes zobrazující display, pomalu chápe některé možná příchozí děje...prostě Linda se nechtěně dotkla eletrického ohradníku, který byl stále pod proudem a chtěje jej proskočit kupředu, na 2-3 vteřiny se do něj zamotala a dostala další dvě šlupky, myš nechala myší (hrabošem, hryzcem, cokoli chcete...) a opustila bojovou zónu, koťata nekoťata. Stmívalo se, musel jsem jet ještě podojit, tak jsem se z Mladého Bočku vzdálil a vrátil se sem asi za 20 minut. Po kočkám viničních ani vidu ani slechu.

Ale vše dobře dopadlo, kočičí viniční tlupa se druhý den slunila a hrála si s dalšími polapenými hryzci na stránic u vinice...

(* má omluva latiníkům za gramatický paskvil, je tomu již 25 let, co jsem pobíral lekce tohoto klasického jazyka... a zoologům za nomenklaturní novotvar

Višňové VINAŘSTVÍ ROKU

Tak jsem jel první srpnový víkend kdesi až skoro na konci Prahy kolem Globusu, potřeboval jsem zastavit v bance. Z parkoviště jsem kvačil ke vchodu, když tu mě zaujal stánek známého designu. Višňáková sezona začala.
Je fakt, že vychlazený je nejlepší. Je taky fakt, že dobrý višňák je lahůdka. Ale stavět jej do světel vinařského výsluní může jen cynický vypočítavec. A tím zjevně výrobce je. Všimněte si prosím detailů v rámečku na prvním obrázku, který je pak zvětšen na druhém z nich. Plakát propagující višňák se holedbá vinařskými oceněními, z nichž nejméně jedno bylo financováno částečně z veřejných zdrojů a částečně z peněz vinařů, které povinně a ze zákona odvádějí do Vinařského fondu. Nebo že by do společného prasátka (vzhledem k velikosti spíše prasete) už přisypávali i pěstitelé višní? Nic proti višním, mám je rád, čerstvé i všelijak zpracované, ale přeci jen, višňák se obecně dělá za pomoci vody a cukru. Zajímalo by mě, nejenom jako řádného člena Svazu vinařů, proč jiný řádný člen (tedy podle webu www.svcr.cz k dnešnímu datu) takto parazituje na práci ostatních a dehonestuje úroveň vinařství jako takového tím, že si jím přiživuje svůj višňákový byznys. Očekávám, že Chateau Lednice bude vyzvána kompetentními a odpovědnými osobami, aby takovou propagaci stáhli a nebo tak učiní sama, aby se věc obešla bez většího rozruchu. Domnívám se, že by se logo soutěže nemělo objevovat ani na plakátech propagujících konzumaci burčáku (jeho tuzemský fenomén stále považuji za vinařský suterén, přičemž višňák tedy za -II. patro tohoto suterénu).

Užití loga VINAŘSTVÍ ROKU má, nebo by mělo mít, jakási pravidla. Jestli je na snímcích vyobrazené užití v pořádku, něco je tu blbě....

