Z březnových a dubnových degustačních postřehů...

Tak se nám toho tentokrát sešlo povíce...touto dobou si to nejspíše šisuju po D1 na Prahu, odkud se odebírám do země vlámské a jejího hlavnímo města na jednu honosnou akci, jíž jsem již poněkolikáté účastníkem. O ní samostatně někdy příště, nyní nepředbíhejme...

Vinitour.sk představuje...Ale ano, bratislavský Dvorček, nyní snad i alias "Pinot - vinný bar" - proč by kluci nemohli udělat i dobré víno? Dostal jsem lahvinku čehosi, co autoři popisují takto:
"je to rynak rocnik 2012. hrozno pochadza z dechtic (sever malokarpatskej oblasti). pocas kvasenia tam bolo asi 10 percent supiek. 9 mesiacov to lezalo na jemnych kaloch v novom agatovom sude, pravidelne sa robila batonage. do flase to islo v juli 2013."
Pozoroval jsem jej více než 14 dní, mělo i v otevřené láhvi obdivuhodnou výdrž. Už zašínalo zrát, ale na můj vkus stále příliš mladý rýňák. Typické, poznatelné že z akátu, pitelné. Adjustáž byla vskutku originální, svá, viz obrázek.

Rosso di Montalcino 2011 a bratislavský ryňák 2012

Velká část vín popisovaným v tomto příspěvku je z přechutnávání archivních lahví jednoho březnového večera. Bylo to v komorním duchu,sešli se známí a neznámí, kteří se během večera stali známými, popilo se a pojedlo, tak jak to má být. Vytáhl jsem něco ze svého archivu, bál jsem se, že půjde vesměs o exhumace, ale byl jsem vcelku překvapen.

Bardolino 2001, Gewurztraminer 2008 a Svatovavřinecké 2008

Začnu však lahví, která v tehdejším setu nebyla a kterou jsem otevřel až o týden později, kdy k nám na pár dní zavítal Francesco z Livorna, přivezl Rosso di Montalcino 2011 a tak jsem si řekl, je třeba otevřít i nějaké starší. Z temnéhou kouta sklepa jsem vyhrabal krabici, kde byly ještě 2 láhve ze tří skvělého Bardolina Superiore 2001. Víno bylo znamenité, krásně nazrálé a velmi pitelné. Pozoroval jsem jej asi 10 dní; lámat se začalo na sklonku prvního týdne.
Objevil jsem také poslední láhev od biodynamického Alsasana Josmeyera - a to Gewurztraminer 2008. Ten byl navinule nasládlý, až podezřele svěží (kdoví jak na tom byl se sírou), každopádně pitelný, nebylo mu možno snad ani nic vytknout. Láhev byla dárkem od přítele TT.
Velkým a příjemným překvapením, možná největším, bylo Svatovavřinecké z Habánských sklepů Velké Bílovice. V sérii patří jednoznačně k tomu nejlepšímu co se za tyto dva jarní měsíce urodilo. Nazrálé, plné, excelentní. A nejlepší bylo až druhý den; pozoroval jsem jej skoro dva týdny, a nutno k jeho cti uvést, že se drželo stále výborně i po týdnu. Láhev byla neznámého původu, ale nejspíš též darem, normálně tento segment nekupuji...

Ovčáčíkův Sauvignon, Ardea z Nového vinařství, Špigle červené 2004 a Masarykův bobulový výběr sauvignonový

Kdysi jsem se spolupodílel na výběru vín u vinaře Václava Ovčáčíka z Velehradu pro světové soutěže vín a odnesl jsem si tehdy jeho tehdy neuvěřitelně explozivní Sg 2003 ve výběru z bobulí. Vinař v tom ročníku sklízel (jako obvykle) velmi pozdě a veškeré mošty byly v kategorii výběru z bobulí. Ono taky ty alkoholy tomu odpovídaly, protože některá vína prokvasila takřka do sucha. V roce 2005 byl ochutnávaný Sauvignon excelentní, však taky kdesi v zahraničí uspěl, mezitím ale proběhl zenit a sešup dolů - víno už mělo být vypité.
Příjemně překvapila Ardea z Nového vinařství, ročník 2005. Vím, že jsem tehdy víno ochutnával a špičkovali jsme se Markem Špalkem, zda přežije v dobré kondici rok či nikoli. Vůbec bych tehdy nehádal, že bude osmý rok od sklizně v tak dobrém a pitelném stavu. Klobouk dolů, pánové Skrývale a Špalku!
Mezi archívy jsem zařadil i jednu ze svých archivních (a stále výborných - a podle některých lepší a lepší) červené Špigle 2004. Šlo o víno, které bylo připraveno z hroznů, jež byly poněkud podtrženy, neboť měly jít na víno pro sekt. Špigelská klasika, Frankovka s jemnou příměsí ZW, samotok. Mělo to asi 19 °NM. Jak to bylo pomleté, říkal jsem si, aspoň dva demijony červeniska z toho udělám, uvidíme co to dá. A bylo (a je) to skvělé, někteří mí vínomilci toto víno charakterizují až pinotově (fakt!). Ta kyselinka to prostě podržela.
Vlastně ani nevím, kde jsem přišel k Masarykovu Sauvignonu. Ale asi měl být již vypitý, škoda. Neoslovil. Sladká stařinka. Hrozny byly ze Strekova.
A přišel taky balíček, od pana Skleničky, prej abych okusil z těch jeho komunitních bedýnek a něco mu k tomu napsal. Tři lahve byly vemi způsobně a zkušeně zabaleny, takřka nerozbitně. Trojici cizozemských vín začíná Frankovka od Judith Beck ročník 2012 pod šroubovým uzávěrem. Jde o Frankovku ze základní řady od přední rakouské vinařky, členky sdružení Respekt a Pannobile. Hrozny kvasily v nerezových vinifikátorech, jablečno-mléčné kvašení probíhalo ve velkých dřevěných sudech. Víno zrálo v použitých barikových sudech. Jde o jakostní víno, výnos bylo 4000 l z hektaru. Je černotřešňové barvy s lehce fialovým odleskem na hraně, vůně evokuje drobné černé ovoce. Na patře je jemné, šťavnaté, se zaoblenými tříslovinami, kořenitostí a dobře zabudovanou kyselinou. Je odrůdově typické, na relativní mládí velmi a dobře pitelné. Mňam. Sleduji ji jej v rozpité lahvi takřka 2 týdny, ale není to víno, ze by takto drželo - po týdnu se již výrazně láme. Doporučuji vypít do 2-3 dní po otevření.

Moselský pozdněsběrový Riesling Feinherb Karla Erbese je výborným stylovým moselským ryzlinkem. Ročník 2010 se už začíná projevovat lehce petrolejově, ale opravdu velmi lehce. Zbytkový cukr dělá víno poněkud otylým - milovníci tohoto stylu prominou. Bezchybné, dokonalé, při snoubení se správným pokrmem do vysoké gastronomie jako stvořené. K večernímu popíjení bych jej ale nevolil, jde to zcela mimo můj vkus. Zkoumám jej několik dní, první den otevření je uzavřenější, reduktivnější, otvírá se až několikátý den. A drží. Týden po otevření je v perfektní kondici a dopíjíme jej tak s chutí.
A něco o víně a vinařství z pohledu pana Skleničky, který jej dodává na náš trh? Zde: "Tohle je Mosela, jak ji mám rád - s typickou kyselinou i cukrem, a ročník 2010 už pěkně nazrává. Jak nad ním původně všichni ohrnovali nos, tak teď je parádní.

