Tak se nám tu zase sešlo pár degustačních zápisků. Nuž, pojďme na to!
winepunkově a fortifikovaně 2012
To tak vezmete 20 litrů moštu že uděláte potěšení ženské kterou máte rádi, vínovice není, tak se rozhodnete vzít dobrou jablkovici, propočet aby to mělo cca 15% a lup to tam. Prvně se zdálo, že fermentace byla úspěšně přerušena, jenže ouha, ono to lupkalo dál a až to dolupkalo, bylo to skoro suchý. Leželo to rok a půl v demijonu, bez síry, bez přetáčení, spontánní a samovolná stabilizace a vyčiření. Toliko autor, winepunk.cz
Já si poznamenal: COLOR - jantarovo, spíše až cibulovoslupková oranžovohnědá barva, pusobí viskózně. ODOR - cítím staré seno, starou půdu, ale ne zatuchlé seno či plesnivý, ale takové to zapomenuté, které kůň vždy s chutí sežere, koza bude dělat cavyky, ale po půldni hladovění taky. Tepelná čichová zkouška (pár kapek do dlaně a rozetřít jako kdyz si meješ ruce) nezaznamenala nic zvláštního, což je dobře. Snad lehce pyžmovitosti, ale to je ok, jsem zvyklej. SAPOR - kua to je kořalka! Tož tak. Prej to chce nechat v otevřený láhvi, bo je to čerstvě lahvovaný. Uvidíme.
Flašku jsem dostal na přezkum.
Winepunk podruhé: Pinot noir ze Slanýho-Ovčár 2012
I když jem to víno otevíral poněkud studenější, na příjemném vjemu to nezměnilo pranic. První vjem jako když otevřete sáček pražených solených buráků...v chuti svěží, pikantní, stále poměrně živé. Odbouralo-neodbouralo. Dochuť je mimořádně dlouhá, ztepláním víno nabývá na přitažlivosti, mohutnosti, komplexnosti. Punkenolog k tomu dodal: hroznů nebylo mnoho, vinohradník byl skoupý, nakonec, byly třeba ještě přebrat, sklizeny byly až koncem října, víno leželo docela dlouho na slupkách, zrálo v kamenině, šlo o omezenou mikropartii 50 l.
Poznámky z druhého dne (víno stálo v kuchyni na stole, tedy při pokojové teplotě): víno je stále dost živé, možná více než před otevřením, každopádně poněkud více se otevřelo, ale to několikadenní nadechnutí se stejně beztak nevyrovná zrání v sudu, si myslím. Uvidíme zítra.
Poznámky z třetího dne (stálo tamtéž):živější je o poznání méně, zároveň jaksi uvadá. Rychle jsem jej raději vypil.
Původ vína u mě - to stejné jako u předchozího.
Sylvánské zelené z Karlštejna
...říká se: darovanému koni na zuby nehleď!. Ale vzhledem k tomu, že jsem si láhev řádně zaplatil, přece jen něco k tomu vínu povím. Údajně vzniklo scelením přibližně tří šarží (snad i ročníků) místních sylvánských. Ochutnávám jej už druhý den. Po otevření bylo tak stažené a uzavřené, že jsem si nedovolil nad ním nějak příliš přemítat. Barva indikuje spíše reduktivnost a rozhodně ne nesířené víno. No a druhý den...je sice trošku otevřenější, ale stále to není ono. Počkáme dál.
Třetí den: uzavřenost reduktivního zpracování ještě vystoupala, víno ještě zteplalo a vylézá síra. Už jde dolů, rychle vypít.
Závěr: jde o dědictví předchůdců současných odpovědných. Doufejme, že nová posádka lodě VSV Karlštejn založí pevné základy nových vinohradnických i sklepních časů karlštejnských. Místo (i tradice) by stálo za to, je úchvatné a neokoukatelné.
Sepp Moser, Rohrendorf: GRUNER VELTLINER 2011 Breiter Rain Kremstal DAC Reserve
Parádní, naleželý, plnotučný veltlín. Ač pod šroubovým uzávěrem, přece biodynamické. Chutná převelice, ač preferuji spíše nižší objemy alkoholu. Samé protiklady. Vinař uvádí že je suché, ale ta síla alkoholu vzbuzuje až nasládlost, navinulost. V dochuti je po polknutí, pevná, strukturní kyselinka, které osvěžuje půnebí a vybízí k dalšímu napití. Je to chytlavé víno, což je při té síle až záludné! Cenu netuším, ale Seppa Mosera na tuzemském trhu mimo jiných zastupuje PAN SKLENIČKA. A tu lahvinku mi podaroval při jeho návštěvě a exkurzi u nás v Němčičkách.
Láhev jsem samozřejmě nedopil, s chutí zkoumaná vína pozoruji i několik dní. Veltlín zůstal na kuchyňském parapetu, druhý den jsme přitopili, večer bylo víno poněkud zteplalé, v chuti velmi výrazné, až (tím svým alkoholem) štiplavé; otevřenější, navinulejší, než první den. Čtvrtý den stále drží, velký podíl bude mít oněch 14%...
....z domácích zásob:
Veselý-Bočky 2011 oranžové
Nedávno jsme poprvé otevřeli jednu ze sedmi desítek magnumek, tedy lahví o objemu 1,5 l, do kterých byla naplněna část produkce vína Veselý-Bočky 2011 oranžové. Podrobnější popisy k vínu najdete v sekci "Naše autentická vína" a několik odkazů v sekci "Reference". Jinak je k mání zejména v pražských destinacích (La Degustation, Alcron, Vínograf, U staré studny, Bokovka) a nebo na e-shopu www.vino3.cz.
Otevřít 1,5litrovou láhev vína, které je nejlepší 2-3 dny po otevření, skýtá jistou výhodu. Když totiž vysvětluju při degustaci (a když jim víno chutná), že nejlépe je toto víno popíjet 1-3 dny od otevření, posmutní si, že u nich málokdy sedmička vydrží do druhého dne, maximálně trochu v láhvi, třeba jedna sklenička. A právě láhev Magnum je pro tyto účely jak stvořená. Povětšinou tam, kde jsou zvyklí popít ve dvou třeba dohromady půllitr až sedmičku vína, magnumka vyjde tak, že když je s ní otevřena třeba ještě jedna lahvinka, na ty dva tři dny zkoumání vydrží. Tož zkusíte?
Žádné komentáře:
Okomentovat