Bedýnka STAWEK, malá i větší

Tak jsem si říkal, nepořídit na sobotu nějaké tašky, či sáčky pro ty, kteří třeba nenakoupí po kartonu, vezmou dvě tři lahve a třeba nějakou dobrotu a zase půjdou o sklep/dům dále. Ne! Žádné tašky, žádné sáčky. Budeme mít bedýnky a to nejenom prázdné.
Vlastně se budou hodit spíše pro změť odneseného tovaru. Abychom laskavému zákazníkovi usnadnily výběr, připravili jsme tématickou bedýnku za mimořádně výhodnou cenu. Tato nabídka bude platit pouze při odběru v sobotu 10-18 hod. a nebo v neděli 10:30-12:30, počet bedýnek připravených k expedici je limitován. Sestavili jsme taktéž dvě varianty, malou a velkou bedýnku. Velká obsahuje totéž co malá plus několik položek navíc. Ostatně, posuďte sami....
Malá bedýnka bude obsahovat:
1x Divý Ryšák, excentrické rosé
1x Cuvée Špigle červené 2012, již nazrálé, ale přitom temperamentní červenisko
1x Meruňky BIO sušené - chipsy; jediné sušené meruňky na trhu, které, ač nesířené, zachovaly původní oranžovou barvu - ostatně, na oranžovou jsme odborníci :-)
1x viniční OREGANO - sypké; sklízené jako divoce rostoucí na mezích našich vinic a svazích meruňkových sadů, možno použít jako koření i jako čaj (česky hezky DOBROMYSL)
1x jablečná povidla skořicová ve sklenici balená
1x Glans Iovi - kompot ze zelených vlašských ořechů - starosvětská pochoutka z našeho ekologického ořechového sadu
Bežná cena zboží v malé bedýnce je 824, během soboty a neděle bude však akčně k odebární za krásných 711 Kč.
Velká bedýnka bude obsahovat:
vše z předchozí malé bedýnky a navíc
+ 1x láhev oranžového vína ze směsné výsadby Špigle-Bočky 2012; víno nebylo nikdy sířeno.
+ 1x Meruňky BIO sušené - půlky; při sušení nebyla použita žádná elektrická či fosilní eneregie
+ 1x Meruňkový džem - důkaz, že meruňkám ve formě džemu nejvíce svědčí pravý třtinový cukr, tentokrát z ostrova Mauritius
+ 1x nožička sušeného kozlího klobásku (4 dny a noci švestkovým a meruňkovým dřevem, dále 2 měsíce zrání v komíně udírny v průvanu)
+ jedno překvapení
Bežná cena zboží ve velké bedýnce je 1917 Kč, během soboty a neděle bude však akčně k odebrání za krásných 1717 Kč.
Ti, kdož nakoupí velkou bedýnku, mají základní ochutnávku vín zdarma, resp. bude jim cena odečtena z nákupní ceny Velké bedýnky STAWEK.



Zájemci o bedýnku, hlaste se již nyní, rezervace mají prioritu při výdeji :-)

Hola, hola, sobotní trdelník volá!

Detail z přípravy hrubých trdelníků

Neuburského hrozen. Chuťově nejlepší ze všech. Hned po večerce...

Přispívám zde dalším textem o víkendovém programu. Kromě již místy avizované kůzlečí pečeně, sýru či klobásků přispějeme k dobrému enogastronomickému mači také live show pečení tradičních trdelníků na otevřeném ohni. Akce se uskuteční mezi 15. a 16. hod. Doufám, že se nenahrnete všichni na trdelníky. Předesílám, že takřka všechna vína máme zcela suchá jako pouštní vítr se zbytkovým cukrem do 1 gramu na litr. Vyjímku tvoří snad jen posledních pár (a stejně zatím experimentálních) lahví Medového Muškátku (4,1 g/l) a pak také mikropartie archivního Neuburského výběrku 2006, který byl připraven v limitované edici 70 lahví a vlastně nikdy nebyl v prodeji a oficiální nabídce. Ten má zbytkový cukr v takové míře, že se pohybuje na pomezí kategorií polosuché a polosladké. Potvora kvasil s přestávkami skoro 2 roky a stejně nedokvasil. Byla jej jedna padesátka demižon. Ale ten jediný se hrdě postaví slovutnému trdelníku. Mám jej pár lahví připravených také.

F. A. Q. k sobotní degustační seanci

Protože se mi množí telefonické, e-mailové i osobní dotazy skrze nadcházející tři dny: 8., 9. a 10. srpna, rozhodl jsem se, že je lehce stylisticky poupravím, protřídím, seřadím a publikuji tak, abych mohl snad již jen odkazovat sem na blog :-)


Dotaz: Bude ochutnávka vín zdarma nebo snad budeme muset platit?
Odpověď: Za nějaký ten obolos budeme samozřejmě rádi. Tedy nechtěl jsem tím naznačit, že vstupné bude dobrovolné. Ochutnávat bude možno po skleničce jednak vína, jež jsou ve stálé nabídce, ale také některé rarity, jež zbyly po lahvích. Každý vzorek bude mít svoji samostatnou cenu za degustační porci (od 15 Kč výše), stejně jako loni připravíme i degustační balíčky (basic, economic, standart, business class, first class, de luxe, all inclusiv, heaven apod.), jež budou zahrnovat vždy specifikovanou skupinku vín a případně i nějaké sousto pochutin.