Moselský ryzlink z pravokořenných vinic (žádné americké podnože, hlásá web vinařství :o) ale na střední Mosele jsou snad všechny vinice z původního materiálu. Když jsem si z ceníku Erbese vyzobával některé speciality, dělal jsem si legraci, že odebírám třeba čtvrtinu produkce některých nejlepších vín, a na konci roku jsem zjistil, že jsem mu jen na blogu prodal přes 5% roční produkce :o) docela dobrý na amatérskýho bloggera? Takže malý rodinný podnik, 6 hektarů a necelých 50.000 lahví ročně. Přijel mě podpořit na Galapřehlídku Prague Wine Trophy a udělali jsme spolu pro čtenáře blogu i jednu degustaci s jídlem."
Reportáž z vinařství ZDE.

Frankovka od Judith Beck, toskánská Pergolaia 2009 a moselský Erbesův rýňák

Cyrilek aj Metúd sa v hrobě obracajů

Hrdý název VELIGRAD nese řada litrovek s víny slovenskými, na která jsem narazil při akutním a rychlém nákupu na cestě do sklepa ve večerce provozované spoluobčany vietnamské národnosti (ironie osudu  - bývalá bořetická prodejna vinařských potřeb).

Co se dá pořídit za 44,90 v litrové láhvi? Dobře, kdesi razítkem je malým písmem uvedeno, že původ je slovenský. Jenže si těžko dokáži představit toho slovenského vinohradníka, který by vyprodukoval tak levný hrozne, že víno z něj bude stát v litrovce na pultě maloobchodu v sousední zemi 44,90 Kč vč. DPH 21%.

Chardonnay, Muller.Thurgau, Merlot...i Pinot Gris. Cyrilek aj Metoš by se divili...

Víno Slovácko s. r. .o. se sídlem v Uherském Hradišti. Ekonomičtí kouzelníci. Odvahu si lahvinku zakoupit na senzorický test jsem neměl.

Vše se globalizuje...i když kdesi jsem četl, že letošní anexí/osamostatněním Krymu globalizace končí...nicméně v obchodě ve vinařské obci na Velkopavlovicku najdete láhev s verbířem na vinětě (turista si řekne že jde jistě o místní produkt s folklórními motivy), jenže uvnitř je Maďarsko....a vpravo zase flaška od klokanů....a vlevo milerka kdovíodkud. Že by Kamčatka? Ural? Např. ve Francii by to bylo něco nevídaného - sebemenší obchůdek v sebemenším zapadákově má místní produkty regionálního významu samozřejmě v nabídce, v tomto případě víno.

I elektrický výboj může škodit vinici :-)

Vinice v Bočkách, kterou jsme vysadili v roce 2011 a která již loni dala panenskou úrodu, o jejíž víně jsem psal na tomto blogu několikrát (štítek "Mladý Boček"), je letos, stejně jako loni, dočasně chráněna mobilními elektrickými sítěmi jinak určenými pro ovce a kozy. Zde je proti srnám, zajícům a daňkům. Kluci s flintami mají totiž asi 30 metrů od vinice zvířecí snack bar (pítko, krmelce, liz apod.)

Sítě jsme instalovali po jejím obvodu, 4 padesátimetrové nestačily. Opěrné tyčky mají dva hroty, které zašlápnete do země a které drží síť v pozici vertikální. Když jsme zašlapávali, bylo sucho, zem byla velmi tvrdá. Jenže pár dní zpátky krápalo a to nemálo. Co udělá takový hrot, původně zašláplý do tvrdé, písčito hlinité země? Uvolní se, správně. A celá stojka se může lehce vychýlit ze svého vzpřímeného stavu. A co udělá síť? Ano, správně, vychýlí se na stranu, v případě výše uvedeného snímku k vinici. Svislé lanko s ocelovými pramínky se pak letmo dotýká juvenilních lístků pučícího keře vedeného po staru "na hlavu" a během hodinky dostane několik tisíc výbojů o napětí až 10 000 V. A vy pak čučíte, jestli to nezmrzlo. Vypadá to jak spálené, ale vlastně ne mrazem, protože to by zvadlo, tady lístky a letorosty stály či šikmo visely. Naštěstí jen na polovině jednoho keře.
Inu, bacha na dráty, i když jsou od nízkým proudem. Spálit mladá pletiva mohou také.

Potvora jedna osenicová!

Různorožci už se kuklí, jejich škody, i když byly dosud značné, už nerostou, jiný problém je ale housenka osenic. Různorožec vykusuje očko bez obalů, je v něm jen dírka a uvnitř je duté, ale osenice, potvora jedna, sežere očko vč. obalů, troufne si i na již vyrašený letorost, jež zcela omydlí.

Housenka osenice, nález vinice v trati Veselý

Píďalky různorožce obvykle přes den nehybně visí na drátěnce nebo kmínku a aktivní jsou v noci. To osenice přes den odpočívá v trávě a v půdě, dokonale kryta, a vylézá až navečer/večer na svoji noční pastvu. Vyvíjí se déle a je velmi žravá.

Právě jsem se vrátil z Veselých...aneb Melolontha melolontha

V posledních dnesch se v řadách vinařské veřejnosti poněkud se panikaří ohledně žíru oček píďalkou různorožce trnkového. Včera jsem obdržel fotografie v noční vinici nasbíraných housenek, které ukazují na osenici - ta by nejspíše již vyžírala narašené letorosty. Zdržel jsem jsem v podvečer ve vinicích v trati Veselý poněkud déle a s umělým světlem se jal zkoumat noční život viniční po stránce škůdců hmyzích. Housenky osenic jsem nenašel (možná hledal málo a špatně), píďalky různorožce trnkového v průběhu cca 10 minutového hledání jen 3.
Už byla téměř tma, z okolních vinic bylo slyšet takové cinkání o dráty jakoby. Stále jsem, nevěděl co by to mohlo být, tak jsem se přikrčil a ejhle - chrousti! Lítají mezi řádky, a mě nyní dochází, co mohl být ten žír na listech již vyrašených letorostů. Prostý chroust. A že jsem je léta neviděl - před pár lety to bylo pár kusů ve vinici Špigle, ale taková hejna...no beztak už je to více jak třicet let. No, takže pokud se takto lokálně rojí, to se máme na co těšit. No a nyní se naskýtá otázka - jak proti nic? Svého času zasílal do redakce VO své každoroční aktuální příspěvky na téma chroustů Ing. Antonín Muška. Je tomu již více než 10 let a tehdejší vedení vydavatele nebylo těmto praktickým a důležitým radám nakloněno a po pár odmítnutích, která jsem osobně několikrát rozporoval a oponoval jim, se na VO pan Muška vykašlal a posílal chroustí předpovědi pro vinohradníky do jiných časopisů. Inu, vinařská politika.
Ona je to zapeklitá věc s tím žeroucím hmyzem. Sice byla mírná zima, takže určitý nadpočetný výskyt se dal čekat, je tu ale další hypotéza - ubývá ptactva, snižuje se diverzita biotopů (i vinic) a těmto hmyzím škůdcům tak klesá počet přirozených nepřátel, který by jejich stavy udržoval v rozumných mezích. Všiml jsem si také jedné věci - nejmasovější letošní žír oček je v těch vinicích, kde jiné roky prakticky nebyl. Tam, kde je v menší míře každoročně a nikdy jsem proti tomu nějak chemicky nebojoval, byl i letos, ale v menším množství. Že by již vypěstovaná domobrana?

