Živé a mladistvé - víno, které udělali Teodor a Živa

Dnes v prvním prodeji! Limitovaná partie cca 20 lahví! Polovina už obsazena! Neváhejte!

Tatínek na to nešáhl, vypomohl až s lahvováním. Hlavním sklepmistrem je tentokrát Teodor, Živa byla jeho asistentka.

Jak jsme uklízeli Židoviny

Z vinic v Kozínku (starý místní název, nyní dle dodrbaného vinařského zákona Bočky, dříve částečně i Špigle-Bočky apod.) jsme se vždy dívali severozápadním směrem na les, který měl z té perspektivy tvar boty, já jako děcko jsem v něm viděl botu rumcajsovskou....
.....čas plynul, vinici v Kozínku jsem dávno nenavštěvoval s motykou jako kdysi v dětství a jinošství, zabrousil jsem na jiná, zásadnější místa, a to nejen osázená révou. V rámci prohlubování práce s terroir se naskytly nějaké příležitosti lesní, kromě jiných i právě v krajním cípu oné Rumcajsovy boty (abych nezapoměl, místní název pro onen les je Židoviny). A dílem náhody je to hned vedle přes cestu od vinice, kterou mi svěřil do péče člověk, s kterým nás poutají některé nitě již od roku 1980. 40-letá výsadba Pinot blanc v celkem 11 řádcích, občas chybí keře, třímetrovka, ale s tím se dá jistě pracovat. Říkám pár dní zpátky, děcka, jedeme do vinohradu. Já dořežu, vytahám, pospravuju drátěnku, pojďte mi spočítat keře, ať víme kolik chybí, a pak půjdeme udělat ordnung do našeho přilehlého lesíčka v Židovinách, aby se nám tam víly o půlnoci nezamotaly do poházených roxorů, plastových tubusů a ochranných sítí, které tam zavály převažující severozápadní větry z přilehlých vinic, jež byly až do roku 2014 obdělávány velkovýrobně...

Děcka počítaly keře, každý dostal svůj deníček, kde dělal po každém desátém keři kolečko, tatínek pak kolečka spočítal (ano - vycházíme z desítkové soustavy), a poté měly za úkol projít těch cca 60 arů lesa, zkontrolovat jestli tam není hejkal a hlavně posbírat všelijaký neřád a nanosit jej k autu. Nevěřil bych, že si někdo dá takovou práci a podpěrný roxor, který byl zřejmě zachycen mechanizací a pokroucen, tak zanese a hodí pár metrů do lesa, místo aby jej vzal s sebou domů a odevzdal na obecní sběrný dvůr či do sběrných surovin. A nejen plasty a roxory, ale i flašky, PET lahve, dotrhané pracovní rukavice, rozbité kusy betonu, staré zrezivělé kýble.....neuvěřitelné!
Živa a Teodor byli moc šikovní. Skoro jsme to neodvezli. A je dobře, byli pak i spokojení nad vykonaným dílem, pochvalovali si, jak teď máme čistý les, že ani srnky si teď neporaní nohu o ten zrezivělý kýbl. A to panečku ležel, podle výzoru, možná i nějakou desítku let pár metrů od krmelce, tedy mysliveckého zařízení. Inu, myslivečci, střílet po lese, to ano, ale uklidit haraburdí, aby se zvěř neporanila, to ne.

Vinohradnický domácí úkol z matematiky pro prvňáka

Proč sedět u procvičování matematiky doma u stolu, když si tatínek s dcerkou může zaběhat venku, na čerstvím vzduchu a kochat se výhledy na Pálava a do Pannonie? Ano, i takto lze.
Říkám Živě, dneska procvičíme počty ve vinohradě. Chvíli se cukala, ale jak jsem ji na místě činu vysvětlil o co jde, byla jak u vytržení a nemohla přestat...
Na podzim u nás skončily komplexní pozemkové úpravy a tak jsme převzali nějaké vinice vlastní, ale i do dlouhodobého pachtu od rodinných příslušníků. Jedna z nich, starší výsadba Ryzlinku vlašského v trati Kolperk, je dosti poznamenána výpadkem keřů. A tak jsem si říkal, jak využít nutnost procvičení matematiky a skloubit to s užitečným? No ano, Živa spočítá živé keře. Takže jsem ji ukázal jak jít po řádku a počítat keře - až jich bude 10, tak že udělá do notýsku kolečko a bude počítat další keře zase od 1 do 10, a pak zase kolečko a tak stále dokola, až přijde na přechod (polovina řádku s možností volného průchodu nebo průjezdu do dalších řádků), kde ukončí psaní na řádku v notýsku a začne druhý řádek. A na konci řádku pak další řádek s číslem řádku vinice...Živa to zvládla bravurně, co ale nezvládl Teodor, tak svoji zlobu, že nemohl jít taky (byl nachlazený) a po návratu domů v nestřeženém okamžiku Živiny viniční zápisky počmáral. Všimněte si prosím, dcerka nadepsala sama z vlastní vůle i záhlaví počtů (a s hvězdičkou). Šikovná je :-)
Keřů jsme napočítali necelých 11 stovek, což při výměře a sponu značí, že mezerovitost je kolem 30%. Žádná sláva, ale zase špatný to taky není. Uvidíme letos po sezóně.