Dotaz: Máme si přinést vlastní skleničky?
Odpověď: Je to na každém jak se rozhodne. Sklenice nějaké máme, snad pár desítek, no musí to kolovat a vracet se. Upozorňuji, že sklo zálohujeme. Riedel v křišťálu bude za 300 Kč, OIV za 50 Kč. A kdo je zvyklý na nějakou tu svoji oblíbenou sklenici, nechť si ji vezme s sebou.

Dotaz: Je nutno se k vám na sobotní ochutnávku objedávat dopředu? Odpověď: Pokud se jedná o jednotlivce či páry, tak to snad ani nebude nutné. Týká-li se to skupinek o více osobách, vcelku takovou konzultaci mailem či telefonicky doporučuji.

Dotaz: Bude možné v případě, zachutná-li nám nějaké vaše víno, si přímo na místě nakoupit? 
Odpověď: Samozřejmě, ale v omezeném množství. Nejsme na větší odběry při takových akcích zařízeni. Větší nákupy lze realizovat v neděli před polednem či odpoledne a nebo v případě zájmu je možno objednaná vína rozvést v rámci našich dvou největších měst dle domluvy a nebo nechat poslat přepravní službou. Toto vše se samozřejmě týká jen vín, jež máme ještě běžně v prodeji - většina ochutnávaných vín bude bohužel již jen z našeho privátního archivu. Ale o to víc se na sobotní ochutnávku mnozí těší!


Dotaz: Bude možné k vám přijít někdy po osmé hodině večerní? Dřív to nestihneme. 
Odpověď: Omlouvám se, ale nalévat budeme jen do 18. hodiny, v 18:30 bychom rádi uklidili. To víte, zvířena volá, a i jiné povinnosti.

Dotaz: Asi budeme po celém dni notně znavení, takže bychom rádi na místě přespali. Zajišťujete i ubytování?
Odpověď: Nezajišťujeme, ale můžeme doporučit alternativy: 2 pensiony ve sportovním areálu (sociální zařízení na pokoji)  - www.sportnemcicky.cz; pension Leona (http://www.ubytovanileona.cz/); pension Karel (http://www.penzionukarla.cz) a nebo pro náročnější nedaleké Ovčí terasy (www.beee.cz) a nebo Hotel Kraví hora Bořetice (www.kravihora.cz)

Dotaz: Přijedeme k vám v sobotu a rádi bychom se podívali i do vinic. Provedete nás?
Odpověď: To bohužel nebude možné. Sobotní program je daný u nás na č. p. 206. Prohlídka vinic bude v neděli od 8 hod. - podrobnosti na webu.

Za Autentickými víny do Němčiček aneb jak to bude příští víkend

Již po třetí se letos uskuteční další ročník milovníky přírodních vín vyhledávané akce OTEVŘENÉ SKLEPY vinařů-Autentistů a to ve dnech 8. až 10. srpna. Pořadatelem víkendové události je vinařský spolek Autentisté (členové Kočařík Čejkovice, Koráb Boleradice, Stávek Němčičky (č. p. 206!), Ševčík Bořetice a Vykoukal Hostěrádky-Rešov), kteří i letos pozvali své kolegy ze slovenského spolku AUTENTISTA Slovakia a také z tuzemska několik podobně smýšlejících vinařů, jež se budou prezentovat ve Velkých Bílovicích.
Podrobnosti o tom, co se pokusíme připravit u nás v Němčičkách, si přečtete na této stránce a také postupně v sekci aktualit. Ale nemělo by to vybočovat z již osvědčeného scénáře  - viniční piknik, prohlídka sklepa, den otevřených lahví, pochůzka po vinicích, nákup vín :-)


I letos bude náš program trojdenní - tedy pokud budeme mít štěstí a našemu očekávanému přírůstku se bude chtít posečkat a nebo se vyloupnout dříve - termín máme totiž právě přibližně na onen víkend...

