Prohledat tento blog

2014-12-21

Ještě k novým vinětám

Tak nějak - zleva doprava - šel čas...
Vypujčeno z Jižního svahu
O nové adjustáži, která by pomyslně sjednotila dvě řady, pod kterými byla naše vína známa (řada Divý Ryšák, Vinum Juvenale či Akátové Ryzlinky - piktogramy po obvodu; řada s názvy vinic: Špigle, Bočky, Veselý - strohá moderna v žluto šedé a s bílým písmem), jsem uvažoval již od časného roku 2013, ale hlavním impulsem a popostrčením byl malý rukodělný (a hlavně rukokrasopsaný) projektík z podzimu 2013, který jsme dotáhli do zdárného konce v jeho závěru. Kaligrafka paní Nikola Klanicová přilnula k našim vínům a reakce na manuskriptové viněty byly skvělé a tak jsme od jara 2014 začali rozvíjet debatu nad podobou nových vinět pro vína. Vzhledem k rukodělnosti praktický většiny našich procesů jak ve vinici, tak zejména ve sklepě, koncept ručně napsaných vinět do toho všeho nějak zapadal.
Je faktem, že viněty jsem chtěl mít hotové během léta, ale znáte to, nastala sezóna viničního blázince červen-červenec, pak nějaké ty dovolené, zdálo se že bude brzy vinobraní, to sice bylo, ale v té bizarní podobě, jak si ještě čerstvě pamatujeme, a tak finální podoba vinět se začala rýsovat až po vinobraní. Jedna věc byla jejich grafická podoba, totiž v momentě, když už vše bylo odsouhlaseno a že teda pojeďme do tiskárny, jsem si uvědomil, že vůbec netuším, NA CO se to bude tisknout. No jo, volba papíru, nosného média informace z viněty, není žádné lážo-plážo...
Foto František Štepančík
Z přemíry variant zůstali dva favorité, mezi nimiž ne a ne se rozhodnout. Prvním byl Cotton White - bílý, nenatíraný matný papír vyrobený ze 100% bavlny, s unikátním sametovým vzhledem a ochranou vůči vlhku. Byl speciálně vyvinut pro aplikaci na vinné lahve. Má vyšší gramáž, je silnější a tužší. Druhým byl klasický papír obsahující cca polovinu recyklovaných vláken s názven Fleury chene s jemným přírodním odstínem a texturou. Lepidlo, používané u tohoto papíru (viněty jsou tiskunty na samolepících rolích), je v souladu s evropskými potravinářskými směrnicemi a vinětami z tohoto papíru mohou být dokonce polepeny přímo suché či nemastné potraviny. Ale to u vína samozřejmě nevyužijeme...

Nakonec jsem zvolil varianty obě - na oranžové a červené víno z vinic v trati Veselý šel druhý z papírů a na cuvées Špigle-Bočky a Tramínový výběrek bavlněný papír. Viněty po stránce předtiskových příprav a tisku zajistila společnost Etiflex z Břeclavi. Adjustáž proběhla na ruční etiketovačce australské provenience (vysoce kvalitní a promyšleně konstruované zboží prodávané už i na tuzemském trhu pod značkou Great Engineering pty ltd), s produktovými fotografiemi vypomohl šikovný fotograf-nadšenec František (www.stepancik.cz).
Foto Richard Stávek a František Štěpančík
Zbývalo tedy dílo odprezentovat a uvést při vhodné příležitosti do světa. Na 9. prosince jsem měl delší dobu domluvenu již tradiční každoroční degustaci ve vinném baru U Staré studny v Praze, a tak slovo dalo slovo a odpoledne před degustací jsem pozval několik zástupců tisku a několik odběratelů vín na neformální maloformátovou tiskovou konferenci. Nebylo to pro mne snadné; tiskovek jsem absolvoval v letech 1998-2013 desítky v roli opačné, tedy toho, který prvně naslouchá a pak se ptá, klade otázky atd. - ale nyní jsem měl jednu takovou událost tvořit. Pojmul jsem to netradičně - ze zažitých setkáních se zástupci tisku si pamatuji, že organizátoři vždy pozvaným vše servírovali doslova na zlatém podnose - press-kity plné tiskových zpráv - v tištěné či elektronické podobě, flash-disky s fotografiemi, letáky, katalogy apod. Nic takového, řekl jsem si, lidstvo pak leniví - připravil jsem několik malých notýsků, naostřil grafitové tužky a rozdával postupně přicházejícím, aby si mohli zapisovat poznámky. A ejhle, někteří odmítli, protože klasické notýsky se přece jenom ještě nosí - potěšitelné! - měli vlastní. Jako hosty jsem na setkání pozval sommeliérku a degustátorku Kláru Kollárovou, která s našimi víny dlouhodobě pracuje a za ta léta se seznámila s jejich asi největší šíří a Nikolu Klanicovou, autorku grafické podoby vinět, která se zabývá kaligrafií a krasopisem a viněty ručně napsala.
Po krátkém úvodu, kdy jsem obě dámy představil a pronesl stručnou historii našeho autentického vinaření v Němčičkách a předeslal důvody tvorby nové adjustáže, jsem slovo předal Kláře Kollárové.

Klára Kollárová hovoří o autentických vínech (nejen) z Němčiček
Foto Jaromír Klanica
"V současném obchodu vínem je trvajícím trendem obracet se k lokálním vínům, která nejsou příliš manipulovaná. I díky jejich různorodosti jak odrůdové, tak vinifikační, se jedná o značně nesourodý segment. Sommeliér, jež má s autentickými víny pracovat v terénu, nemá vůbec lehký úkol", pronesla mimo jiné Klára Kollárová a pokračovala: "Je nutné, aby byl sommeliér ztotožněn s prezentovaným vínem, stál za ním a věřil mu. Pak je tato práce o poznání snažší. Je faktem, že ne každý je na přírodní vína připraven, zejména jedná-li se například oranžová vína, na které se právě zaměřuje Richard Stávek, kterého mimochodem považuji za skutečného Autentistu, protože ten příběh okolo skutečně žije. Jeho vína nepatří k nejprodávanějším, jsou v jistém smyslu slova vyhraněná, ale uvedu příklad - když jsem otevřela oranžové cuvée Veselý-Bočky 2011 skupince, jež u nás měla objednánu edukativní degustaci, i přesto, že víno oproti jiným vzorkům bylo v láhvi magnum, tedy dvojnásobného objemu, bylo první vypito."
Klára Kollárová poprvé u mě ve sklepě. No zírala, no :-) Psal se rok 2005.
Ty dva pány asi už nepoznáte ;-)
Foto z Archivu Richarda Stávka, autor neoznačen