Akvapont autenticky

Naše děti Teodor a Živa se vyžívají ve výtvarné činnosti, patří k jejich vůbec nejoblíbenějším. Dnes v podvečer si přinesli papíry a barvy, a že se pustí do díla.
Živa se rozhodla pro zelenou a to štětcem. Její dílka mívají obvykle dané schéma, ukazují příběh, jsou snáze uchopitelná.

V létě otevřeme vernisáží skutečnou vinařskou galerii :-)

Teodor inklinuje k abstrakci, tvoří ze své Lví vášně, až téměř zběsile.

Teodor odmítá štětec. Vymačkává barvy přímo na bříška prstů, kterými tvoří svá abstraktní díla. Rukodělně, autenticky...

Teo, co to dneska bude, ptám se. Akvapont, odpoví. Jsem zůstal čučet jak trubka. Teda ne že bych se nějak důkladněji zabýval výtvarným uměním, byť teoreticky. Ale nikde jsem nenašel co je to akvapont. Aquapont, aqua-pont, z latinských aque = voda, pont = most? Teodor zřejmě zavádí do výtvarné oblasti nové termíny, jež budou součástí tzv. Teodorovy školy :-) Držme mu palce, v létě bude 1. vernisáž.

Bylo to živě a Živě

Je to pár týdnů, co mi volal kamarád Tomáš Kočko. A že má takový nápad, prosbu - bude křtít nové CD, vlastně nepůjde o zcela nové věci, ale spíše o výběr toho nejlepšího z jejich repertoáru za poslední léta. A že křest bude zároveň koncertem a vše to bude živě přenášeno z největšího nahrávacího studia v zemi (ČRo Ostrava) a vysíláno jednak do éteru na vlnách Českého rozhlasu a jednak na rozhlasácký kanál Youtube. A že v názvu bude vícesmysl - živě, Živě a ŽNĚ (práce šikovného grafika).
No a uvítal by, kdyby kmotřenkou křtící jejich hudební dílo byla naše dcera Živa - je jediná nositelka tohoto jména, kterou zná.
Tož proč ne, říkám, ale musím se zeptat zejména Živy.
Živa dělala trochu cavyky, tak jsem ji domluvil morální podporu ve formě Teodorova doprovodu.
Den D nastal (3. 12. 2014), my vyrazili do Ostravy, přišla i hodina H. Děti po zhruba 40 minutách koncertu vkráčely, vedeny Tomem, na pódium v krojích - Živa nesouce křtěný hudební nosič, Teodor zase lahvinku Divého Ryšáku, kterým se křtilo. My tři zbývající jsme napjatě sledovali celé dění až ze samého zadu. No, snad se povedlo.

Link na ŽIVÝ záznam je zde, něco o akci najdete i tu. CD nosič s hudbou ŽIVĚ si můžete objednat mailem na adrese kapela@kocko.cz

Milí posluchači,
když se na obal naší desky podíváte jen tak letmo, písmena "i" a "v" ve slově ŽIVĚ se vám spojí  v "N" a máme tu ŽNĚ. A tahle deska pro nás žněmi je. Je na ní úroda písniček, které jsme v průběhu let zaseli na našich řadových deskách, pak dozrály na koncertech a teď jsme je na tomhle živáku sklidili :-) A celou tu úrodu věnujeme ŽIVĚ. Staroslovanské bohyni plodnosti, mateřství, ochránkyni rodiny a dárkyni životodárné síly. Byla to ona, která, dle prastarých mýtů, naučila lidi obdělávat půdu, orat, sít, žnout a zachovat úrodu pro další časy…
(z přebalu CD) 

Živa na pódium přinesla křtěné CD, Teodor láhev Divého Ryšáku...

Ano, je to Divý Ryšák z Němčiček, potvrzuje hlavní protagonista Tomáš :-)

Naši malí lyžníci

Ejhle, naši malí lyžníci potěšili svoje okolí a rodinu svým prvním sportovním úspěchem a to na okresní i krajské úrovni. V Němčičkách se na lyžařském vleku o víkendu uskutečnily 2 závody; v sobotu okresní přebory a o den později krajské (celým názvem Jihomoravský lyžařský pohár ve slalomu). Obou se ve svých kategoriích zúčastnili naše Živa a Teodor.

 Lyžařská pedagogická péče ze trany maminky a dědečka se osvědčila a tak Živa pokořila na okrese v kategorii "Myšáci-dívky" zlatou medaili a v neděli pak krajskou stříbrnou.

Ani Teodor nezaostal, ve svých 4 (a něco) letech vybojoval na okrese 4. místo (a to jen proto, že se vydlábl na branky a vzal to šusem dolů), nicméně v krajských závodech šel soustředěně do sebe a třetí bronzové místo mu již neuteklo! Gratulujeme!

A napsali o tom i okresní noviny :-)