PÁTEK 8. srpna: od rána bude probíhat viniční workshop se zaměřením na přípravné práce pro budoucní vinici a na terénní úpravy ve vinici již stávající. Rezervace nutné, ještě je volných několik míst (doporučeno jen pro alespoň průměrně fyzicky zdatné jedince!). Večer od 18. hodiny pak proběhne Viniční piknik (vinice v Bočkách), jež bude zahrnovat polní ochutnávku několika vybraných vín a gastronomický (a možná i kulturní) program - v případě zájmu o účast (zejména kvůli gastronomické části) doporučujeme též rezervaci, nejlépe e-mailem na adresu: richard@stawek.cz
SOBOTA 9. srpna: tradiční DEN OTEVŘENÝCH LAHVÍ bude probíhat od 10:00 do 18:00. Kromě vín, jež máme ve stálé nabídce k zakoupení, otevřeme k ochutnání i vína starších ročníků, jež jsou dostupná již jen v archivu. V několika případech to bude exkurz i více než 10 let zpět. Nabídneme také vybraná vína a jiné naše dobroty k odnosu (sušené meruňky, viniční oregáno, kompot ze zelených vlašských ořechů aj.) či k snědku na místě (kozí sýr, kozí klobásek, kůzlečí pečeně aj.)
NEDĚLE 10. srpna: Od 8 hod. proběhne kratší verze oblíbené Potulky po vinicích, sraz na parkovišti u koupaliště. Půjde se terénem s určitým převýšením, doporučuji dobré boty, outdoorový oděv a elán. Od 10:30 bude pak u nás doma na hlavní ulici č. p. 206 možnost pro zakoupení těch vín či jiného co jste nestihli v sobotu.

Zdůrazňuji, že změna programu, od pátku až do neděle, je vyhrazena, protože se blíží termín příchodu na svět dalšího našeho očekávaného člena rodiny a události mohou dostat každým dnem rychlý spád. Platí to i pro ten případ, že program zůstane nezměněn – pak tedy, doufám, budeme moci spolehnout na schovívavost ve věci případných některých nedokonalosti (chaos v organizaci, váznutí uspokojování přání zákazníků, prodlevy, vyprodání některých vín dřív než bylo předpokládáno a naše neochota otevřít další láhev.

Teodor mele mele bobule

A tak jsem si říkal, že letos taky uděláme trochu Vert-juice alias Verjus čili zelené šťávy z nezralých hroznů. Bylo už načase, protože, ač zatím nesladká, šťáva Rubinetu byla v polovině července už růžolící.

Teodor mele Rubinet na Verjus

Už od středověku se Verjus používal úspěšně v kuchyni - zejména na způsob octa, do omáček. Zapojilo se nás víc, hroznů nebylo mnoho, spíše na vyzkoušení, ale drobný workshop proběhne i na den otevřených lahví - kdo bude chtít verjus ochutnat, bude si jej muset doslova umlít. Zaučí vás náš Teodor, zkušený poháněč ručního mlýnku-odšťavňovače. Na snímku se lopotí již kolem 20. července. Další kolo si dáme v sobotu 9. srpna odpoledne u nás v č. p. 206, Němčičky. Tentokrát půjde Sevar, tedy jeho martiňáky, běžné hrozníčky Sevaru již zaměkají a jsou pěkně probarvené.
další info k vinnému víkendu 8.-10. srpna bude následovat, pravděpodobně nejméně denně :-)

Black & White, vítejte na svět!

Včerejší úroda z lůna naší Káči

Black & White

Citlivé povahy neklikejte a neotvírejte!

