Z degustačních poznámek...

Tak tu máme várku degustačních poznámek z posledního období...

Ex opere operato 2008, červené suché zemské, Dva duby s. r. o., Dolní Kounice
excelentní, hutné, živé, živočičné, animální, pyžmové, má potenciál zrání, po otevření chce dýchat.
Konzumuji první, druhý den, nejlepší je třetí. Čerstvě prázdná nábojnice, duranciový kvas, pečená povidla. Vyvřelina. Vře.
Autor vína mi k němu kdysi napsal, že jde o Svatovavřinecké, které obsahuje 12,5% alkoholu, zbytkový cukr je 2,5 g/l, hrozny byly sklízeny 29.-30.9.2008 při cukernatosti 21 °NM. Rmut nakvášel 2,5 týdne v otevřených kádích. Spontánní kvašení, bez výživy. Zrálo ve starém sudu, od 9.11.2009 pak v keramice. Dne 9.11.2009 bylo zasířeno 40 mg SO2/l. Lahvováno vakuovou plničkou v listopadu 2011. Připraveno bez aditiv (s výjimkou siry) a bez použití čerpadla a filtru.
Cena v době, kdy víno bylo ješětě v prodeji, byla tuším někde kolem 350 Kč, pak šla skokově nahoru. V tomto případě šlo však o dárek...

KOTrČ 2012, ŠSV Polešovice
Víno vlastně nemá pořádné jméno, někde je označováno jako KOTČ, jinde jako KOTrČ. Jde o novošlechtění, které vzniklo na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích a to křížením odrůd Košutův hrozen a Tramín červený.
Barvu mělo víno jasně světle žlutou, vůně byla plně buketní, poukazujíce na původ v aromatických odrůdách. Chuť mladistvá, navinulá, zajímavá - víno z Košutova hroznu jsem pil asi jednou či dvakrát, Tramín bych volil asi čistý, tak nevím jaká je prespektiva tohoto šlechtění. Každopádně víno to bylo slušné, ne moje zvyklosti trochu více síry snad.
Ceny bývají v tomto podniku mírné, tady to něco kolem stopadesáti korun tuším.


Sevar 2012 pozdní sběr, ŠSV Polešovice
No když jedu kolem Polešovic, vždycky se snažím zastavit za Zdeňkem Habrovanským - ať už pro sazenice, nebo na kus řeči a nebo koupit flašku dvě vína - ano, je hezké, když i vinaři se mezi sebou podporují tím, že si dají/koupí láhev či více vína (ta druhá varianta je samozřejmě vždy potěšující). Když jsem se vracel z lázní v Luhačovicích, zastavil jsem naslepo, ve firmě se ještě úřadovalo, ale bylo těsně před odchodem, tak jsem vedle prohození pár slov zakoupil na ochutnání popisovaný Sevar a výše zmíněný Kotrč.
Lehce červený odstín evokuje mladíka s pěknou kyselinkou a také to, že bezesporu nepůjde o sířené víno. Vůně ovocitá, svěží, mladistvá - to podobné se objevuje i v chuti, která je poměrně živá, příjemná, ačkoli se nejedná o žádnou "bombu" a rozhodně se na síření nezapomělo, chvilku by se u něj posedět dalo. Za mě dobrý. A stejně doufám, že Mladý Boček bude, až se keře trochu hormonálně srovnají a kořeny prokoření, mnohem lepší. Na 1222 keřů je tam Sevaru 722 bojovníků s akátovými kopími...
Lahvinku jsem si poctivě koupil, vyšla něco kolem stodvaceti korun.

A borec nakonec :-)
Cuvée Veselý-Bočky červené 2012
Druhou únorovou sobotu jsem pohostil exkurzí ve vinicích a ochutnávkou ve sklepě asi tucet sommeliérů z jedné z tuzemských dvou restaurací, které dosud získali hvězdičku jména MICHELIN. A protože se nechutnalo zdaleka jen ze sudu a koštýře, zůstaly i nějaké láhve rozpity a tak jsem měl možnost je zase pár dní pozorovat.
Jde o klasickou směsku z vinic dvou lokalit, kde převažuje Frankovka, dále je zde Svatovavřinecké, Modrý Portugal, stopově též Cabernet Moravia a André. Jde o směsné výsadby hustého sponu a stáří 35-45 let. Hrozny byly sklízeny během dvou dní, po vinicích a měly cukernatosti 23-24 °NM. Vinifikace proběhla i se stopkami, v otevřených dřevěných kádích (350 l) za ručního míchání mestůvkou po dobu cca 14 dní, dokud nepadl matolinový klobouk. Fermentace byla spontánní, neřízená. Po vylisování bylo víno velmi hrubě odkaleno a stočeno bez síření do dubových sudů, kde zrálo rok do další sklizně. Těsně před dalším vinobraním bylo víno gravitačně plněno do lahví.
Doporučený horizont konzumace: 2015-2020
Něco z analytiky: alk. 12,5%, celk. kyseliny 5,4 g/l, těkavé kyseliny 0,75 g/l, SO2 volný/vázaný: 9/33 g/l, zbytkový cukr 0,1 g/l, bezcukerný extrakt: 25,5 g/l, extraktový zbytek 21 g/l, relativní hustota 0,99365

Sevar a Rubinet, dva souputníci v Mladém Bočku

Jeden z panenských hroznů Sevaru.