Vlastně si uvědomuji, že první restaurant, do kterého jsem prodal první láhev vína, byl LA DEGUSTATION, kde tehdy v roce 2008 Klára dělala hlavní sommeliérku a naše na tehdejší poměry i extrémní oranžové cuvée 6T ji zaujalo natolik, že pro restaurant skoupila celou partii a tak se vlastně dostalo do prodeje téměř výhradně jen tam. Od té doby jsou naše vína na vinném lístku L.D. nepřetržitě a i v současnosti úspěšně spolupracujeme se současným head-sommeliérem Romane Novotným a s šéfkuchařem a spolumajitelem v jedné osobě Oldřichem Sahajdákem. Postupně se zde vystřídala tato vína: Cuvée 6T 2007, Malvazinka 2006, Cuvée Špigle 2008, Cuvée Bočky 2009 a aktuálně je zde Veselý-Bočky 2011.
S Nikolou Klanicovou probíráme body tiskové besedy o nových vinětách
Foto Jaromír Klanica
Hlavní téma malostranského setkání však bylo dedikováno novým vinětám. Jak jsem již zmínil, s paní Nikolou Klanicovou jsme pracovali na malém projektíku již před více než rokem a byl jsem si od počátku jistý, že věci do sebe zapadají - nejenom proto, že jí (a i panu manželovi) naše vína zachutnala a i dále je oblibuje. Její pojetí kaligrafického zpracování našich nových vinět je totiž opravdu mimořádně osobité.
"Viněta by měla obrazově reprezentovat osobitost láhve. Po konzultaci s autorem vína jsme zvolili tři typy písma: kurent, unciálu a psací písmo ze starých map", uvedla svoji promluvu paní Nikola Klanicová a pokračovala:
Kurent. Z latinského "currere" = běžet
jeden z prvních návrhů, ještě v ruce psaný
"Kurent, ten je součástí dějin. Jde o německou obdobu novogotického písma. Vznikl v 16. století a v zemích koruny české byl zaveden v roce 1774 spolu s povinnou školní docházkou, (latinku pro školu kodifikoval školní řád z r. 1870). Šlo o písmo gruntovních knih, matrik i soukromých dopisů. V kurentu je jedinečná dynamika spojitého písma, ladnost bez okázalosti. Pro variantu kurentu, která byla pro viněty zvolena, jsou typická písmena z ostrých, energických tahů, spojená jemnými liniemi. Zde symbolizují návaznost kroků a sílu pravidelnosti. Vysokou estetiku kurentu buduje nezaměnitelná identita a řemeslná zkušenost. Někdo může říci, že první text viněty je nečitelný ... nejsem si jistá, do jaké míry je nezbytné, aby vše bylo prvoplánově k přečtení. Mám zkušenosti, že lidé jsou velmi vnímaví, co se týká obrazové formy písma a čtou zcela jiným způsobem, než se všeobecně soudí; ne po jednotlivých písmenkách, ale jaksi celkově, na jeden pohled. Dalším písmem je unciála, písmo s ještě hlubší historií, rozšířilo se ve 3. století s křesťanskými texty. Unciála nerozlišuje malá a velká písmena, je čitelná a umožňuje soustředit se na obsah, na podstatu věci. Jde o masivní písmo, jehož zdánlivě statická dynamika vyzařuje stabilitu a neochvějnost. Písmena jsou konstruována po jednotlivých, rozvážných tazích. Působí racionálně a zároveň vysoce elegantně. Podle mě má Unciála v sobě něco zvláštního – trochu zastavuje čas, je sváteční.

Třetím písmem je kurzívní latinka ze starých map vinic, v originále písmo kreslené kovovým špičatým perem. Všechna písma na vinětě se dotýkají hloubky pojmu „původní“.  Například latinku považujeme pocitově za naše písmo, přesto, že kdysi vzniklo ve vzdálené zemi, stejně jako arabské číslice.  Na vinětách jsou ve formě, v jaké se používaly ve středověku. Ročník je jedním z nejzásadnějších atributů vína; obrazově číslice odkazují na autentický charakter vín. Zato kurent působí téměř jako tajné písmo, jen pro zasvěcené, i když je určitou formou latinky. Ona nečitelnost dává každému prostor k vlastní interpretaci – vína, samozřejmě. Unciála je jednoznačná i po stovkách let, je symbolem absolutní povahy věcí, která se nemění podle toho, jaká je doba – tedy hodnot, které jsou nadčasové. To vše je ve vínech, pro která jsem viněty tvořila. Snažila jsem zachytit, co je pro rukopis těchto vín charakteristické.
Viněta je velmi minimalistická, postavená jen na písmu, ale zároveň velkorysá. Použité logo vinařství, znak ražený zlatou barvou, je figurální, asymetrický a hlavně - připadá mi mystický. Zkoušela jsem použít ho dvakrát, symetricky, ale přišlo mi to zhozené. Nadbytečné. Použitá zlatá barva znaku vinařství je barvou Slunce, člověkem a přírodou ukrytého v molekulách tohoto exkluzivního vína.
Shrnu-li to, v těch vinětách je slast a krása, je tam odvaha, trocha hravosti, pak cosi neochvějného, na co se dá vždy spolehnout a nakonec - Tajemství. Není ten život krásný?"