Jedna z nejlepších polévek je vývar z králičí hlavy

Foto Sasha+Nastya

Tudy NE

Níže jedna fotomomentka ze dveří sklepa ve Velkých Bílovicích. Tudy cesta rozvíjející naše vinařství snad nevede...sortiment nabízející k zakoupení totiž jen starým podkladovým plakátem vzdáleně připomíná, že se nacházíte v největší vinařské obci České republiky.

Vynasnažím se doufat, že se jedná o ojedinělost....

Tak hoši, kdo to byl?

Včera v pozdním odpoledni, mezi několika intenzivními dešti, započalo z jímky, která je u fotbalového hřiště v Němčičkách, vytékat cosi vínově fialovočerveného. Asi bych to ani nezaregistroval, ale když jsem přecházel mostek na koupaliště, plesklo mě to přes nos: sklepní vůně, kvasnice aj.
Jímka jímá odpadní vody z několika nemovitostí (soukromé domy, 2 vinařské provozy, několik rekreačních objektů) co jsou od ZD po toku potoka níže, protože jsou mimo hlavní kanalizaci obce. Jímka má pak údajně zařízení přečerpávající odpadní vody do čističky. Jenže stává se, že zařízení je čas od času zanešeno/ucpáno z důvodů příchodu nějakého materiálu, který tam nemá co dělat a pak se stane to, co je na snímku, že se nic nepřečerpává do čističky, ale valí to rovnou do potoka.
Je takový problém kaly při výrobě vína kompostovat? Vítězí pohodlnost. Předpisy určující jak nakládat s odpady při výrobě vína zjevně někoho nezajímají. Kdyby šlo o 2 litry kvasnic na dně demižonu....jenže tady do teklo intenzivně několik desítek minut a zrovna když prší...kdo to chtěl naředit a ulehčit si práci? Z chat to zjevně kvůli množství nebylo, mezi ZD Němčičky a sportovním areálem jsou ovšem 2 vinařské provozy. On by to byl problém i pro obecní čistírnu odpadních vod, kdyby jímka pracovala správně a vše se hezky nepozorovaně přečerpalo do čističky a do potoka nic nevyteklo - kvasnice jsou pro čistící proces velkou zátěží (stejně jako výpalky!). Náklady na provoz čističky pak kvůli takovému jednání stoupají a platí to všichni obyvatelé bez rozdílu v poplatcích za stočné nebo jak se to jmenuje, případně doplácí obec z rozpočtu. Předesílám, že o oplachovou vodu rozhodně nešlo....byla toho kvanta.
Takže, hoši, kdo byl to prase?

Vinný BATMAN spatřen na Malé Straně!

Dnes tu máme takovou rychlovku - momentku ze včerejší pouliční degustace červeného cuvée ze starých keřů v uličkách malostranských....jeden ze zúčastněných si chtěl pořídit fotečku z pěkného večírku a co mu víno ve skleničce neudělalo! No kdyby milionkrát chtěl takto, nestane se to....ale náhodně je to hned :-)

Co právě čtu... WINE GRAPES

Takhle kniha vypadá

Posledních asi 20 let nerad dostávám knihy, jež jsem si neobjednal. Naskytla se letos zjara příležitost si nechat darovat cosi. Rozhodl jsem se pro jednu z nejzásadnějších publikací poslední doby shrnující nejvýznamnější světové odrůdy a to WINE GRAPES od autorského kolektivu Jancis Robinson, Julia Harding a José Vouillamoz. A nebylo to jen proto, že jsem se takřka zanedbatelnou (ale přece!) měrou na knize podílel formou konzultací s autory.

Z obsahu...

