Sevar a Rubinet, dva souputníci v Mladém Bočku

Jeden z panenských hroznů Sevaru.

Faktem je, že ač se specializuji na staré vinice a jejich revitalizaci, chtěl jsem mít i zkušenost s vínem z mladých keřů, resp. vysadit vlastní vinici. Jedna ze skupin odrůd, která mě vždy lákala, byla tuzemská interspecifická novošlechtění, kam patří polešovický Sevar či Krausův Rubinet. A věc se jen urychlila tím, že dodávka objednaných sazenic jiné odrůdy na připravený pozemek k výsadbě těsně před výsadbou samou selhala a tak jsem sáhl po kombinaci klasické a interspecifické (čili částečně k houbovým chorobám tolerantní) - v zimě 2010/2011 jsem připravil odpočatý pozemek v Bočkách (vyhnojení, rigolace) a zjara 2011 jsme začali vysazovat.

Během dvou sezón se vytvořila v ekosystému Mladého Bočku správná konstalace, čehož je důkazem i hojné setkávání se s kudlankou nábožnou (Mantis religiosa)

SEVAR byl vyšlechtěn na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích týmem ve složení Ing. Václav Křivánek, Ing. Alois Tománek a RNDr. Zdeněk Habrovanský. Sevar je kříženec Seyve Villard 12-358 F1 x Svatovavřinecké 116/55 F1 a do Státní odrůdové knihy byl zapsán v roce 2008. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané „Meteorka“ v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m × 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha, při cukernatosti 16,63°NM a aciditě 9,03 g/l. Odrůda byla přihlášena k registraci již v roce 1992, na odrůdové zkušebně ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušky nebyly dokončeny z důvodu rozdělení federální republiky.Jde o modrou moštovou odrůdu velmi vhodnou pro ekologické vinohradnictví. Víno dosahuje pěkné červené barvy, intenzivního aroma a chuť je charakteristická tóny lesních plodů a také jahod, malin, ostružin či černého rybízu. V kombinaci s barvířkou Rubinetem jsou zajímavou kombinací a základem pro směsná červená vína vavřincoidního typu.
Genetický profil odrůdy Sevar : 78,1 % Vitis vinifera, 1,56 % Vitis labrusca, 14,58 % Vitis rupestris, 3,12 % Vitis berlandieri, 2,64 % Vitis lincecumii.

panenské je panenské - není toho moc (viz na keři), ale i tak díky za to!

RUBINET je barvířka a jeho šlechtitelem byl prof. Vilém Kraus. Vznikla následujícím křížením: (Revolta x Alibernet) x André. Je to ranější odrůda, termín vybarvování bobulí záleží na lokalitě a pěstitelském tvaru, každopádně však nejpozději v první polovině srpna. Hrozny dozrávají v druhé polovině září. Odrůda má ráda hlubší, výživné a vododržné půdy (což se o Bočkách nedá příliš říci, takže uvidíme). Odolnost k houbovým chorobám jsem zatím pozoroval jako velmi dobrou, i proto, že letos při enormním tlaku zejména oidia, byly sklízené hrozny ve vynikající kvalitě i při celkových 4 (!) ošetřeních podle pravidel ekologického zemědělství. V odborné literatuře bývá doporučováno zatížení 6-8 oček na 1 m2, což zhruba sedí; vedení máme na hlavu, řežeme na 2-3 čípky s 2-3 očkami, při sponu 140 x 80, tedy bezmála v přepočtu 10 tisíc keřů na hektar. Rubinet má velké množství barviv již ve šťávy dužniny, takže je možno i lisovat celé hrozny z nichž se získá dostatečně barevný mošt. My jsme letos vinifikovali hrozny celé, akorát podrcené šlapáním bosýma nohama.

Zjara to v Mladém Bočku vypadalo takhle....

...no a na podzim, při sklizni, takto.

Tak dime na pres

Zdroje informací k odrůdovým charakteristikám:
1, Encyklopedie révy vinné (P. Pavloušek), Computer Press 2007, Brno
2, Wikipedia
3, Zdeněk Habrovanský, ústní sdělení
4, Vilém Kraus, ústní sdělení