Foto Nikola Klanicová

V rámci úplné informace o nové adjustáži jsem v následující části setkání dále doplnil, že od jara používáme po letech konečně "záklopku" na hrdle lahví a to inovativní formu - láhev je velmi krátce, vlastně ani ne po celé délce korku, ponořena do včelího vosku od včelstev z Bočků, takže barevnost "záklopky" má zajímavý žlutozelenohnědý odstín. Práce sommeliera je obtížnější ve srovnání s klasickými záklopkami, ale mnohem komfortnější ve srovnání s pečetním voskem používaným u některých vín - pečetní vosk je velmi křehký a drolí se trychle a na všechny strany, včelí vosk je měkký a tvárný a drží u sebe. I kdyby malý kousek spadl hrdlem do vína - senzoriku to neovlivní.
Informace o obalu nemůže být úplná pokud bychom nezmínili to, čím je láhev uzavřena - používáme výhradně korkové zátky, v posledních letech exkluzivně špičkovou produkci společnosti COLOMBIN z Terstu, ve dvou řadách - pro mladá vína a vína růžová korky ST2 (dvouploška z přírodního korku a tělo z korkového aglomerátu - drtě) a pro všechna ostatní (více než 80% produkce) vysoce jakostní řadu ST10 z čistě přírodního celokorku.
Zcela vlevo: R.Stávek, M. Špalek...uprostřed s lejstrem papíru B. Colombin
Foto z archivu R. Stávka, autor neznámý, červen 2000

A proč jsem zůstal u Colombina? Snad i proto, že jsem si provoz této firmy kdysi prošel a dokonce osobně se potkal se zakladatelem a majitelem v jedné osobě, panem Bruno Colombinem. Sám si kdysi vyvinul a sestavil stroje obrábějící korkový materiál do podoby korku, pracoval tak po dlouhá desetiletí a i v dnech návštěvy, v době, kdy mu bylo více než 80 let, stále aktivně ve firmě působil.
Dalším bodem setkání bylo stručné představení dalšího našeho projektu - přípravy sudů z vlastního dřeva, které vzrostlo skutečně doslovně CO BY KAMENEM DOHODIL z vinice. Dřevo máme připraveno akátové, dubové, ale i z ovocných stromů a to ve variantě štípané i řezané. První sudy budou k dispozici od jara 2015.
Takže takové to bylo. Veškeré další dotazy klaďte do komentářů zde, podle možností odpovím nebo odpovědi zajistím, a nebo ostýcháte-li se, pište mailem či volejte.
Cuvée Veselý 2013 oranžové, seznamte se.
Foto František Štěpančík

2014-12-13

Představujeme....Tramínový výběrek 2013




Dnes jsem pracoval na popisech nově zaváděných vín z ročníku 2013. Seznamte se s Tramínovým výběrkem (a nevíte-li čím potěšit k vánocům svého blízkého/známého vínomilce, Tramínový výběrek 2013 může být zajímavá alternativa):
Tramínové keře pěstujeme ve vinicích v trati Bočky, Veselý a Novosády a vždy končily ve směsném vínu z těchto jednotlivých vinic. Odedávna jsem ale skrytě toužil si udělat aspoň demižon nějaké tramínové esence. V roce 2011 jsem připravil svůj první Tramínový výběrek, který se setkal s velkým ohlasem.  A tak i v ročníku 2013 jsme doslova vyzobali hrozny této odrůdy z jednotlivých vinic a připravil jako samostatné jednoodrůdové víno. Pěkně vyzrálé hrozny jsme tradičně pošlapali a nechali v otevřené kádi spontánně fermentovat a následně macerovat, celkově přibližně 3 týdny. Poté šla ona omamně vonící drť na lis; mladé víno sytě pomerančové barvy pak putovalo po velmi lehkém a rychlém odkalení do akátového soudku, kde zrálo bezmála 8 měsíců, poté dozrávalo ve skleněných demižonech. Nesířené a bez čiření či filtrace šlo pak létě 2014 do lahví.

Barva je hluboce jantarová, s mírnou opalescencí; víno nemá jiskru, což mu po zapojení následných smyslů zcela odpustíte: ve vůni silně atakuje zavadající okvětní plátek růže, ve chuti a zejména nosohltanu přechází až do plnotučnosti, víno tohoto typu, doslova tramínová esence, by se dalo prakticky krájet. Jde o komplexní, noblesní tramín, který má veliký potenciál zrání. Doporučený horizont konzumace: 2014-2030.
Něco z analytických hodnot: alk. 14%, S02 volný/celkový: 6/29, zbytkový cukr: 0,8 g/l, bezcukerný extrakt: 24,9 g/l, celkové kyseliny: 4,9 g/l.
Jedná se o víno nečiřené a nefiltrované, případný sediment není jakosti na závadu – obsahuje soli kyseliny vinné, případně termolabilní bílkoviny. Doporučujeme 1-2 dny před konzumací postavit lahev do svislé polohy, po otevření dekantovat do karafy a z ní podávat. Depot lze pak s úspěchem použít v gastronomii…
Tramínový výběrek máme k odběru doma a nebo pak přes e-shop www.vino3.cz
Fota lahví F. Štěpančík, www.stepancik.cz

2014-12-04

Bylo to živě a Živě

Je to pár týdnů, co mi volal kamarád Tomáš Kočko. A že má takový nápad, prosbu - bude křtít nové CD, vlastně nepůjde o zcela nové věci, ale spíše o výběr toho nejlepšího z jejich repertoáru za poslední léta. A že křest bude zároveň koncertem a vše to bude živě přenášeno z největšího nahrávacího studia v zemi (ČRo Ostrava) a vysíláno jednak do éteru na vlnách Českého rozhlasu a jednak na rozhlasácký kanál Youtube. A že v názvu bude vícesmysl - živě, Živě a ŽNĚ (práce šikovného grafika).
No a uvítal by, kdyby kmotřenkou křtící jejich hudební dílo byla naše dcera Živa - je jediná nositelka tohoto jména, kterou zná.
Tož proč ne, říkám, ale musím se zeptat zejména Živy.
Živa dělala trochu cavyky, tak jsem ji domluvil morální podporu ve formě Teodorova doprovodu.
Den D nastal (3. 12. 2014), my vyrazili do Ostravy, přišla i hodina H. Děti po zhruba 40 minutách koncertu vkráčely, vedeny Tomem, na pódium v krojích - Živa nesouce křtěný hudební nosič, Teodor zase lahvinku Divého Ryšáku, kterým se křtilo. My tři zbývající jsme napjatě sledovali celé dění až ze samého zadu. No, snad se povedlo.
Link na ŽIVÝ záznam je zde, něco o akci najdete i tu. CD nosič s hudbou ŽIVĚ si můžete objednat mailem na adrese kapela@kocko.cz

Milí posluchači,
když se na obal naší desky podíváte jen tak letmo, písmena "i" a "v" ve slově ŽIVĚ se vám spojí  v "N" a máme tu ŽNĚ. A tahle deska pro nás žněmi je. Je na ní úroda písniček, které jsme v průběhu let zaseli na našich řadových deskách, pak dozrály na koncertech a teď jsme je na tomhle živáku sklidili :-) A celou tu úrodu věnujeme ŽIVĚ. Staroslovanské bohyni plodnosti, mateřství, ochránkyni rodiny a dárkyni životodárné síly. Byla to ona, která, dle prastarých mýtů, naučila lidi obdělávat půdu, orat, sít, žnout a zachovat úrodu pro další časy…

(z přebalu CD) 

Živa na pódium přinesla křtěné CD, Teodor láhev Divého Ryšáku...