Co bylo loni dnešního dne

Je to z pohledu průběhu letošní povětrnosti celkem neuvěřitelné, ale takhle vypadala moje cesta 4. 4. 2013 do vinohradu ve Veselých.

Prostě jsem uvízl v závěji a dál musel pěšky.
A letos? Očka málem ve fázi včelky, někteří keře už slzí, byliny pod nálety včel a čmeláků na sěr nektaru a ptáci cvrlikají tu jarní...

Sakartvelo Pepsi Press Trip

Inu, cesty freelance journalismu jsou všelijaké, zdravím vás, dnešní čtenářstvo ze zemí východních. S Liborem Budínským, naším předním foodžurnalistou, jsme přijali pozvání od společnoti Pepsi-Cola Ltd.Co.Limited a odjeli do země bájného zlatéhou rouna. Pepsi-Cola totiž dnes ráno v 6:00 CET otevřela svůj 100. gruzínský fast food s názvem Khachaphuri ve vesnici Sakartvelo nedaleko městečka Mts´khet´a.
A moc se nám tu líbí.
Srdečné pozdravy za nás všechny
váš
Richard

Foto EFOX

O pančovaných vínech v MF Dnes a taky jiném

Tak nám věc s pančovaným vínem dále bobtná. Je to již bezmála dva měsíce, co jsem zde vypsal pár zajímavých vztahů a skutečností, žádné investigativní pátrání, prostě jsem jen seskládal co může člověk zjistit z domu od počítače. A ejhle, návštěvnost blogu stoupla trojnásobně a v měsíčním souhrnu atakuje již opakovaně přibližně tři tisícovky čtenářů, což už není vůbec málo :-) Málokteré odborné médium si v dnešní době sáhne měsíčně výše.
Ale pojďme k vydání MF Dnes z poloviny února. Lesk a bída moravských a českých vín - Dobrou pověst tuzemského vinařství kazí podvody s vínem - to byly titulky z pátku 14. 2. a člověka, motajícího se kolem vína a nebo tuzemská vína majícího v oblibě jistě zaujaly a motivovaly k zakoupení výtisku novin. Obrovské tanky na výrobu vín po širým nebem, jež málem jako ilustrační foto překrývaly horní polovinu první strany sešitu C, měly nejspíše ilustrovat rozsah nekalých praktik, které jedou jak na běžícím páse. Autorka článku, paní Hana Večerková, vinařům známá z redakční testů MF Dnes, v úvodním textu shrnula, jak podvody konkrétně fungují a nechala své říci i představitele dotčených institucí (SZPI) a oborových organizací (SVČR). Uprostřed textu byl rámeček s návodem, jak se vyhnout falešnému vínu". Zde si dovolím polemizovat. Prvně však odcituji, a to doslova, uvedený návod:

Přidat popisek

"1, Použijte zdravý rozum. Sudové víno nakupujte ve vinotéce nebo kamenném obchodu , ne v květinářství či trafice.
2, Žádejte informace. Ptejte se po původu vína, nespokojte se s ujištěním, že je z Moravy. Požádejte, aby vám ukázali průvodní doklady. Pokud v obchodě nevědí, kdo víno vyrobil nebo dovezl, běžte jinam.
3, Nakupujte v místě, kde se víno vyrábí. Pravděpodobnost, že se vás prodejce či výrobce budou snažit oklamat, je relativně malá, protože jeho nepoctivost by se v místě rozkřikla. Čím delší je řetězec mezi výrobcem a zákazníkem, tím větší je riziko, že víno nebude v pořádku.
4, Sledujte databázi potraviny na pranýři. Můžete si tam dohledat, kteří výrobci a nebo prodejci dlouhodobě uvádějí do oběhu nevyhovující vína.
Konec citace.

Podvody ohledně původu vína jdou však napříč všemi stupni výrobců.
Od fabrik až po sklípky.

Zdá se vám to legrační? Ano? Mě taky. A to proto, že:
ad 1 - podvody okolo vína se bohužel nedějí jen u sudových vín - už i u lahví s deklarovaným moravským vínem si nemůžete být zdaleka jisti kde že vyrostly hrozny. Tedy ne jenom trafiky či "ovocezeleniny" mají padělaná vína; vždyť vinotéky, ba jejich sítě, kde na regálech celé prodejny najdete sotva pět výrobců (i když tzv. produktové řady se postarají o to, aby vína vypadalo jak od dvou tuctů vinařů...), rostou jak houby po dešti. A že ty umí růst.
ad 2 - stav, kdy prodejce vůbec neví, co že to po něm chcete, je naprosto běžný. A to nemluvím o restauraci, neřkuli hospodě. Asi by se mnozí divili, kdyby jim víno do pohárku obsluha nalévala před nimi (a že by se tak mělo správně dít!). A jak zainteresovaní vědí, jedna věc jsou předložené doklady, a druhá věc je zda to, co je na papíře, je i skutečně v láhvi/sklenici. První odběr s dokladem, dalších pět bez...běžně mi lidé, co dělají distribuci moravských vín, potvrzují, že 50-80% dodávek do vinoték či restaurací jde bez papíru, tedy minimálně i kdyby vše ostatní bylo ok, tak bez přiznání DPH. Taky jsem zažil, zkouší to většina odběratelů, i koneční konzumenti při návštěvě sklepa. Bohužel, dvojí účetnictví nepovedu, ve finále mám vína dražší (DPH a další daně), ale tak jsem se rozhodl a tak to bude.
ad 3 - ...prý "jeho nepoctivost by se v místě rozkřikla"...to je fakt legrační, uvážíme-li, jaké fronty stávají a jaké kšefty a kolik zákazníků mají dovozci cisternových patoků. Kamarád a kolega vinař z Čech, který byl v jedné velké firmě na Valkopavlovicku asi rok na stáži, na závěr svého pobytu, který na vlastní rozhodnutí dle původní úvahy neprodloužil, řekl, že o vinařské Moravě ztratil veškeré iluze. Zkuste si, novináři, někdy počkat ve V. Bílovicích až přijedou kaminony s čerstvým zbožím k areálu bývalého Vinopolu a nebo sledovat dodávky rozvážející v menším po sklepech zahraniční cisternové zázraky - nejjednodušší cesta: jeden konec hadice do cisterny před sklepem, druhý okýnkem do sklepa a už se jede - před 25 lety to ale teklo opačným směrem, když Jednoty či MVZ/ČVZ vykupovaly druháky a kvasničáky, dnes už se neoplatí ani toto. Kdyby jen tito odběratelé tušili, že to víno, co nakupují, třeba hrozny nikdy nevidělo (viz nálezy SZPI o přítomnosti látek, svědčící o tom, že zvasily cukry z rozloženého škrobu, tedy ne rod Vitis, ale rod Zea či herteple či zrní se zde uplaňují...).
ad 4 - Ano, tento portál je důležitým zdrojem informací, ale zase - vše má své hranice. Nedostanou se tam ti, kteří nebyli, nejsou a nikdy nebudou nikde registrovaní a prodávají vše za hotové, bez papíru, na ruku. Těžko odhadovat, kolik takových je, ale zřejmě dost. Jsou mnozí, co již prodali své vinice a nebo je přestali obdělávat. Kšefty ve sklípcích, jak jsou strašlivě sklepy turistům prezentovány, však dále utěšeně rostou, i bez moravských hroznů. K rozčilení je, když zjišťujete, že takové atrakce prezentující patoky jako moravská vína, jsou pak podporována různými dotacemi a z veřejných prostředků. Vůči těm, kteří platí daně a všechny povinné odvody a různá jiná výpalná, je to nefér. Na černou a šedou zónu tak snadno inspekční a jiné kontrolní orgány tak snadno nemohou. Vezou se ale spolu s ostatními zadarmo...

