Tak se nám tu zase sešlo pár degustačních zápisků. Nuž, pojďme na to!
winepunkově a fortifikovaně 2012
To tak vezmete 20 litrů moštu že uděláte potěšení ženské kterou máte rádi, vínovice není, tak se rozhodnete vzít dobrou jablkovici, propočet aby to mělo cca 15% a lup to tam. Prvně se zdálo, že fermentace byla úspěšně přerušena, jenže ouha, ono to lupkalo dál a až to dolupkalo, bylo to skoro suchý. Leželo to rok a půl v demijonu, bez síry, bez přetáčení, spontánní a samovolná stabilizace a vyčiření. Toliko autor, winepunk.cz
Já si poznamenal: COLOR - jantarovo, spíše až cibulovoslupková oranžovohnědá barva, pusobí viskózně. ODOR - cítím staré seno, starou půdu, ale ne zatuchlé seno či plesnivý, ale takové to zapomenuté, které kůň vždy s chutí sežere, koza bude dělat cavyky, ale po půldni hladovění taky. Tepelná čichová zkouška (pár kapek do dlaně a rozetřít jako kdyz si meješ ruce) nezaznamenala nic zvláštního, což je dobře. Snad lehce pyžmovitosti, ale to je ok, jsem zvyklej. SAPOR - kua to je kořalka! Tož tak. Prej to chce nechat v otevřený láhvi, bo je to čerstvě lahvovaný. Uvidíme.
Flašku jsem dostal na přezkum.
Winepunk podruhé: Pinot noir ze Slanýho-Ovčár 2012
I když jem to víno otevíral poněkud studenější, na příjemném vjemu to nezměnilo pranic. První vjem jako když otevřete sáček pražených solených buráků...v chuti svěží, pikantní, stále poměrně živé. Odbouralo-neodbouralo. Dochuť je mimořádně dlouhá, ztepláním víno nabývá na přitažlivosti, mohutnosti, komplexnosti. Punkenolog k tomu dodal: hroznů nebylo mnoho, vinohradník byl skoupý, nakonec, byly třeba ještě přebrat, sklizeny byly až koncem října, víno leželo docela dlouho na slupkách, zrálo v kamenině, šlo o omezenou mikropartii 50 l.
Poznámky z druhého dne (víno stálo v kuchyni na stole, tedy při pokojové teplotě): víno je stále dost živé, možná více než před otevřením, každopádně poněkud více se otevřelo, ale to několikadenní nadechnutí se stejně beztak nevyrovná zrání v sudu, si myslím. Uvidíme zítra.
Poznámky z třetího dne (stálo tamtéž):živější je o poznání méně, zároveň jaksi uvadá. Rychle jsem jej raději vypil.
Původ vína u mě - to stejné jako u předchozího.
Sylvánské zelené z Karlštejna
...říká se: darovanému koni na zuby nehleď!. Ale vzhledem k tomu, že jsem si láhev řádně zaplatil, přece jen něco k tomu vínu povím. Údajně vzniklo scelením přibližně tří šarží (snad i ročníků) místních sylvánských. Ochutnávám jej už druhý den. Po otevření bylo tak stažené a uzavřené, že jsem si nedovolil nad ním nějak příliš přemítat. Barva indikuje spíše reduktivnost a rozhodně ne nesířené víno. No a druhý den...je sice trošku otevřenější, ale stále to není ono. Počkáme dál.
Třetí den: uzavřenost reduktivního zpracování ještě vystoupala, víno ještě zteplalo a vylézá síra. Už jde dolů, rychle vypít.
Závěr: jde o dědictví předchůdců současných odpovědných. Doufejme, že nová posádka lodě VSV Karlštejn založí pevné základy nových vinohradnických i sklepních časů karlštejnských. Místo (i tradice) by stálo za to, je úchvatné a neokoukatelné.