Ano, je to Divý Ryšák z Němčiček, potvrzuje hlavní protagonista Tomáš :-)



2014-12-01

Veselý-Bočky 2011 jsou v Holubníku aneb jak jsme jeli 2x v jednom měsíci do Rakous

Oranžády ve Vídni a cuvée Veselý-Bočky
Začalo to na festivalu ORANGE WINE ve Vídni, který se uskutečnil 3. 11. t. r. a kam jsem se vydal spolu s mými kolegy z našeho vinařského spolku Autentisté (Koráb, Stávek a Vykoukal vystavovali; Kočařík a Ševčík přišli pokoštovat). Vídeň naoranžovo a potřetí byla velmi zajímavá, zejména díky poznatkům vyhodnoceným na základě reakcí návštěvníků přehlídky z řad jak milovníků vín, tak i odborné veřejnosti.
Hodně se rozlilo a vypilo a letití oranžisté byli i tak překvapeni (snad se dá říci, že pozitivně), že na Moravě se oranžové víno dělá také. Potkal jsem se tam i s pražskými profesionály, za všechny jmenujme Václava Hromase z Čestru, kde se specializují na hovězí (a umí ho skutečně výtečně - dvojitá osobní zkušenost!). Mnohé návštěvy si dělaly poznámky, někteří si brali kontakty. Přesně jsem si zapamatoval skupinku, vlastně rodinku (jeden mladší pár, kolem 40 let a jeden starší), z nichž se vyklubali majitelé restaurantu Taubenkobel (hezky česky holubník). Vína se jim líbila, vyptali si ceník a kontakt. No jo.
Jaké však bylo mé překvapení, když několik dní po vídeňském setkání přišel mail s objednávkou vín pro Taubenkobel. Naše oranžová vína ze sklizně 2011 chtějí zařadit jak do menu v nabidce po skleničkách, tak i do nabídky po lahvích na vypití na místě a nebo k odnosu s sebou. Až teprve pak jsem si začal o Taubenkobelu a jeho majitelích Barbaře a Alainovi zjišťovat více....a rozhodně jsem jim odepsal, že bude mým velkým potěšením, když budu moci úvodní zásilku zavést osobně.... po letech u nich zasednout u chutné krmě (ano, už jsem tam byl jednou a to v roce 2007 či 2008 v rámci WINE SUMMIT Austria).
Brzy jsme dohodli termín a v neděli vyrazili přes Moravské pole dále na jih. Zásilka byla vcuku-letu předána a ejhle, zrovna se chystalo odbíjet poledne, tak jsme si objednali stoleček v jejich bistru, které přiléha k Taubenkobel, a nese jméno Greisslerei. Stejně jako samotný Taubenkobel, je i Greisselerei podlouhého půdorysu a s Taubenkobel má společnou značnou část kuchyně.

Místo objevili v osmdesátých letech Barbařiny rodiče Eveline a Walter, kdy ze zakoupených opuštěných stodol a domků udělali citlivou rekonstrukcí stylovou a velmi vyhledávanou restauraci a následnou letitou prací na zvyšování kvality a originality jejich kuchyně pak mekku když ne středoevropské, tak nejméně rakouské a panonské gastronomie. V současné době mají v týmu i specialistu na peidmonskou kuchyni, nicméně dominantní je samozřejmě kuchyně panonského regionu s důrazem na lokální suroviny a špičková vína zejména střední Evropy. Restaurant Taubenkobel je velmi dobře hodnocen v různých žebříčcích, průvodcích a soutěžích gastronomických podníků a je držitelem hned dvou hvězdiček Michelin. Jejich šéfkuchař pak byl oceněn jako nejlepší kuchař v Rakousku, přátelí se s Isabelle Legeron...kruh se uzavírá.
Toto všechno když jsem četl při vědomí, že si právě na základě ochutnání objednali naše vína a chtějí s nimi pracovat, pomyslel jsem si, zda to není nějaký omyl, nebo zda se naráz neprobudím uprostřed noci s studenými krúpějemi potu na čele (i když sny podobného druhu nemívám - ani ty v bdění). Ne, ne, po několika e-mailových korespondencích se domlouváme na setkání a návštěvě.
A pak ta cesta přes Moravské pole.
Je to pro nás velká čest dodávat víno do Taubenkobel, nejenom proto, že naše víno je dosud první ze zemí bývalého Československa, s kterým se rozhodli pracovat. Určitým způsobem to utvrzuje v tom, že cesta, kterou šlapeme od počátku, má smysl a je správná. Ne miliónové enotechnologie, ne nálepky na lahvích z nicneříkajících soutěží, ne pseudovzdělávání na pomýlených seminářích a při četbě zbytečně potištěného papíru. Podstata je jinde.

Jedno až příliš tiché místo u Suchých Krut na Moravském poli

V neděli, tj. včera, jsme byli na obchodním výletě v Hradsku (podrobněji v dalším blogu). Když jsem připravoval itinerář cesty, uvědomil jsem si, že by nebylo marno se nedělním ránem projet po Moravském poli, což bude jistě zajímavější (i když pomalejší) cesta než švihat po D2 na Prešpurk alias Požúň a pak dále kolem Neziderského jezera až do cíle naší cesty (Schützen am Gebirge). Je to krásný, táhle a lehce vlnitý kraj. Marchfeld, jak zní Moravské pole mezi rakušany, je asi ponejvíce známo bitvou, která se tu odehrála v odpoledních hodinách dne 26. srpna 1278, tedy na den Sv. Rufa, mezi habsburským králem Rudolfem I. a krále zemí koruny české Přemyslem Otakarem II. Vojenskými historiky je tato bitva považována za druhou největší rytířskou bitvu v dějinách lidstva (prvenství náleží bitvě u Hastingsu). Proti vojskům našeho krále zde po boku Habsburka stanula taky nemálo početná horda uherského krále Ladislava IV. Kumána.