Mezitím na portálu potravinynapranyri.cz přibylo a dále přibývá podvodně značených vín či vín se zakázanými enologickými postupy. O tom, že by se něco už konečně dělo, by se dalo nejspíše s úspěchem pochybovat. Viníci konejší přes média zákazníky (o vadě vína od našeho zahraničního dodavatele jsme nevěděli; pochybení zavinil náš externí pracovník, který už u nás nepracuje a tak podobně...) a kšefty pokračují....

Z únorových degustačních poznámek...

Tak se nám tu zase sešlo pár degustačních zápisků. Nuž, pojďme na to!

winepunkově a fortifikovaně 2012
To tak vezmete 20 litrů moštu že uděláte potěšení ženské kterou máte rádi, vínovice není, tak se rozhodnete vzít dobrou jablkovici, propočet aby to mělo cca 15% a lup to tam. Prvně se zdálo, že fermentace byla úspěšně přerušena, jenže ouha, ono to lupkalo dál a až to dolupkalo, bylo to skoro suchý. Leželo to rok a půl v demijonu, bez síry, bez přetáčení, spontánní a samovolná stabilizace a vyčiření. Toliko autor, winepunk.cz
Já si poznamenal: COLOR -  jantarovo, spíše až cibulovoslupková oranžovohnědá barva, pusobí viskózně. ODOR -  cítím staré seno, starou půdu, ale ne zatuchlé seno či plesnivý, ale takové to zapomenuté, které kůň vždy s chutí sežere, koza bude dělat cavyky, ale po půldni hladovění taky. Tepelná čichová zkouška (pár kapek do dlaně a rozetřít jako kdyz si meješ ruce) nezaznamenala nic zvláštního, což je dobře. Snad lehce pyžmovitosti, ale to je ok, jsem zvyklej. SAPOR - kua to je kořalka! Tož tak. Prej to chce nechat v otevřený láhvi, bo je to čerstvě lahvovaný. Uvidíme.
Flašku jsem dostal na přezkum.

Winepunk podruhé: Pinot noir ze Slanýho-Ovčár 2012
I když jem to víno otevíral poněkud studenější, na příjemném vjemu to nezměnilo pranic. První vjem jako když otevřete sáček pražených solených buráků...v chuti svěží, pikantní, stále poměrně živé. Odbouralo-neodbouralo. Dochuť je mimořádně dlouhá, ztepláním víno nabývá na přitažlivosti, mohutnosti, komplexnosti. Punkenolog k tomu dodal: hroznů nebylo mnoho, vinohradník byl skoupý, nakonec, byly třeba ještě přebrat, sklizeny byly až koncem října, víno leželo docela dlouho na slupkách, zrálo v kamenině, šlo o omezenou mikropartii 50 l.
Poznámky z druhého dne (víno stálo v kuchyni na stole, tedy při pokojové teplotě): víno je stále dost živé, možná více než před otevřením, každopádně poněkud více se otevřelo, ale to několikadenní nadechnutí se stejně beztak nevyrovná zrání v sudu, si myslím. Uvidíme zítra.
Poznámky z třetího dne (stálo tamtéž):živější je o poznání méně, zároveň jaksi uvadá. Rychle jsem jej raději vypil.
Původ vína u mě - to stejné jako u předchozího.

Sylvánské zelené z Karlštejna
...říká se: darovanému koni na zuby nehleď!. Ale vzhledem k tomu, že jsem si láhev řádně zaplatil, přece jen něco k tomu vínu povím. Údajně vzniklo scelením přibližně tří šarží (snad i ročníků) místních sylvánských. Ochutnávám jej už druhý den. Po otevření bylo tak stažené a uzavřené, že jsem si nedovolil nad ním nějak příliš přemítat. Barva indikuje spíše reduktivnost a rozhodně ne nesířené víno. No a druhý den...je sice trošku otevřenější, ale stále to není ono. Počkáme dál.
Třetí den: uzavřenost reduktivního zpracování ještě vystoupala, víno ještě zteplalo a vylézá síra. Už jde dolů, rychle vypít.
Závěr: jde o dědictví předchůdců současných odpovědných. Doufejme, že nová posádka lodě VSV Karlštejn založí pevné základy nových vinohradnických i sklepních časů karlštejnských. Místo (i tradice) by stálo za to, je úchvatné a neokoukatelné.

Sepp Moser, Rohrendorf: GRUNER VELTLINER 2011 Breiter Rain Kremstal DAC Reserve
Parádní, naleželý, plnotučný veltlín. Ač pod šroubovým uzávěrem, přece biodynamické. Chutná převelice, ač preferuji spíše nižší objemy alkoholu. Samé protiklady. Vinař uvádí že je suché, ale ta síla alkoholu vzbuzuje až nasládlost, navinulost. V dochuti je po polknutí, pevná, strukturní kyselinka, které osvěžuje půnebí a vybízí k dalšímu napití. Je to chytlavé víno, což je při té síle až záludné! Cenu netuším, ale Seppa Mosera na tuzemském trhu mimo jiných zastupuje PAN SKLENIČKA. A tu lahvinku mi podaroval při jeho návštěvě a exkurzi u nás v Němčičkách.
Láhev jsem samozřejmě nedopil, s chutí zkoumaná vína pozoruji i několik dní. Veltlín zůstal na kuchyňském parapetu, druhý den jsme přitopili, večer bylo víno poněkud zteplalé, v chuti velmi výrazné, až (tím svým alkoholem) štiplavé; otevřenější, navinulejší, než první den. Čtvrtý den stále drží, velký podíl bude mít oněch 14%...


....z domácích zásob:
Veselý-Bočky 2011 oranžové
Nedávno jsme poprvé otevřeli jednu ze sedmi desítek magnumek, tedy lahví o objemu 1,5 l, do kterých byla naplněna část produkce vína Veselý-Bočky 2011 oranžové. Podrobnější popisy k vínu najdete v sekci "Naše autentická vína" a několik odkazů v sekci "Reference". Jinak je k mání zejména v pražských destinacích (La Degustation, Alcron, Vínograf, U staré studny, Bokovka) a nebo na e-shopu www.vino3.cz.
Otevřít 1,5litrovou láhev vína, které je nejlepší 2-3 dny po otevření, skýtá jistou výhodu. Když totiž vysvětluju při degustaci (a když jim víno chutná), že nejlépe je toto víno popíjet 1-3 dny od otevření, posmutní si, že u nich málokdy sedmička vydrží do druhého dne, maximálně trochu v láhvi, třeba jedna sklenička. A právě láhev Magnum je pro tyto účely jak stvořená. Povětšinou tam, kde jsou zvyklí popít ve dvou třeba dohromady půllitr až sedmičku vína, magnumka vyjde tak, že když je s ní otevřena třeba ještě jedna lahvinka, na ty dva tři dny zkoumání vydrží. Tož zkusíte?