Zmínil jsem to na tomto místě již dříve - Julii Harding jsem potkal kdysi kdesi před léty a od té doby jsme korespondenčně spolupracovali na několika projektech. Když pak přišla nabídka zapojit se do práce na WINE GRAPES, neváhal jsem ani chvíli. Tušil jsem, že půjde o velkolepé dílo. Pak přišla v říjnu 2012 pozvánka na křest knihy do Londýna (bohužel jsem nemohl, končilo vinobraní!), sem tam někdo někde špitl jak je to úžasná kniha, a jak to tak bývá, zanedlouho už o knize kdekdo mluvil, dokonce jsem měl ohlasy na uvedení mého jména kdesi v rámci poděkování, ale sám ji v ruce ještě ani nedržel. Čas běžel a já na ni ve shonu života málem zapoměl. Naštěstí však přišla ta již v úvodu zmíněná příležitost si nechat cosi nadělit....a tak jsem si  vzpoměl na ono dílko a řekl si, že by asi neměla chybět v mé neváhal. Prostě WINE GRAPES.

Muškát Alexandrijský

Časy se mění, doba moderních virtuáních technologií nepřeje vydávání výpravných knih, ale přesto se najdou výjimky. A tou je právě WINE GRAPES. I přesto, že má knihovna (všeobecně - nejenom okolo vína) je rozlehlá a počet svazků se blíží pěticifernému číslu, přece v ní není mnoho titulů, které by byly co do formátu, rozsahu a knihařské práce srovnatelné. Tvrdé desky, k tomu ještě z tvrdých desek i knižní krabicofutrál, téměř třináct stovek stran, 1368 odrůd. Klasické barevné kresby vybraných odrůd, detailní popisy u jednotlivých položek. Úvodem najdete seznam rodokmenových diagramů odrůd (známé Cabernet Sauvignon, Garganega, Muscat, Nebbiolo, Pinot, ale i méně známé Brianna, Prié či Tribidrag). Následuje úvodní předmluva a kapitola popisující jak užívat tuto knihu. Knihou mohou listovat i ti z bystrých čtenářů, kteří nemají odborné vzdělání ampelografického směru a to díky dalším kapitolám, jež osvítí problematiku odrůdové rozdílnosti, mutací a klonů v rámci odrůd, šlechtění, ale taky nemocí a škůdců, podnoží a štěpování, věku révy a změnách ve složení vinic, o DNA.

Poděkování, dokonce tučně. Dámy a pane, i já děkuji, bylo mi ctí spolupracovat!

Ale ani historický exkurz není opominut. Odkazy na literaturu, archeologické nálezy, domestikace révy, expanze pěstování révy a kultury vína z Kavkazu na západ a ampelografické skupiny odrůd - to všechno jsou kapitoly, s nimiž se čtenář setká a obohatí a rozvine si jimi svůj vinařský obzor. Zajímavý je seznam odrůd podle zemí původu. Dominuje v něm samozřejmě Itálie, která je zde zastoupena 377 odrůdami, dále Francie s číslem 204, Španělsko obohatilo svět o 84 odrůd, následuje Řecko, Portugalsko, Německo, USA, Chorvatsko, Švýcarsko, Maďarsko a další. Česká republika je zde zastoupena celkem 11 odrůdami (Agni, André, Aurelius, Cabernet Moravia, Laurot, Malverina, Muškát Moravský, Neronet, Pálava, Rubinet, Veritas), Slovensko pak 12 (Breslava, Devín, Dunaj, Hetera, Hron, Mília, Nitranka, Noria, Rimava, Rudava, Torysa, Váh).