Sepp Moser, Rohrendorf: GRUNER VELTLINER 2011 Breiter Rain Kremstal DAC Reserve
Parádní, naleželý, plnotučný veltlín. Ač pod šroubovým uzávěrem, přece biodynamické. Chutná převelice, ač preferuji spíše nižší objemy alkoholu. Samé protiklady. Vinař uvádí že je suché, ale ta síla alkoholu vzbuzuje až nasládlost, navinulost. V dochuti je po polknutí, pevná, strukturní kyselinka, které osvěžuje půnebí a vybízí k dalšímu napití. Je to chytlavé víno, což je při té síle až záludné! Cenu netuším, ale Seppa Mosera na tuzemském trhu mimo jiných zastupuje PAN SKLENIČKA. A tu lahvinku mi podaroval při jeho návštěvě a exkurzi u nás v Němčičkách.
Láhev jsem samozřejmě nedopil, s chutí zkoumaná vína pozoruji i několik dní. Veltlín zůstal na kuchyňském parapetu, druhý den jsme přitopili, večer bylo víno poněkud zteplalé, v chuti velmi výrazné, až (tím svým alkoholem) štiplavé; otevřenější, navinulejší, než první den. Čtvrtý den stále drží, velký podíl bude mít oněch 14%...
....z domácích zásob:
Veselý-Bočky 2011 oranžové
Nedávno jsme poprvé otevřeli jednu ze sedmi desítek magnumek, tedy lahví o objemu 1,5 l, do kterých byla naplněna část produkce vína Veselý-Bočky 2011 oranžové. Podrobnější popisy k vínu najdete v sekci "Naše autentická vína" a několik odkazů v sekci "Reference". Jinak je k mání zejména v pražských destinacích (La Degustation, Alcron, Vínograf, U staré studny, Bokovka) a nebo na e-shopu www.vino3.cz.
Otevřít 1,5litrovou láhev vína, které je nejlepší 2-3 dny po otevření, skýtá jistou výhodu. Když totiž vysvětluju při degustaci (a když jim víno chutná), že nejlépe je toto víno popíjet 1-3 dny od otevření, posmutní si, že u nich málokdy sedmička vydrží do druhého dne, maximálně trochu v láhvi, třeba jedna sklenička. A právě láhev Magnum je pro tyto účely jak stvořená. Povětšinou tam, kde jsou zvyklí popít ve dvou třeba dohromady půllitr až sedmičku vína, magnumka vyjde tak, že když je s ní otevřena třeba ještě jedna lahvinka, na ty dva tři dny zkoumání vydrží. Tož zkusíte?
Prohledat tento blog
Zobrazují se příspěvky se štítkemWinepunk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemWinepunk. Zobrazit všechny příspěvky
2014-03-11
2012-01-24
Z degustačních poznámek...prosinec 2011/leden 2012
Sauvignon 2010 kabinet, Žernosecké vinařství s. r. o., 11,5% alk., č. šarže 0810, cukernatost při sklizni: 20,8 °NM, datum sklizně: 18. 10. 2012, bezcukerný extrakt: 23,9 g/l, zbytkový cukr: 5,8 g/l, kyseliny: 7,3 g/l.Původ hroznů: Slaný - Ovčáry
Světle žletozelená barva s jemným doperlením. Vůně broskvovo-rybízovo-zemitá, výrazná. Chuť mohutná, komplexní, zemitá až slaná s poměrně dlouhou a konzistentní dochutí.
V mém případě jde o první český Sauvignon, který jsem měl možnost pít a jsem velmi mile překvapen. Mnohý sauvignonový vinař na Moravě by uznale pokyvoval hlavou a uskrával. Klobouk dolů pane Kupso a pane vinohradníku ze Slaného, práce se vám oběma skvěle povedla! V případě ochutnávané láhve šlo o dar, takže ani nevím, kolik stojí tato sedmička běžně.