WAW posedmé

Nějak mi to loni uniklo a tak mi nedá to tu nezmínit jednu věc i s několikaměsíčním zpožděním.
Pár let si píšu s jednou dámou, která nese jméno Julia Harding a za jménem si uvádí MW (Master of Wine, jeden z nejprestižnějších titulů v oblasti vzdělávání ve vinařství). Julia pracuje pro Jancis Robinson (www.jancisrobinson.com).
O čemže si to nejčastěji píšeme? Světe div se, o víně. Desítky, možná stovky mailů za uplynulých 7 let obsahovaly časté konzultace stran odrůd, produkce, sklepů z našich končin, ale i třeba sousedních regionů. Léta plynula, Stávek se asi osvědčoval, až byl jednou v letech 2011-2012 požádán o spolupráci na výpravné publikaci, resp. jejím sedmém, kompletně přepracovaném vydání: THE WORLD ATLAS OF WINE. Bylo mi věru ctí se svou kapkou se připojit do moře aktualizovaných informací ze světa vína a obdržet výtisk osobně věnovaný v dnešní době asi nejrespektovanější autorské dvojici píšící o víně, Jancis Robinson a Hugh Johnson.

Naši malí lyžníci

Ejhle, naši malí lyžníci potěšili svoje okolí a rodinu svým prvním sportovním úspěchem a to na okresní i krajské úrovni. V Němčičkách se na lyžařském vleku o víkendu uskutečnily 2 závody; v sobotu okresní přebory a o den později krajské (celým názvem Jihomoravský lyžařský pohár ve slalomu). Obou se ve svých kategoriích zúčastnili naše Živa a Teodor.

 Lyžařská pedagogická péče ze trany maminky a dědečka se osvědčila a tak Živa pokořila na okrese v kategorii "Myšáci-dívky" zlatou medaili a v neděli pak krajskou stříbrnou.

Ani Teodor nezaostal, ve svých 4 (a něco) letech vybojoval na okrese 4. místo (a to jen proto, že se vydlábl na branky a vzal to šusem dolů), nicméně v krajských závodech šel soustředěně do sebe a třetí bronzové místo mu již neuteklo! Gratulujeme!

A napsali o tom i okresní noviny :-)

O našich vínech v Polsku

Loni k nám zavítala skupinka polských žurnalistů vedená těšínským obchodníkem vínem panem Gluzou. Se všemi jsem se znal z dřívějších starých časů (dříve tedy kolegové), tehdy jsem si ovšem užíval tu pozici "na druhém břehu". Mariusz Kapczyński na svém blogu napsal o tehdejší jejich cestě po Moravě článek. Níže uvádím výtah textu, který se zabývá našimi víny:

Ryszard Najautentyczniejszy
Kolejny punkt to wizyta w bardzo ciekawym miejscu. W miejscowości Němčičky gościł mnie w swoim domu Richard Stávek - wielki indywidualista i znana postać morawskiego winiarstwa. Kilka lat temu Richard był redaktorem naczelnym pisma "Vinařský obzor" bodaj najstarszego periodyku stricte winiarskiego w Europie.
Ścieżki Richarda poszły w stronę produkcji wina i w pełni organicznego stylu życia. Można powiedzieć, że przeszedł na zupełny naturalizm. Dowodem jest choćby zagroda jego domostwa - dowód radykalnego, ekologicznego, prostego stylu życia (zupełny brak nowych technologii, prostota narzędzi, koń, stado kóz, etc.) a i sam Richard nosi się z chłopska  - długa broda, lniane ubranie, pielęgnuje lokalne tradycje ludowe. Żona i dwoje dzieci aktywnie w tym życiu i pracy uczestniczą.
U Richarda degustowaliśmy w podwórku.  Pachniało sianem ze strychu, suszonym drewnem, zbożem w workach i gliną. Wino zagryzaliśmy produkowanym przez rodzinę chlebem i serem.
Stávek  ma kilka parcel winnic (w sumie nieco ponad hektar) i piwniczek winiarskich - w Bořeticích, Vrbicach i w Němčičkách. Od 2012 roku gospodarstwo Stavka przechodzi etap przejściowy certyfikacji gruntów rolnych na ekologiczne. On sam deklaruje, że chce te naturalistyczne tendencje pogłębić i przestawić się na uprawę.
Naturalista, Richard Stavek (fot. M. Kapczyński)
A wina? (5) Spigle Veselý-Bočky 2011 oranžové - jest z kategorii naturalnych, fermentowanych spontanicznie, macerowanych na skórkach i niefiltrowanych win pomarańczowych. Powstaje z pakietu odmian (wysada mieszana Gemischter Satz): veltliner, veltlínské červené, müller-thurgau, neuburské, ryzlink vlašski i muskat morawski. Jest obfitość aromatów i smaków. Opadłe liście rumianek, suszone kwiaty, morele. Wino pięknie łączące dobrze rozumiana prostotę i elegancję ma korzenno-pikantny finisz. Drugie wino Richarda to równie udane (5) Veselý-Bočky 2011 červené - które z kolei jest kompozycją frankovki stanowiącej połowę zestawienia oraz svatovavřineckégo, modrego portugala, cabernet moravii i andré. Jest soczyste i ekspresyjne leśnym owocem (maliny, jeżyny). Całość dopełnia mineralne i kwasowe podbicie, Podobało mi się jego przejrzysty styl i lekkość (11,5%). Kolejnym winem była (5+) Frankovka/Zwegeltrebe 2008 zachwycające elegancją, radosną malinowo-poziomkową materią, która z czasem przechodzi w bardziej chłopskie, "pinotowe" rejestry. Wyważone, szczodre wino. Finisz miękki świeży i uwodzący. Tego trzeba spróbować. Podobnie jak dojrzewającego 7 lat w beczce destylatu. Nie będę się nad jego stylem rozpisywał dość wspomnieć że ochrzciliśmy go "Superstavkiem".


A zde je odkaz na celý článek: http://www.vinisfera.pl/wina,1677,149,0,0,F,news.html


Mariusz, díky!

Z degustačních poznámek...

Tak tu máme várku degustačních poznámek z posledního období...

Ex opere operato 2008, červené suché zemské, Dva duby s. r. o., Dolní Kounice
excelentní, hutné, živé, živočičné, animální, pyžmové, má potenciál zrání, po otevření chce dýchat.
Konzumuji první, druhý den, nejlepší je třetí. Čerstvě prázdná nábojnice, duranciový kvas, pečená povidla. Vyvřelina. Vře.
Autor vína mi k němu kdysi napsal, že jde o Svatovavřinecké, které obsahuje 12,5% alkoholu, zbytkový cukr je 2,5 g/l, hrozny byly sklízeny 29.-30.9.2008 při cukernatosti 21 °NM. Rmut nakvášel 2,5 týdne v otevřených kádích. Spontánní kvašení, bez výživy. Zrálo ve starém sudu, od 9.11.2009 pak v keramice. Dne 9.11.2009 bylo zasířeno 40 mg SO2/l. Lahvováno vakuovou plničkou v listopadu 2011. Připraveno bez aditiv (s výjimkou siry) a bez použití čerpadla a filtru.
Cena v době, kdy víno bylo ješětě v prodeji, byla tuším někde kolem 350 Kč, pak šla skokově nahoru. V tomto případě šlo však o dárek...

KOTrČ 2012, ŠSV Polešovice
Víno vlastně nemá pořádné jméno, někde je označováno jako KOTČ, jinde jako KOTrČ. Jde o novošlechtění, které vzniklo na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích a to křížením odrůd Košutův hrozen a Tramín červený.
Barvu mělo víno jasně světle žlutou, vůně byla plně buketní, poukazujíce na původ v aromatických odrůdách. Chuť mladistvá, navinulá, zajímavá - víno z Košutova hroznu jsem pil asi jednou či dvakrát, Tramín bych volil asi čistý, tak nevím jaká je prespektiva tohoto šlechtění. Každopádně víno to bylo slušné, ne moje zvyklosti trochu více síry snad.
Ceny bývají v tomto podniku mírné, tady to něco kolem stopadesáti korun tuším.