Pomník vztyčený památce bitvy v roce 1978 se nachází po cestě ze Suchých Krut směrem na jih vpravo u cesty. Stav z listopadu 2014.


Budějovice, Praha!.....Řím, Kristus!
Bitvy se podle dobových záznamů a odhadů zúčastnilo přes padesát tisíc mužů ve zbroji. Čeští vojáci zvolávali "Budějovice, Praha! - habsburští zase "Řím, Kristus!". Jak známo, náš král padl, ale historicky vyznívá jako hrdina-rytíř, i když nezvítězil. Rakouské straně totiž pomohla k vítězství léčka, což bylo v té době dost nestandartní, neboť obdobné vojenské střety měly svá pravidla a byly vedeny rytířským způsobem. Rudolfovi muži, resp. lehká uherská jízda, totiž vpádem ze zálohy do Přemyslova útvaru a smluveným pokřikem "Utíkají, utíkají!", dezorientovala vojáky, což ve zmatku bojové vřavy znamenalo záhy habsburské vítězství. Někteří sice tvrdí, že prohru české koruny způsobilo selhání pomoci českých pánů (mnozí na místo bitvy vůbec nedorazili), aby pomohli moravským stavům, ale není to jisté, skutečné pravdy se asi už nyní nedobéřeme.


Návštěva místa bitvy na Moravském poli v roce 2004. Antonín Konečný tiše rozjímá na místě, kde kdysi padly desetitisíce mužů v rytířské zbroji
Duben 2004
Je tomu letos 10 let, co jsem památník této slovutné bitvy navštívil naposled a to opět cestou do Hradska, tehdy do jeho části jež je přikloněna k Uhersku - do obcí Halbturn, Illmitz apod. Velitelem tehdejší vinařské výpravy byl Ing. Antonín Konečný, známá osobnost československého vinařství druhé poloviny 20. století. AK se dal po své osmdesátce do psaní (zaučoval jsem jej základům práce s PC Wordem, tedy ne že by do té doby nepsal - byl znám svojí bohatou publicistickou činností od čtyřicátých let a to zejména v odborných periodicích, ale tvořil výhradně klasicky - na psacím stroji) a zanedlouho vyšla jeho skvělá autobiografie, o níž si můžete přečíst například zde a koupit si ji třeba tu. A proč jsme se vlastně vydali tehdy do Hradska? AK zde měl zajímavé kontakty z období II. světové války, kdy byl nuceně totálně nasazen pro kopání zákopů pro ustupující válečnou frontu v závěru války.

Stodola, kde mladíci ročníků 1923-1924 přespávali v seně v měsících zimy 1944/1945. AK v popředí.


Dokonce jsme v obci Halbturn (Půlvěž) jeli kolem řady stodol, když tu zvolal: Tady, tady jsme přespávali v seně...za zimy, více než 10 pod nulou, každý kousek vojenské deky, a co nejblíže k sobě a zahrabat se hluboko do sena. Ve stodole jich spaly desítky. Ale o těchto i jiných eskapádách se zmiňuje ve své skvělé knize.

10 let poté...
Byla vlezlá, vlhká zima, ne jako to jaro před deseti lety. Byl to taky mimo jiné den, resp. dopoledne po večeru, v němž naposled vydechl můj děda Josef Stávek naposled. A protože jsme našeho srpnového přírůstka pojmenovali po něm a vzhledem k situaci nebylo možno jet bez něj, říkám si, Jožko, musíme se stavit podívat u Suchých Krut na jeden ze zásadních pomníků našich dějin...

Josef s maminkou na Marchfeld. Inu historických exkurzí u monumentů třeba už od útlého mládí
Shlédnout ta vlnící se pole, po kterých dupaly řinčící hordy upocených bojovníků na smrt či zmrzačení jdoucích...

26. srpen 1278...jak to tu asi vypadalo? V oranici neběhali, nejspíše stepní charakter to místo mělo..??

Podívat se na půdu, která byla kdysi zkropená královskou krví...



kde tlí kosti padlých bojovníků? kde jejich zbroj..?

2014-11-30

No a co?

Josef má 3,5 měsíce a jak patrno z fotky, roste jako z vody, přitom však požívá jen mateřského mléka. No jo, kvalita se pozná, asi dobrej oddíl, no...

2014-11-25

Mladý Boček 2015: 2-3 plus

Od rána jsme dnes rigolovali a to v Bočkách, hned vedle již plodícího Mladého Bočku. Tedy nejenom na našem (2-3 řádky navíc, směrem východním), ale i soused osadí své pozemky révou, takže Mladý Boček tu již nebude sám a budou následovníci. Zatím to vypadá na Frankovku, alespoň v našem případě, uvidíme.

Stroj přijel z Kobylí, oproti fenďáckému metrovému pluhu, s kterým dělá MM, je to takové půlmetrové mrdolení, ale zaplaťpánbu za to. Tady na tomto místě to myslím bude plně stačit - zem je odpočatá a místo nebylo buhvíjak půdně utuženo. Přišlo tam bohatě odleželého hnoje, tak uvidíme jak to zjara vyskočí.

2014-11-20

Rozluštění hádanky alias Pozdrav z Kodaně

Hmno, byl to asi oříšek. Hádanka zůstala bez odpovědí. To se snad ještě nestalo! Věděl jsem nicméně, že několik pravidelných čtenářů tohoto blogu má osobní zkušenost s restaurací, v jejímž interiéru byla hádanková fotka pořízena. Inu, příště. A co se tedy vlastně tentokrát odehrálo?
Naše magnumka oranžového VB 2011 se totiž za doprovodu svých dvou menších sourozenců, oranžového nesířeného ŠB 2012 a ohnivého Tramínového výběrku vydala na pozvání a s následnou laskavou podporou Zdeňka Oudese, sommeliera pražského restaurantu La Degustation, na výlet do země dánské, do Kodaně.