Winepunk´s HalfRed 2010 kabinet, hrozny z Moravy, vinifikováno u Karlštejna, cukernatost dostatečná, alkohol také, lehce anarchistické...
Sděleno autorem: "Frankovka 2010, Novosedly, Stará hora. Pěstitel František Šíla. Starý keře, potkal jsem se tam s Markem Korábem, taky tam berou na FR. Měla tak 17, dal jsem tam možná 20 deka cukru/30 kg rmutu jan tak jako mimochodem. pošlapáno, vykvasilo, lisováno hned po dokvašení pak bylo v demižonu, lahvováno v květnu. síra jen na vysíření demižonu.dvacítka demižon toho bylo po lisování. moc jsem nevěděl, co s tím. 17 bylo málo a trochu jsem se lekl."
Po zanoření vývrtky do korku lehce odpšouklo a na hladině vína v hrdle láhve se zjevila vrstvička poskakujících zpěněných bublinek. Vzhledu je opalizujícího (čili nejiskrné), barvy červené tak akorát vzhledem k ročníku a k tomu "half-". Voní winepunkově, poctivě, svojsky a těším se na osvěžující doušek....nezklamává. Miluju tuhletu lahvovou divočinu. To si fakt může dovolit ještě tak Winepunk. Doporučuju ochutnat, je-li ještě. Odvážné v tak složitém ročníku, červenisko mám sám ještě teprve lahvovat, stejně tak bílé.
Zweigeltrebe 2009, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr od "Vinařství U sv. Kříže" - Pavel Matušek, Prušánky
suché, Vinařská oblast Morava - vinařská obec Prušánky - viniční trať Nechory
Ani nevím, kde jsem se dostal k láhvi, každopádně těšil jsem se, neboť vína z tohoto vinařství jsem zatím neměl možnost ochutnat. Kromě zákonem daných povinných údajů nic dalšího na adjustáži lahve není kromě telefonního kontaktu uvedeno, takže si budu muset vystačit sám. Překvapil mne plastový korek - asi se tento jev začíná prosazovat do užívání i u menších výrobců. Do ochutnávání vína jsem se pustil hned po otevření a po asi 25. doušku a od 3,5 hodiny od otevření se víno jevilo jako zřetělně lepší. Nedopiji tedy a nechám kousek nejméně do druhého dne. Každopádně již po těch pětadvaceti hltech možno konstatovat, že se jedná o pěkný, vyvážený a snadno pitelný "cvajgl", který potěší širší část konzumentské veřejnosti svou lehkou ovocitostí a vyvážeností zejména v kyselinkách.
Vinař v e-shopu svého webu uvádí prodejní cenu 155 Kč a já mohu konstatovat, že je zde poměrně výhodný poměr ceny a kvality.
(Pozn. z druhého dne: cca 24hodinové otevření vínu lehce pomohlo, ale ne zase nějak výrazně)
Pálava 2010
Markel Winery, Jaroslavice
sladké, Vinařská oblast Morava, podoblast Znojemska,
Víno je v půllitrové lahví bílého skla, s přrodním korkem a plastovou záklopkou. Ochutnávám nejprve hned po otevření: barva světlejší, možná až nízká na takový přívlastek, ale to bude asi vysokým sířením. A vůně to bohužel potvrzuje; kromě toho je zastřená, nevýrazná a méně typická, po druhém třetím ovonění těsně za sebou odrůdově neurčitelná. Chuť je, jak by se u sladkého vína dalo čekat sladká a to doslova lepivě (to není plus). Na chvíli se i kdesi v pozadí zjeví kyselinka ročníku, která až zaškrábe v krku (že by též projev SO2?). Struktura v chuti má už přece jenom náznaky odrůdovosti. Každopádně to pozadí není čisté. Co vše s tímto vínem muselo být učiněno aby zůstalo tak inertní, technologické a přitom s tak vysokým zbytkem cukru?