Sevar 2012 pozdní sběr, ŠSV Polešovice
No když jedu kolem Polešovic, vždycky se snažím zastavit za Zdeňkem Habrovanským - ať už pro sazenice, nebo na kus řeči a nebo koupit flašku dvě vína - ano, je hezké, když i vinaři se mezi sebou podporují tím, že si dají/koupí láhev či více vína (ta druhá varianta je samozřejmě vždy potěšující). Když jsem se vracel z lázní v Luhačovicích, zastavil jsem naslepo, ve firmě se ještě úřadovalo, ale bylo těsně před odchodem, tak jsem vedle prohození pár slov zakoupil na ochutnání popisovaný Sevar a výše zmíněný Kotrč.
Lehce červený odstín evokuje mladíka s pěknou kyselinkou a také to, že bezesporu nepůjde o sířené víno. Vůně ovocitá, svěží, mladistvá - to podobné se objevuje i v chuti, která je poměrně živá, příjemná, ačkoli se nejedná o žádnou "bombu" a rozhodně se na síření nezapomělo, chvilku by se u něj posedět dalo. Za mě dobrý. A stejně doufám, že Mladý Boček bude, až se keře trochu hormonálně srovnají a kořeny prokoření, mnohem lepší. Na 1222 keřů je tam Sevaru 722 bojovníků s akátovými kopími...
Lahvinku jsem si poctivě koupil, vyšla něco kolem stodvaceti korun.

A borec nakonec :-)
Cuvée Veselý-Bočky červené 2012
Druhou únorovou sobotu jsem pohostil exkurzí ve vinicích a ochutnávkou ve sklepě asi tucet sommeliérů z jedné z tuzemských dvou restaurací, které dosud získali hvězdičku jména MICHELIN. A protože se nechutnalo zdaleka jen ze sudu a koštýře, zůstaly i nějaké láhve rozpity a tak jsem měl možnost je zase pár dní pozorovat.
Jde o klasickou směsku z vinic dvou lokalit, kde převažuje Frankovka, dále je zde Svatovavřinecké, Modrý Portugal, stopově též Cabernet Moravia a André. Jde o směsné výsadby hustého sponu a stáří 35-45 let. Hrozny byly sklízeny během dvou dní, po vinicích a měly cukernatosti 23-24 °NM. Vinifikace proběhla i se stopkami, v otevřených dřevěných kádích (350 l) za ručního míchání mestůvkou po dobu cca 14 dní, dokud nepadl matolinový klobouk. Fermentace byla spontánní, neřízená. Po vylisování bylo víno velmi hrubě odkaleno a stočeno bez síření do dubových sudů, kde zrálo rok do další sklizně. Těsně před dalším vinobraním bylo víno gravitačně plněno do lahví.
Doporučený horizont konzumace: 2015-2020
Něco z analytiky: alk. 12,5%, celk. kyseliny 5,4 g/l, těkavé kyseliny 0,75 g/l, SO2 volný/vázaný: 9/33 g/l, zbytkový cukr 0,1 g/l, bezcukerný extrakt: 25,5 g/l, extraktový zbytek 21 g/l, relativní hustota 0,99365

Boj o flašku Mladého Bočka II.

Tak musím s politováním konstatovat, že tentokrát si lahvinku nikdo neodnese. Odpověď správná nepřišla, láhev si vypiju sám.
A jaká že byla správná odpověď na hádanku uveřejněnou na blogu ze 4. února?

Na uvedenéfotografii je záběr z Nosislavi. I tam lezou se škaredými domy do viničních svahů...

Boj o flašku Mladého Bočka

Už jsme si dlouho nezasoutěžili :-)
Kdo první do komentářů uvede, vinice které vinařské obce hyzdí ten škaredý dům na snímku a uvede na sebe kontakt, ten bude bohatší o láhev Mladého Bočku 2013, autentického, panenského. Akce platí do uhodnutí, které je možno učinit do 72 hodin od vystavení tohoto příspěvku. Výherce si může láhev vyzvednout osobně u nás a to do Velikonoc, pak výhra propadá ve prospěch koledníků Velkonočního pondělku.

Inu?

Tolik nových vinařství

Jistě, je dobře, že stále vznikají nové vinařské firmy. Někdy však už názvy, zainteresované osoby či veřejně dostupné informace mohou vznést mnoho dotazů kolem. No uvažte, že existuje kupříkladu taková společnost Vinařství Barborka Velké Pavlovice s.r.o., která má dle obchodního rejstříku sídlo na adrese Traťová 574/1, Horní Heršpice, 619 00 Brno. Na tom by nebylo nic zvláštního, nakonec i to, že jejími jednateli jsou Pavel Holešínský ze Šardic a Zdeněk Kudrna z Prahy, je v pořádku. Společníky jsou zde Buda-Mont s. r. o. a Neoklas a. s. Šardice. Nejpodivnější ale na tom je, že v názvu firmy má VELKÉ PAVLOVICE, aniž tam má sídlo či nějakou souvztažnost. Ze záznamů o kontrolách SZPI jsou veřejnosti známi dobře.
Podobnou zvláštností je například firma VINAŘSTVÍ Velké Bílovice s.r.o., která koupila areál bývalého Vinopolu, kde nyní i sídlí. Ale jaké Velké Bílovice, když se to tam hemží kamiony zejména se zahraničním vínem. Proč si nechají místní kazit jméno? Že někteří stávají taky občas ve frontě na čerstvý materiál? Inu, nekupte to za ty peníze. A o víkendu už jsou otevřené sklepy s moravským vínečkem. Známé jsou také často po sklepech drobných vinařů a nebo elektronicky rozesílané nabídky z Mutěnic. Profesor Václav Švejcar, který odešel na vinici Páně v roce 2006, by se velmi rozčiloval, kdyby zažil tyto poměry. Zrovna onehdy jsem našel při úklidu před sklepem v hlíně a listí jednu takovou mutěnskou zapadlou letákovou nabídku ze září na burčáky (správně dle legislativy samozřejmě částečně zkvašené mošty) s odrůdovým rozlišením. Společnost Vinařství Mutěnice s. r. o. nabízí vinařům dodávky levných zahraničních cisternových vín za takové ceny, že i kvůli tomu pustnou všechny ty viniční stráně dříve slovutných tratí, kde se v potu tváře doloval ten tekutý poklad našich předků. Ve vlastnické struktuře firmy Vinařství Mutěnice s. r. o. je možno veřejně dostupnými zdroji dohledat pražskou firmu TOTAL IMPORT a menšinového vlastníka Marii Jagošovou (rok narození 1994!) z Mutěnic. Total Import ukazuje pak na tuto vlastnickou strukturu: 1/3 Jindřich Robek z Mutěnic (zároveň jednatel T.I. i V. M.), 1/3 Radimir Šlivjič (Srbsko asi) a společnost FPD Corporation CZ z Prahy. Co se týče posledně uvedené, je to neméně zajímavé –statutárními zástupci jsou Mutěňák Tomáš Šupa (narozen 1977), Marek Prekop z Bratislavy (nar. 1983) a Eva Pavlechová z Prahy (nar. 1984), v dozorčí radě pak slovenský trojlístek Anton Siekel (Bratislava), Jozef Chovanec (Žilina) a Roman Teťák (Nižná). Co se týče vlastnické struktury či věřitelů, tak ta směřuje do zahraničí – najdeme ve výpisu z obchodního rejstříku linky do Lucemburska (THE CIRCLE INVESTMENT GROUP HOLDINGS SAH), na Kypr (ALEYTA HOLDING LIMITED), do Velké Británie (RIVIERA HOLDINGS INVESTMENTS LIMITED; LAURENCE AND PARTNERS LIMITED; STRATONI LIMITED) či na Slovensko (EXCHANGE PLAN s. r. o.) a něco napovídá, že jde o ostřílené obchodníky s pohledávkami a s nemovitostmi.