Lahvinky se ovšem nepodívaly jen před restaurant NOMA, kde Zdeněk aktuálně absolvuje stáž (viz snímek), ale cíl jejich putování byl samozřejmě hlavně uvnitř. Tato naše tři vína obcovala se zrakem, čichovými senzory a chuťovými pohárky manažera a desítky someliérů. Zúčastění byli dle prvních poznatků, jak sdělil Zdeněk, příjemně překvapeni alternativní moravskou produkcí. To potěší :-) Škoda, že je vína tak málo....

2014-11-18

Boj o dvě flašky

Kdo pozná interiér té pěkné hospůdky, kde jsou též znázorněny vypité láhve našich dvou oranžových vín?

Úspěšný hadatel, jenž PRVNÍ napíše odpověď sem do komentáře, obdrží tentokrát dvě láhve z našich sklepních zásob: Divý Ryšák 2013 a Mladý Boček 2014. Odběr možný u nás doma a nebo dle dohody.
Máte na to 48 hodin. Poznámka pro "jo" - nechte vyhrávat taky jiné :-) i když tentokrát...no, překvapil byste :-)

2014-10-29

Grand Prix Magazinu WINO 2014 ve Varšavě

Sice jeden vzorek, a tak nějak bokem, nicméně vyžádali si jej na finální galadegustaci do Varšavy (protože uspělo v předkole), tak jej tam náš ambasador na polském trhu prezentoval - viz obrázek - láhev vlevo dole (převzato z blogu "Vidlička a nůž".
O našem víně se pak zmínil i Wojciech Bonkowski: "Richard Stávek – szalone wina naturalne tego czeskiego winiarza recenzowaliśmy już tu. Tym razem znów wypadły najciekawiej w ofercie importera Winozmoraw.pl. Wyróżniam czerwoną kompozycję Vesely & Bočky 2011, winogronowo-miodowy koktajl pełen zaskakujących zapachów i czystej przyjemności picia."
Děkujeme :-) A pijte, nás, pijte :-)

2014-10-28

Chválabohu za zimní čas

Konečně je zpět, ten zimní čas. S biorytmy neradno laškovat. Ony posuny času jsem nikdy pozitivně nekvitoval, během studií jsem měl dokonce v oblibě několik let nosit na hodinkách nonstop celý rok zimní čas (a po dotazech "Nevíš kolik je hodin?" jsem vždy sděloval ten zimní - ovšem těm, kteří o mojí zálibě v zimním nevěděli, jsem raději dodal, že jde o onen zimní). Bral jsem to jako formu jeho propagace. Nevím jak komu, ale mě osobně tyto změny příliš neprospívají. Denní biorytmus je několik dní, u některých jedinců i týdnů, rozhozený, vyskytuje se únava, ospalost či naopak nespavost.
V posledních letech jste mohli zaznamenat, že se množí úvahy a hlasy pro sjednocení času, resp. pro zrušení jednoho z nich. Logicky by měl být zrušen letní, protože ten původní (a přirozený, astronomicky správný) je onen zimní. Někteří propagátoři sjednocení však naopak volají po zavedení letního; není jich však mnoho. Letitým odpůrcem letního času a znovuzavedení pouze zimního byl pekař Stanislav Pecka. Po jeho odchodu na věčnost se této záslužné občanské aktivity ujal senátor Petr Šilar. Jeho činnost je v tomto směru docela agilní, mezivýsledky již možno zaznamenat napříč Evropu. Projekt, jehož je iniciátorem a do kterého je nyní už zapojena spousta lidí, se prezentuje na webu http://www.foronlyonetime.eu. V podstatě se bude jednat o celoevropskou petici, která pokud nasbírá dostatek hlasů a tyto výsledky předá do Bruselu, Evropská komise se bude muset tímto tématem zabývat (a pravděpodobně občanům vyhovět).
Troufám si říci, že nejde jen o hlasy a brblání několika nespokojenců - onen časový posun znamená v mnoha případech i ztráty ekonomické pro národní hospodářství. Kdysi se tyto posuny času zaváděly kvůli energetickým úsporám - toto ale dávno neplatí, žádné úspory se dávno nekonají.
Komu je vlastně střídání letního a zimního času dobré? Jaké jsou pro ně podpůrné, obhajující argumenty? Podle mého názoru se jedná o starý, dnes nic nepřinášející, zvyk. Navíc i původní důvody jeho zavedení jsou zřejmě zcela mylné.


Něco z historie
V zemích koruny české bylo střídání času poprvé zavedeno v letech první světové války (1915-1916). Další "střídající" perioda byla za druhé světové války (1940) a trvala 9 let. Potřetí a od té doby natrvalo bylo zavedeno střídání letního a zimního času v roce 1979 za energetické a ropné krize.

2014-10-20

Pozvánka do Vídně

Po čase si mé čtenáře i milovníky mých vín dovoluji pozvat k události ojedinělé, jež se odehraje našim vinicím blíže, než máme do Prahy. Přijeďte 3. listopadu do Vídně! Krom oranžových vín z Němčiček zde ochutnáte i vína dalších dvou kolegů ze sdružení Autentisté.
Těším se na případné setkání u sklenky oranžových vín.


2014-10-05

Kozy a výpresky

Naše kozeny lze považovat za jakési nástroje alternativní transformace komplexního vinného prožitku...v tomto případě ročníku 2014. Takřka celou produkci výlisků z hroznů jim vozím, postupně, někdy i 2x denně, a vesměs vše spořádají. Když pak dojím, při spokojeném přežvykování pak lze krásně slyšet křupkání rozkousávaných peciček. Mléko, a tedy i následně sýry, mají poněkud jinou, mírně odlišnou vůni i chuť. Dalo by se tak říci, že vlastně ročník ochutnáváme již s předstihem ve formě sýru.
Stavte se okoštovat. Je to delikátní, stejně jako kůzlečí pečínka z kůzlat ještě mléko sající a zároveň výlisky přežvykující :-) A k tomu dobré červenisko z Bočků či Divý Ryšák. Mňam

