Prohledat tento blog

2013-11-06

Sevar a Rubinet, dva souputníci v Mladém Bočku

Jeden z panenských hroznů Sevaru.
Faktem je, že ač se specializuji na staré vinice a jejich revitalizaci, chtěl jsem mít i zkušenost s vínem z mladých keřů, resp. vysadit vlastní vinici. Jedna ze skupin odrůd, která mě vždy lákala, byla tuzemská interspecifická novošlechtění, kam patří polešovický Sevar či Krausův Rubinet. A věc se jen urychlila tím, že dodávka objednaných sazenic jiné odrůdy na připravený pozemek k výsadbě těsně před výsadbou samou selhala a tak jsem sáhl po kombinaci klasické a interspecifické (čili částečně k houbovým chorobám tolerantní) - v zimě 2010/2011 jsem připravil odpočatý pozemek v Bočkách (vyhnojení, rigolace) a zjara 2011 jsme začali vysazovat.
Během dvou sezón se vytvořila v ekosystému Mladého Bočku správná konstalace, čehož je důkazem i hojné setkávání se s kudlankou nábožnou (Mantis religiosa)

SEVAR byl vyšlechtěn na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích týmem ve složení Ing. Václav Křivánek, Ing. Alois Tománek a RNDr. Zdeněk Habrovanský. Sevar je kříženec Seyve Villard 12-358 F1 x Svatovavřinecké 116/55 F1 a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 2008. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané „Meteorka“ v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m × 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha, při cukernatosti 16,63°NM a aciditě 9,03 g/l. Odrůda byla přihlášena k registraci již v roce 1992, na odrůdové zkušebně ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušky nebyly dokončeny z důvodu rozdělení federální republiky.Jde o modrou moštovou odrůdu velmi vhodnou pro ekologické vinohradnictví. Víno dosahuje pěkné červené barvy, intenzivního aroma a chuť je charakteristická tóny lesních plodů a také jahod, malin, ostružin či černého rybízu. V kombinaci s barvířkou Rubinetem jsou zajímavou kombinací a základem pro směsná červená vína vavřincoidního typu.
Genetický profil odrůdy Sevar : 78,1 % Vitis vinifera, 1,56 % Vitis labrusca, 14,58 % Vitis rupestris, 3,12 % Vitis berlandieri, 2,64 % Vitis lincecumii.
panenské je panenské - není toho moc (viz na keři), ale i tak díky za to!

RUBINET je barvířka a jeho šlechtitelem byl prof. Vilém Kraus. Vznikla následujícím křížením: (Revolta x Alibernet) x André. Je to ranější odrůda, termín vybarvování bobulí záleží na lokalitě a pěstitelském tvaru, každopádně však nejpozději v první polovině srpna. Hrozny dozrávají v druhé polovině září. Odrůda má ráda hlubší, výživné a vododržné půdy (což se o Bočkách nedá příliš říci, takže uvidíme). Odolnost k houbovým chorobám jsem zatím pozoroval jako velmi dobrou, i proto, že letos při enormním tlaku zejména oidia, byly sklízené hrozny ve vynikající kvalitě i při celkových 4 (!) ošetřeních podle pravidel ekologického zemědělství. V odborné literatuře bývá doporučováno zatížení 6-8 oček na 1 m2, což zhruba sedí; vedení máme na hlavu, řežeme na 2-3 čípky s 2-3 očkami, při sponu 140 x 80, tedy bezmála v přepočtu 10 tisíc keřů na hektar. Rubinet má velké množství barviv již ve šťávy dužniny, takže je možno i lisovat celé hrozny z nichž se získá dostatečně barevný mošt. My jsme letos vinifikovali hrozny celé, akorát podrcené šlapáním bosýma nohama.
Zjara to v Mladém Bočku vypadalo takhle....

...no a na podzim, při sklizni, takto.
Tak dime na pres

Zdroje informací k odrůdovým charakteristikám:
1, Encyklopedie révy vinné (P. Pavloušek), Computer Press 2007, Brno
2, Wikipedia
3, Zdeněk Habrovanský, ústní sdělení
4, Vilém Kraus, ústní sdělení

3 komentáře:

  1. To znamená, že v odrůdových zkouškách vykazoval Sevar výnos přes tři kila na keř. ale to nepřekvapuje, bohužel i tehdejší metodika klonové selelkce byla tomu podřízena. Řez na čípky ale plodnost určitě poněkud zkrotí.

    já nevím, tyhle novokříženci...mi to přijde jak elektrický zubní kartáček: Obskurnost, kterou sice každý chce jednou zkusit, ale v čem je to lepší než klasika?

    p.j.

    Rubinet je pěkné jméno, ale Sevar...jak jméno prince z království za polárním kruhem nebo ruského atomového ledoborce :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Já to prostěš chtěl zkusit. Možná jeden důležitý důvod, motivace, bylo to, že jsem chtěl vyzkoušet teorii indukované "rezistence", tedy aby se to trochu ti Rubineti naučili od těch Sevarů :-) tak jsou, hoši, každý ob řádek. No a hustý spon, nízké zatížení, nízký tvar a sklepní autenticita - snad to pomůže k tomu, aby se díky v budoucnu vzešlým vínům na lepší světlo uvedly tyto odrůdy jako takové. Zkusím udělat to nejlepší co půjde.
    RS

    OdpovědětSmazat
  3. to mi samozřejmě zajímá, jak je to prakticky s tou rezistencí, o kolik méně postřiků oproti klasice to dovolí. já se měl letos postarat kamarádovi o tři keře u baráku. novokříženci, jedno z toho zřejmě podle chuti a rosolové konzistence nějaký bastardí charvát. tož jsem to stříkl jen po odkvětu sírou a mědí, pak byla ta vedra, tak jsem si říkal, že to zrezistuje. shnilo to od padlí na prach. ty vyčítavé pohledy potom...

    p.j.

    OdpovědětSmazat