Svahy viničních hor pustnou, nakonec hrozny pro výrobu vína už brzy nebudou třeba...

Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebude neznámá ani dvojice šohajů Petr Šrámek (Velké Bílovice) a Božetěch Dolník (Zádvěřice-Raková). Kluci se loni rozjeli a z veřejně dostupných zdrojů je zajímavá jejich akvizice a založení hned několika společností s ručením omezeným (2012-2013): LP WINE s. r. o. (Velké Bílovice-Svárov), Bulk Wine Trade s .r. o. (Strachotín), Vinařství Strachotín s. r. o. (Strachotín) a Vinařství Zaječí s. r. o. (Velké Bílovice- Svárov). Jeden z posledních záznamů webu Potraviny na pranýři informuje o tom, že 12. 11. 2013 byly odebrány vzorky vína společnosti Bulk Wine Trade a byla zjištěna přítomnost syntetického barviva – patentní modři. A to je nepovolený enologický postup. Hoši, kurňa!

To BM VINI s. r. o. z Polešovic jsou vepředu. Našli jim ve víně, poeticky nazvaném PAVLA (ne, opravdu za tím nehledejte Pálavu!), stopy po maltoze (disacharid a meziprodukt štěpení škrobu – tedy blíží se doba kdy ENOLOGOVÉ nebudou potřebovat pro tvorbu vína hrozny, ale postačí turkyň z maďarských plání a nebo pšenka z úrodných ukrajinských černozemí či herteple kdovíodkud), přídavek syntetického glycerolu (FRIDEX po x-té) a aspartam (cukr je drahý). Společníci a jednatelé, poměrně mladí lidé, František Moric (r. narození 1985) a Veronika Berková (r. n. 1987), se fakt vyznají. Doma řezali je málo...no nicméně jistě půjde o propojení se starou známou společností VINOP a. s. z Polešovic, kterou na sklonku 90. let založil František Moric (zřejmě v tomto případě senior). Slečna Berková pak dokonce asi vinaří i sama na sebe, protože ve dvou negativních nálezech SZPI funguje její jméno jako jeden z článků řetězce také.
W.S.Drinks z Kutnohorska sice není úplným nováčkem, ale loni kompletně obměnila představenstvo a v několika negativních nálezech SZPI je také pečená-vařená. Např. v jednom z posledních zjištění byl zmíněn glycerol...a to ani nebyla pořádná zima, že se tak sichrovali, aby jim to víno třeba po cestě někde nezamrzlo.
A opět se podívejme do Velkých Pavlovic, kde sídlí společnost s ručením omezeným Vinařství Noemi. Jejím jednatelem a společníkem je Pavel Straka z Brna. Působí na trhu krátce, ale už si stihla pořídit medailonek na pranýři.
Ale nejsou to jen anonymní a všelijak nahonem a na chvíli zakládané společnosti, kdo dělá tuzemskému vinařství ostudu. Je tu pár výtečníků, kteří se poměrně často v hledáčku kontrol, zejména těch se zjištěním nepravosti, objevují také. Například Zlatý hrozen, s. r. o., společnost mající stejné zázemí jako LIVI Dubňany, až by se člověk i domníval, že jde o tentýž podnik. A přitom LIVI se účastní mezinárodních soutěží, vozí medaile, je možno zahlédnout v Salonu vín, podobně jako Tomáše Krista z Milotic, který se v Potravinách na pranýři ocitl také, tuším kvůli glycerolu ve víně...(a já myslel, že ten se do vína nesmí přidávat, Kriste pane na nebi!)
Samostatnou kapitolou jsou padělaná, a troufám si říct, až zdraví nebezpečná vína, která mají anonymního výrobce, přičemž bývají nápadně často nalezena v prodejnách, kde majitel nese jména asijského původu, jako např. Phuc Le Doan, Thi Minh Phan a nebo takový Thi Thu Ha Le. Samá syntetická barviva, ochucovadla a stopy po tom, že tekutina hrozny viděla leda tak v regálu v sámošce ty stolní z JAR.
Ale pro teď dost hudrování. Budeme v této tématice pokračovat někdy příště, zase třeba přibudou noví hrdinové.

Za tvarůžkovými zákusky do Loštic

tvarůžková korunka, loštický šáteček, vdolek, kremrole, řez...

S Poštulkovými (otec, matka a dcery) z Loštic se znám od loňského léta, kdy k nám přijeli na jednu z vinařských veselic, co jsme pořádali ve vinici v Bočkách. Naše autentická vína a vůbec systém hospodaření je zaujaly a při delší rozpravě jsme došli na téma jejich podniku - v malém městečku Loštice, které je věhlasné místní produkcí olomouckých syrečků a je situováno asi 20 kilometrů od Olomouce směrem na Hradec Králové, před pár lety otevřeli podnik založený na místní tradici, výborném nápadu a plném nasazení týmu zapálených lidí: TVARŮŽKOVOU CUKRÁRNU.
Minulý týden jsem jel okolo po cestě na prezentaci vín a tak jsem se ohlásil a loštický unikát navštívil. Jistě, vezl jsem i objednaná vína a jak je slušností, vezl i zpět nakoupené vzorky laskomin. Prvně jsem si myslel, že obšťastním širší příbuzenstvo, jenže stala se věc nemilá, já to nevydržel a první ochutnání proběhlo již za jízdy někde na dálnici před Olomoucí. Dobroty byly natolik dobré, že na předsevzetí přerozdělení se jaksi zapomělo a krabička s laskominami již neopustila náš dům. Tvarůžkové zákusky, přestože vypadají jako sladká varianta, jsou slané a výborně doprovází některá vína a samozřejmě pivo. Kombinací exituje mnoho a Poštulci se zkušeností a invencí, ale citlivě, vytvářejí další a další receptury.
Mimochodem, Poštulci získali několik ocenění - jednak za samotné syrečkové speciality, ale v soutěžích typu Živnostník roku apod.
Jestli pojedete okolo, určitě se stavte, vřele doporučuji.

Hledám dobrovolníky

Při nedávné inventuře v zapomenutém archivu jsem objevil několik desítek lahví, o jichž obsahu si nejsem zcela úplně jist (o kvalitě ano :-). Jsou mezi nimi vína, ale je tu i něco tvrdšího, a to z devadesátých let. Během února (případně v březnu) bych proto rád uspořádal v některý pěkný podvečer komorní degustační setkání, kde bychom vykorkovali a senzoricky identifikovali tyto tekuté poklady.
Kdo mi pomůže při takové seanci? Bude v Němčičkách. Hlaste se mailem: richard@stawek.cz

Důležité dny pro vinaře v roce 2014 čili VÝSEVNÍ DNY 2014 podruhé

Navazuji tímto textem na příspěvek z 12. ledna t. r. na téma důležitých dnů pro zemědělce z hlediska přírodních rytmů, protože již zejména kvůli zimnímu řezu není možnost odkladu; tentokrát se na nejbližší období podíváme očima vinaře.