2014-09-09

Praha pila víno až v Asii

Cestující taštička festivalová
Vracím se tak v sobotu navečer domů, a ejhle, v kuchyni fousatý chlap blízkovýchodního výzoru. Sakra, řeknu si, opoměl jsem nějakého nahlášeného pocestného? Nebo že by invaze už začala? Mám pozdravit Sallám alejkum? Moje zákonná manželka se s děckem v náručí culí chvíli na mě a chvíli na vousáče a s úsměvem mi sděluje, že to je její druhý manžel. Ne, pak jsem se opravdu neprobudil se studeným potem na čele, příhoda pokračuje. Zírám jak vyoraná myš a lapám po dechu; tu si všímám, že ženuška se culí i směrem do chodby a nemůže zadržet smích, z chodby vybíhají děti a za nimi se v křeči smíchu krčí....Luzia...to jsou teda blbý fórky, ženuško. Inu, i milovník mystifikací může být napálen :-)
...ano, byla to ta Luzia, jenž u nás v červnu asi dva týdny pobyla, vypomohla dosti, připojila se vlastně hned v Praze, kde zahájila svoji tříměsíční pouť Evropu od západu (pochází z německého regionu blízko belgických hranic) až na za její východní cíp (východní Turecko). Ale nepředbíhejme. Luzia se ke mě přidala na středoevropském Festivalu autentických vín, vypomáhala s prezentací vín, poslední den též převzala roli řidiče zpět na Moravu. Z jejího programu v Němčičkách: do vinohradu - s motykou, čistit kmínky, podlom; za kozama; na seno; do sklepa; na rajčata (vysadit, zalít) a tak dokola. Luzia za dvě udělala, ale taky za dvě snědla. Nejraději med, kterého jest pomálu.
Luzia po dvou týdnech zmizela v dálavách, směr Maďarsko, balkánské země bývalé Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a nakonec Turecko. Zde potkala Yektu (vousáče co jsem z něj tak čuměl), jehož rodina ji takřka adaptovala (když se jelo k prarodičům, tak musela vyndat pýrsink z nosu - potvora dírka jí během pár dní zavalila kalus, tedy zarostla! a taky si musela zahalit šátkem hlavu a místo kraťasů si dát sukni či nohavice) a cestovali s ní po celé zemi až k syrským hranicím (stalo se mi něco podobného v roce 2005 na tonžském ostrově ´Eua).
Luzia, ambasadorka pijící Prahy
Ale proč to všecko píšu. Všiml jsem si, když jsme jeli do sklepa na Vrbici ochutnat již vykysaný letošní Sevar, že svých pár drobností tahá v červnovoautentickofestivalové červené taštičce s nápisem PRAGUE DRINKS WINE. Luzia s taštičkou přes rameno, případně krk, procestovala střední a východní Evropu a nakoukla i do Asie. Myslím, že organizátoři by ji měli pasovat čestným ambasadorem a když už ji neplatit honoráře za propagaci, tak ji nejméně každoročně (bude-li) zvát na akci. Od října studuje v Lipsku, tak to snad nebude až takový problém zajet :-)

2014-09-07

Kde se v Praze nově potkáte s našimi víny

Od léta 2014 jsou naše vína nově k mání ve třech podnicích vysoké kvality; dvou restaurantech a jednom obchůdkobaru.
První z nich, restaurant Bellevue, patří do uskupení restaurantů Zátiší Group a nachází se na Smetanově nábřeží. Podnik je vyhlášen pěknou terasou, skvělým výhledem na Hradčany a desénovým interiérem, v neposlední řadě ovšem špičkovou tuzemskou i mezinárodní kuchyní, jež byla oceněna doporučením v Michelinovském průvodci 2007.

Restaurace Atelier Red & Wine v malostranské ulici Rošických je otevřena relativně nově. Je moderního rázu, ale nic nešidící na kvalitě - jak pokrmů, tak vín. Nabízejí obědová menu, ale jsou připraveni zhotovit i náročné gastronomické kreace pro dlouhé a opulentní večeře. Otevřeno je v pondělí až večer a od úterý až do soboty pak od 11:30 do půlnoci.
Vršovický obchod s delikatesami a vinný bar FAJNŠMEKR je znám nejen místním usedlíkům, ale i mnohým labužníkům i ze vzdálenějších koutů hlavního města. Po úspěšné úvodní degustaci z minulého týdne byla zahájena, doufejme, úspěšná spolupráce. Ostatně, ohlasy z publika by tomu mohly nasvědčovat. Takže, naše autentická vína žádajte i zde.

2014-08-31

Kdo poznáte majitele?

Ne, nejde tentorát o rubriku "kriminální ústředna pátrá", i když by to tak mohlo vypadat. Prostě uvedený vůz byl viděn v kufru naložený nápravou od náklaďáku, kterou nejspíš šofér i majitel vozu v jedné osobě ukradl Miroslavu Kabelovi na jeho pozemku ve viniční trati Veselý v Němčičkách. Věc šetří policie, je podezření, že špinavý bloďák štíhlé postavy s tetováním na ruce, který byl spatřen a zaznamenán za volantem při krádeži je z Velkopavlovicka...kdo jej poznáte, oznamte M. Kabelovi na tel.:  723903446 a nebo zde v komentáři, děkuji.
Hledá se toto Mondeo...

...vůz neuvěřitelných vlastností, protože v jeho kufru byla odvezena náprava náklaďáku

2014-08-17

Kočka viniční

Linda, kočka viniční (Felis vinitoris sp. bockyensis)(*
Nejenom na polích či v zahradách, ale i ve vinicích se letos přemnožily drobní hlodavci. Myši, hryzci a všelijací hraboši mohou být zkázou pro nejednu plodinu, révu nevyjímaje. A tak jsme vyrazili s Lindou a jejími koťaty na procházku spojenou s lovem.
Mám tě, myško!
Do podvečerní vinice jsem je přinesl v zavřeném koši, před otevřením jsem odpojil již druhý týden zapojené plynové dělo.
A Linda nelenila. Asi 2 a půl vteřiny poté, co jsem pootevřel víko koše a vystrčila výzvědně hlavu, ladným a hbitým skokem lapla myšku probíhající na pár kroků od nás. Sotva ji zlomila vaz (možná jen zadusila, prostě zadlachmala, ubezdušila...), skočila po druhé, a než jsem stačil pochopit o co jde, během dvou minut po vypuštění do terénu, lapla třetí. Tak to už si zasloužilo záznam.
Jenže jak se člověk kolem sebe dívá na svět přes zobrazující display, pomalu chápe některé možná příchozí děje...prostě Linda se nechtěně dotkla eletrického ohradníku, který byl stále pod proudem a chtěje jej proskočit kupředu, na 2-3 vteřiny se do něj zamotala a dostala další dvě šlupky, myš nechala myší (hrabošem, hryzcem, cokoli chcete...) a opustila bojovou zónu, koťata nekoťata. Stmívalo se, musel jsem jet ještě podojit, tak jsem se z Mladého Bočku vzdálil a vrátil se sem asi za 20 minut. Po kočkám viničních ani vidu ani slechu.