Již zmíněné barevné ilustrace pocházejí z unikátní 7-dílné série publikace Ampélografie (autory byly ve své době v odborných kruzích velmi respoktované osobnosti Pierre Vialla a Victor Vermorel), která vycházela v letech 1901 až 1910. Veledílo obsahuje celkem 3200 stran a popisuje 5200 odrůd a klonů, přičemž 627 z nich bylo vyobrazeno právě v ilustracích. V knize WINE GRAPES najdete hlavně klasické odrůdy z nejdůležitejších regionů vinaření - Aligoté, Amigne, Cabernet Franc, Chrupku - zde Chasselas, Gamay, Merlot, Rkatsiteli, Pedro Ximénez, Savagnin, Sercial, Ugni blanc, ale z tuzmského hlediska mimo jiné zásadní Portugais Bleu (v knize s odkazem na Frankovku), Riesling, Pinot noir či Sauvignon.
V závěru, za více než tisícem stran o odrůdách, je přehledný výkladový slovníček vinařských pojmů, dále seznam použité a doporučené literatury (na 20 stranách!) a také restřík odrůd s odkazem na strany v knize, kde se vyskytují.
Během tvorby jsem se autorů v odpovědích na jejich dotazy v rámci konzultací, ptal na to, podle čeho vybírají odrůdy, jejichž popis zařazují do připravovaného díly. Bylo mi sděleno, že hlavní podmínkou je, aby se z odrůdy připravovala komerčně dostupná vína, která jsou např. i dosažitelná na mezinárodních trzích, tedy jdoucí na export.
Knihu si můžete objednat například ZDE za 142 USD, a nebo třeba TADY za 192 EUR a taky TU. Pokud totiž (ne)vím, tak ji fyzicky v tuzemsku nikdo neprodává. A cena docela skáče, že? Ten můj výtisk pochází tuším z nějaké UK zasilatelské služby.

Kniha má i svůj web: http://winegrapes.org

Nové místo prodeje našich vín

Dvě vína z naší aktuální nabídky můžete od tohoto týdne zakoupit v maloobchodní prodejně WAREHOUSE#1 společnosti Ultra Premium Brands v pražském Karlíně. Jakub Janeček a Jiří Rabel, majitelé, ke svojí prodejně říkají: "...Jsme poměrně normální kluci, kteří mají rádi kvalitu a tu, převážně tekutou, jsme soustředili v našem obchodě. Přijďte se přesvědčit."
Nabídka v prodejně je široká a zdaleka zde nenajdete jen vína. Obchod najdete na ulici Sokolovská 105 (naproti hotelu Ibis), další kontakty - tel.: 608 520 526, e-mail: info@warehouse1.cz; www.warehouse1.cz
V prodejně můžete zakoupit červené cuvée ze směsné viniční výsadby Veselý-Bočky 2011 a oranžové nesířené Špigle-Bočky 2012 (18 mg/l celkových siřičitanů! vzniklých při kvašení), popisy k oběma vínům najdete zde. Zmíněné oranžové zaznamenalo velký úspěch během víkendového pražského festivalu autentických vín, když si jej Isabelle Legeron, jediný francouzský MW mezi ženami a mezinárodně uznávaná specialistka a propagátorka přírodních vín, vybrala z přítomných několika stovek vzorků vín mezi šestici vín, jež byla prezentována v rámci jí vedené MasterClass Tasting. Tož tak.

V diskuzi o přírodních vínech s Isabelle Legeron, MW, kterou velmi oslovilo naše nesířené oranžové. Fotil pan Sklenička, děkuji :-)

Pro pasáky a pasačky

Sezóna pastevní je v plném proudu a my jako každý rok i letos nabízíme jedno- i vícedenní workshopy potulné pastvy koz a kozích věcí vůbec. V čem spočívají?
Shlédnete (případně si zkusíte) ranní/večerní dojení mléka, poté s kozami popojdeme do vyhrazeného areálu pastvy, kde je budete pást (a hlídat). Je možno nakombinovat různě dlouhou dobu a spojit vše s krátkým zasvěcením do výroby sýrů a ochutnávkou rozličných kozích výrobků.V místě je výběr několika pensionků a ubytoven, případně kemp.
Zájemci hlaste se :-)

Potulná pastva koz spojená se sklizní divoce rostoucího oregána

22 za litr, to je slušný, ne?

Jedna momentka z jarní Břeclavi (náměstí TGM):

Stěží k uvěření, že? Kraťasy, ponožky ...a víno. Jo, to ještě nic není - to, co se skrývalo uvnitř krámu...to byla teprve soda. A ani ne tak vypovídající o rychle se množících obchůdcích asiatů, ale o práci pro čest oboru ze strany kvazivinařských firem, jejichž výrobky se zde nacházejí v nabídce. Ale o tom v některém z dalších blogů, takže to tu sledujte :-)