Stále se setkávám s úsměvy, ba i posměšky, když hovořím o biodynamické tématice. Můj vnitřní úsměv k mnohým pošklebkům je ale nedozírný, protože má důvěra v tyto věci je postavena na komplexní zkušenosti. Cesta, kterou již drahně let ve svém vinaření kráčím, není lehká, někdy je horko a zapotím se, jindy je zima a klepu kosu. Cíl je často v mlze, jindy není vidět díky ozáření sluncesvitem. Ale výsledky, za ty jsem rád, ty potěší.
To, že se na věci, praktické detaily a věci okolo ptá čím dál více nejen vinařů (malých, středních, ale i větších), velmi povzbuzuje. A vůbec nevadí, že někteří z nich to mají jen jako marketinkovou zástěrku. Však čas ukáže...že věci fungují a to jde, o kultivaci oboru.
Proč nevěřit ve vliv měsíce na jednu rostlinu révy, když zcela prokazatelně díky existenci přílivu a odlivu hýbe s oceány a má vliv na člověka? Někdy mám při úplňku stavy, které jsou srovnatelné s práskem kvalitního jointa (předesílám, že THC jsem léta nepozřel, beztak je tomu víc než 10 let...). A věřím, že podobně jsou pod vlivem vesmírných dějů i mé révové keře, ostatně, několikrát se mi svěřovali, že...
...ale dost už, všechno bych hned vykecal. Teď trochu vážně.

Řez révy
LEDEN: leden už jsme prošvihli, ale alespoň retrospektivně zmínka vyjde pravděpodobně v lednovém Vinařském obzoru.
ÚNOR: pro řez révy vinné se jeví jako vhodné období od 9. 2. 18 hod. do 24. 2. 5 hod. Úplně nejvhodnější z tohoto období jsou květové a plodové dny (10. 2. 7:00 - 12. 2. 15:00, 14. 2. 10:00 – 15. 2. 23:00, 16. 2. 16:00-17. 2. 7:00, 20. 2. 23:00 – 21. 2. 21:00, 22. 2. 2:00-7:00)
BŘEZEN: I v březnu se můžeme řídit pro potřeby zimního řezu obdobím vhodnějším pro tento úkon a to je 10. 3. 5:00 – 23. 3. 6:00. Také zde platí doporučení volit květové a plodové dny.

Výsadba a podsadba vinic
Tyto práce se odehrávají povětšinou v dubnu a květnu. Zde jsou nejvhodnější tato období:
5. 4. 12:00 – 17. 3. 24:00 a dále 2. 5. 20 hod. – 16. 5. 21:00 + 30. 5. 6:00 – 31. 5. 24:00.

Otvírání lahví
Jistý vliv na senzorický profil vína připraveného od počátku (tedy již ve vinici) podle biodynamických principů má i termín otevření lahví. Pokud víno otevřeme v období tzv. kořenových dní, víno může působit disharmonicky a uzavřeně. Listové dny se podílí na nevýraznosti až neutrálnosti těchto přírodních vín. Je ověřeno, že optimálním obdobím pro otvírání lahví jsou květové dny (víno ožije, rozkvete jeho kytka, buket), plodové dny jsou pak také dobré, oproti květovému je ale mírně potlačena živost vína (víno se ukazuje plnějším, korpulentním, někdy elegantnějším). Rozdělení dnů na plodové, listové, kořenové a květové je uvedeno v popisované publikaci.

Podle přírodních rytmů se doporučují provádět i další operace ve vinici či ve sklepě, za všechny snad jmenujme odebírání tažňů na očka pro štěpování, osečkování letorostů, stáčení vína nebo lahvování, ale to je na samostatné pojednání.

Zájemci si mohou podrobnější informace i k ostatním zemědělským plodinám a kulturám zjistit v publikaci Výsevní dny 2014 podle Marie Thunové, která je k zakoupení v e-shopu na www.vinarskyobzor.cz a nebo osobně přímo v kanceláři Svazu vinařů (www.svcr.cz).

Doporučené zdroje dalších informací:
- publikace Výsevní dny 2014
- http://www.dva-duby.cz/kalendar
- osobní zkušenost autora (konzultace možno telefonicky, mailem či osobně - kontakt naleznete na hlavní stránce blogu)

Důležité dny pro ovocnáře a arboristy v roce 2014 - VÝSEVNÍ DNY 2014 poprvé

Vinice v klasickém stylu, ovocné stromy nechybějí

I letos byly vydány svazem ekologických zemědělců PRO-BIO "Výsevní dny podle Marie Thunové". Jde o užitečný kalendář konstelací ro zahrádkáře a zemědělce, podle něhož se mohou řídit práce na zahradě i poli podle přírodních kosmických rytmů. 
Mnohé ze zásad a doporučení, jež jsou v knize popisovány, v praxi fungují. Přesvědčil se o tom za několik let ověřování nejenom autor tohoto příspěvku, ale i jiní vnímaví zemědělci. Vždyť, pokud známe a akceptujeme existenci slapových jevů, kdy měsíc hýbe s masami vod oceánů, těžko pochybovat o tom, že tyto síly mají vliv na strom, keř révy či nakonec i samotné víno.
Takže budete-li sadit či vysévat jabloně, vhodné dny jsou 1.1., 5.1., 31.1. a 21.4. V případě lísky saďte či sejte 8.4., 10.5., 4.7., 29.8. či 7.10. Pro třešně jsou pak nejvhodnější 16.4., 23.4. nebo 25.6.. Budete-li zápolit se stromkem švestky, čiňte tak 10.5. Hrušně vyžadují 11.5., 13.6., 22.7., 28.7., 10.9. a nebo 11.10.
Naopak budete-li porážet stromy pro speciální účely, rozhodně doporučuji se řídit podle biodynamického kalendáře. V tom jsme s mým bednářem zajedno :-)
Tedy
Třešeň: 15.2., 12.5., 8.10.
Jabloň: 1.3., 26.3., 25.9., 8.10., 12.12., 14.12.
Hrušeň: 29.3.,
Ořešák: 18.4.,
Dub: 12.5.,
Akát: 29.3., 25.8., 27.10.

Vhodná období pro vinohradníky a vinaře (ale též příznivou dobu pro sběr preparátových rostlin, ošetřování či zakrmováni včel aj.) uchopím jako téma v některém z následujících příspěvků.

Dva ponovoroční pozdravy z daleka

První den po novém roce co doručovala pošta, jsem sice v poštovní schránce vyhlížel jinou do konce roku slíbenou zásilku, ale nakonec z ní vykukovaly dvě pohlednice.
Ta s indickou známkou, je od Pata Harrise z USA, který u nás strávil nějaký týden jako praktikant během vinobraní. Poznávací znamení - přikvačil do Němčiček na svém potocyklu značky BMW, na kterém odjel na ose Bratislava, Budapešť, Bukurešť, aby se dostal až do Istanbulu a odsud letecky do Indie. Pracoval deset let u těžařských společností a to dost intenzivně a byl již značně unaven, proto se rozhodl podniknout roční cestu kolem světa.

Indické obrázky

a pozdravy od Pata

Druhá pohlednice byla od francouzsko-belgického páru, od Nathana a Zoe. Ti sice přijeli a odjeli taky na kolech, ale nemotorizovaně - odšlapali si to po svých. S Nathanem jsem domluvený, že až tu zorganizujeme superpárty všech našich pocestných pomocníků, bude dělat hlavního barmana/sklepmistra.

Nathan a Zoe

uh