Ochutnávám po několika hodinách zteplání a nadýchání se: ukázalo se, že víno je hutné, ale v charakteru projevu (odrůda) je zase naopak neutrálnější. Síra jej podrží, zkusím jej ještě další den znovu.
Markel Winery v podání Mariky a Martina Makelových z Jaroslavic je pozoruhodným zjevem v mikroregionu východního znojemského Podyjí a to nejenom pro jejich jaroslavickou exkluzivitu (ano, mnoho výrobců zde věru nenajdete!). Martin Markel je totiž vedle své vinařské profese vědeckým pracovníkem Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, kde se mimo jiné loni zasadil o otevření výběrového předmětu "Kulturní dějiny vína". A v lednovém vydání VO si můžete přečíst výtah z jeho mimořádně zajímavé studie na téma historické kategorizace vín Znojemska.
Nemůžu si pomoct, ale to víno je i druhý den stále stejné - už z vůně lze cítit vysoký zbytek cukru a ta síra, ta se jen tak neztratí. Hrozny musely být pěkně, doslova nabušené, nakonec to víno je taky "plnotučné", extraktivní... Bohužel však celkový dojem klade otázkz, jestli je to vzorek, který by mohl reprezentovat region. Nejpíše ne.
Není to ani týden, co mi jeden kolega vinař při debatě sdělil svůj názor na Pálavu: "Podle mě je to zbytečná odrůda, stejně tak jako Cabernet Moravia a nebo André. Pokud z Pálavy nejde udělat jednoduché, pitelné víno ve většině ročníků, je něco špatně. A nasládlé výběry? Z čemu to?". Ano, v tomto ohledu velebme zlatý vlašáček....
Světle žletozelená barva s jemným doperlením. Vůně broskvovo-rybízovo-zemitá, výrazná. Chuť mohutná, komplexní, zemitá až slaná s poměrně dlouhou a konzistentní dochutí.
V mém případě jde o první český Sauvignon, který jsem měl možnost pít a jsem velmi mile překvapen. Mnohý sauvignonový vinař na Moravě by uznale pokyvoval hlavou a uskrával. Klobouk dolů pane Kupso a pane vinohradníku ze Slaného, práce se vám oběma skvěle povedla! V případě ochutnávané láhve šlo o dar, takže ani nevím, kolik stojí tato sedmička běžně.
Winepunk´s HalfRed 2010 kabinet, hrozny z Moravy, vinifikováno u Karlštejna, cukernatost dostatečná, alkohol také, lehce anarchistické...
Sděleno autorem: "Frankovka 2010, Novosedly, Stará hora. Pěstitel František Šíla. Starý keře, potkal jsem se tam s Markem Korábem, taky tam berou na FR. Měla tak 17, dal jsem tam možná 20 deka cukru/30 kg rmutu jan tak jako mimochodem. pošlapáno, vykvasilo, lisováno hned po dokvašení pak bylo v demižonu, lahvováno v květnu. síra jen na vysíření demižonu.dvacítka demižon toho bylo po lisování. moc jsem nevěděl, co s tím. 17 bylo málo a trochu jsem se lekl."
Po zanoření vývrtky do korku lehce odpšouklo a na hladině vína v hrdle láhve se zjevila vrstvička poskakujících zpěněných bublinek. Vzhledu je opalizujícího (čili nejiskrné), barvy červené tak akorát vzhledem k ročníku a k tomu "half-". Voní winepunkově, poctivě, svojsky a těším se na osvěžující doušek....nezklamává. Miluju tuhletu lahvovou divočinu. To si fakt může dovolit ještě tak Winepunk. Doporučuju ochutnat, je-li ještě. Odvážné v tak složitém ročníku, červenisko mám sám ještě teprve lahvovat, stejně tak bílé.