Faktem je, že ač se specializuji na staré vinice a jejich revitalizaci, chtěl jsem mít i zkušenost s vínem z mladých keřů, resp. vysadit vlastní vinici. Jedna ze skupin odrůd, která mě vždy lákala, byla tuzemská interspecifická novošlechtění, kam patří polešovický Sevar či Krausův Rubinet. A věc se jen urychlila tím, že dodávka objednaných sazenic jiné odrůdy na připravený pozemek k výsadbě těsně před výsadbou samou selhala a tak jsem sáhl po kombinaci klasické a interspecifické (čili částečně k houbovým chorobám tolerantní) - v zimě 2010/2011 jsem připravil odpočatý pozemek v Bočkách (vyhnojení, rigolace) a zjara 2011 jsme začali vysazovat.

Během dvou sezón se vytvořila v ekosystému Mladého Bočku správná konstalace, čehož je důkazem i hojné setkávání se s kudlankou nábožnou (Mantis religiosa)

SEVAR byl vyšlechtěn na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích týmem ve složení Ing. Václav Křivánek, Ing. Alois Tománek a RNDr. Zdeněk Habrovanský. Sevar je kříženec Seyve Villard 12-358 F1 x Svatovavřinecké 116/55 F1 a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 2008. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané „Meteorka“ v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m × 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha, při cukernatosti 16,63°NM a aciditě 9,03 g/l. Odrůda byla přihlášena k registraci již v roce 1992, na odrůdové zkušebně ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušky nebyly dokončeny z důvodu rozdělení federální republiky.Jde o modrou moštovou odrůdu velmi vhodnou pro ekologické vinohradnictví. Víno dosahuje pěkné červené barvy, intenzivního aroma a chuť je charakteristická tóny lesních plodů a také jahod, malin, ostružin či černého rybízu. V kombinaci s barvířkou Rubinetem jsou zajímavou kombinací a základem pro směsná červená vína vavřincoidního typu.
Genetický profil odrůdy Sevar : 78,1 % Vitis vinifera, 1,56 % Vitis labrusca, 14,58 % Vitis rupestris, 3,12 % Vitis berlandieri, 2,64 % Vitis lincecumii.

panenské je panenské - není toho moc (viz na keři), ale i tak díky za to!

RUBINET je barvířka a jeho šlechtitelem byl prof. Vilém Kraus. Vznikla následujícím křížením: (Revolta x Alibernet) x André. Je to ranější odrůda, termín vybarvování bobulí záleží na lokalitě a pěstitelském tvaru, každopádně však nejpozději v první polovině srpna. Hrozny dozrávají v druhé polovině září. Odrůda má ráda hlubší, výživné a vododržné půdy (což se o Bočkách nedá příliš říci, takže uvidíme). Odolnost k houbovým chorobám jsem zatím pozoroval jako velmi dobrou, i proto, že letos při enormním tlaku zejména oidia, byly sklízené hrozny ve vynikající kvalitě i při celkových 4 (!) ošetřeních podle pravidel ekologického zemědělství. V odborné literatuře bývá doporučováno zatížení 6-8 oček na 1 m2, což zhruba sedí; vedení máme na hlavu, řežeme na 2-3 čípky s 2-3 očkami, při sponu 140 x 80, tedy bezmála v přepočtu 10 tisíc keřů na hektar. Rubinet má velké množství barviv již ve šťávy dužniny, takže je možno i lisovat celé hrozny z nichž se získá dostatečně barevný mošt. My jsme letos vinifikovali hrozny celé, akorát podrcené šlapáním bosýma nohama.

Zjara to v Mladém Bočku vypadalo takhle....

...no a na podzim, při sklizni, takto.

Tak dime na pres

Zdroje informací k odrůdovým charakteristikám:
1, Encyklopedie révy vinné (P. Pavloušek), Computer Press 2007, Brno
2, Wikipedia
3, Zdeněk Habrovanský, ústní sdělení
4, Vilém Kraus, ústní sdělení

Pohled z Bočků

Pohled na mladou vinici v Bočkách sice není z dneška, je již nějaký ten den starý, ale má uvodit to co během následujících několika dní přijde - mladé, panenské, věru juvenilní a zcela autentické červenisko z Bočků. 

 Jak to umí ten Rubinet se Sevarem pěkně probarvit, co?