Zweigeltrebe 2009, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr od "Vinařství U sv. Kříže" - Pavel Matušek, Prušánky
suché, Vinařská oblast Morava - vinařská obec Prušánky - viniční trať Nechory
Ani nevím, kde jsem se dostal k láhvi, každopádně těšil jsem se, neboť vína z tohoto vinařství jsem zatím neměl možnost ochutnat. Kromě zákonem daných povinných údajů nic dalšího na adjustáži lahve není kromě telefonního kontaktu uvedeno, takže si budu muset vystačit sám. Překvapil mne plastový korek - asi se tento jev začíná prosazovat do užívání i u menších výrobců. Do ochutnávání vína jsem se pustil hned po otevření a po asi 25. doušku a od 3,5 hodiny od otevření se víno jevilo jako zřetělně lepší. Nedopiji tedy a nechám kousek nejméně do druhého dne. Každopádně již po těch pětadvaceti hltech možno konstatovat, že se jedná o pěkný, vyvážený a snadno pitelný "cvajgl", který potěší širší část konzumentské veřejnosti svou lehkou ovocitostí a vyvážeností zejména v kyselinkách.
Vinař v e-shopu svého webu uvádí prodejní cenu 155 Kč a já mohu konstatovat, že je zde poměrně výhodný poměr ceny a kvality.
(Pozn. z druhého dne: cca 24hodinové otevření vínu lehce pomohlo, ale ne zase nějak výrazně)
Pálava 2010
Markel Winery, Jaroslavice
sladké, Vinařská oblast Morava, podoblast Znojemska,
Víno je v půllitrové lahví bílého skla, s přrodním korkem a plastovou záklopkou. Ochutnávám nejprve hned po otevření: barva světlejší, možná až nízká na takový přívlastek, ale to bude asi vysokým sířením. A vůně to bohužel potvrzuje; kromě toho je zastřená, nevýrazná a méně typická, po druhém třetím ovonění těsně za sebou odrůdově neurčitelná. Chuť je, jak by se u sladkého vína dalo čekat sladká a to doslova lepivě (to není plus). Na chvíli se i kdesi v pozadí zjeví kyselinka ročníku, která až zaškrábe v krku (že by též projev SO2?). Struktura v chuti má už přece jenom náznaky odrůdovosti. Každopádně to pozadí není čisté. Co vše s tímto vínem muselo být učiněno aby zůstalo tak inertní, technologické a přitom s tak vysokým zbytkem cukru?
Ochutnávám po několika hodinách zteplání a nadýchání se: ukázalo se, že víno je hutné, ale v charakteru projevu (odrůda) je zase naopak neutrálnější. Síra jej podrží, zkusím jej ještě další den znovu.
Markel Winery v podání Mariky a Martina Makelových z Jaroslavic je pozoruhodným zjevem v mikroregionu východního znojemského Podyjí a to nejenom pro jejich jaroslavickou exkluzivitu (ano, mnoho výrobců zde věru nenajdete!). Martin Markel je totiž vedle své vinařské profese vědeckým pracovníkem Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, kde se mimo jiné loni zasadil o otevření výběrového předmětu "Kulturní dějiny vína". A v lednovém vydání VO si můžete přečíst výtah z jeho mimořádně zajímavé studie na téma historické kategorizace vín Znojemska.
Nemůžu si pomoct, ale to víno je i druhý den stále stejné - už z vůně lze cítit vysoký zbytek cukru a ta síra, ta se jen tak neztratí. Hrozny musely být pěkně, doslova nabušené, nakonec to víno je taky "plnotučné", extraktivní... Bohužel však celkový dojem klade otázkz, jestli je to vzorek, který by mohl reprezentovat region. Nejpíše ne.
Není to ani týden, co mi jeden kolega vinař při debatě sdělil svůj názor na Pálavu: "Podle mě je to zbytečná odrůda, stejně tak jako Cabernet Moravia a nebo André. Pokud z Pálavy nejde udělat jednoduché, pitelné víno ve většině ročníků, je něco špatně. A nasládlé výběry? Z čemu to?". Ano, v tomto ohledu velebme zlatý vlašáček....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)