Ale vše dobře dopadlo, kočičí viniční tlupa se druhý den slunila a hrála si s dalšími polapenými hryzci na stránic u vinice...

(* má omluva latiníkům za gramatický paskvil, je tomu již 25 let, co jsem pobíral lekce tohoto klasického jazyka... a zoologům za nomenklaturní novotvar

2014-08-12

Višňové VINAŘSTVÍ ROKU

Tak jsem jel první srpnový víkend kdesi až skoro na konci Prahy kolem Globusu, potřeboval jsem zastavit v bance. Z parkoviště jsem kvačil ke vchodu, když tu mě zaujal stánek známého designu. Višňáková sezona začala.
Je fakt, že vychlazený je nejlepší. Je taky fakt, že dobrý višňák je lahůdka. Ale stavět jej do světel vinařského výsluní může jen cynický vypočítavec. A tím zjevně výrobce je. Všimněte si prosím detailů v rámečku na prvním obrázku, který je pak zvětšen na druhém z nich. Plakát propagující višňák se holedbá vinařskými oceněními, z nichž nejméně jedno bylo financováno částečně z veřejných zdrojů a částečně z peněz vinařů, které povinně a ze zákona odvádějí do Vinařského fondu. Nebo že by do společného prasátka (vzhledem k velikosti spíše prasete) už přisypávali i pěstitelé višní? Nic proti višním, mám je rád, čerstvé i všelijak zpracované, ale přeci jen, višňák se obecně dělá za pomoci vody a cukru. Zajímalo by mě, nejenom jako řádného člena Svazu vinařů, proč jiný řádný člen (tedy podle webu www.svcr.cz k dnešnímu datu) takto parazituje na práci ostatních a dehonestuje úroveň vinařství jako takového tím, že si jím přiživuje svůj višňákový byznys. Očekávám, že Chateau Lednice bude vyzvána kompetentními a odpovědnými osobami, aby takovou propagaci stáhli a nebo tak učiní sama, aby se věc obešla bez většího rozruchu. Domnívám se, že by se logo soutěže nemělo objevovat ani na plakátech propagujících konzumaci burčáku (jeho tuzemský fenomén stále považuji za vinařský suterén, přičemž višňák tedy za -II. patro tohoto suterénu).

Užití loga VINAŘSTVÍ ROKU má, nebo by mělo mít, jakási pravidla. Jestli je na snímcích vyobrazené užití v pořádku, něco je tu blbě....

2014-08-07

Bedýnka STAWEK, malá i větší

Tak jsem si říkal, nepořídit na sobotu nějaké tašky, či sáčky pro ty, kteří třeba nenakoupí po kartonu, vezmou dvě tři lahve a třeba nějakou dobrotu a zase půjdou o sklep/dům dále. Ne! Žádné tašky, žádné sáčky. Budeme mít bedýnky a to nejenom prázdné.
Vlastně se budou hodit spíše pro změť odneseného tovaru. Abychom laskavému zákazníkovi usnadnily výběr, připravili jsme tématickou bedýnku za mimořádně výhodnou cenu. Tato nabídka bude platit pouze při odběru v sobotu 10-18 hod. a nebo v neděli 10:30-12:30, počet bedýnek připravených k expedici je limitován. Sestavili jsme taktéž dvě varianty, malou a velkou bedýnku. Velká obsahuje totéž co malá plus několik položek navíc. Ostatně, posuďte sami....
Malá bedýnka bude obsahovat:
1x Divý Ryšák, excentrické rosé
1x Cuvée Špigle červené 2012, již nazrálé, ale přitom temperamentní červenisko
1x Meruňky BIO sušené - chipsy; jediné sušené meruňky na trhu, které, ač nesířené, zachovaly původní oranžovou barvu - ostatně, na oranžovou jsme odborníci :-)
1x viniční OREGANO - sypké; sklízené jako divoce rostoucí na mezích našich vinic a svazích meruňkových sadů, možno použít jako koření i jako čaj (česky hezky DOBROMYSL)
1x jablečná povidla skořicová ve sklenici balená
1x Glans Iovi - kompot ze zelených vlašských ořechů - starosvětská pochoutka z našeho ekologického ořechového sadu
Bežná cena zboží v malé bedýnce je 824, během soboty a neděle bude však akčně k odebární za krásných 711 Kč.
Velká bedýnka bude obsahovat:
vše z předchozí malé bedýnky a navíc
+ 1x láhev oranžového vína ze směsné výsadby Špigle-Bočky 2012; víno nebylo nikdy sířeno.
+ 1x Meruňky BIO sušené - půlky; při sušení nebyla použita žádná elektrická či fosilní eneregie
+ 1x Meruňkový džem - důkaz, že meruňkám ve formě džemu nejvíce svědčí pravý třtinový cukr, tentokrát z ostrova Mauritius
+ 1x nožička sušeného kozlího klobásku (4 dny a noci švestkovým a meruňkovým dřevem, dále 2 měsíce zrání v komíně udírny v průvanu)
+ jedno překvapení
Bežná cena zboží ve velké bedýnce je 1917 Kč, během soboty a neděle bude však akčně k odebrání za krásných 1717 Kč.
Ti, kdož nakoupí velkou bedýnku, mají základní ochutnávku vín zdarma, resp. bude jim cena odečtena z nákupní ceny Velké bedýnky STAWEK.



Zájemci o bedýnku, hlaste se již nyní, rezervace mají prioritu při výdeji :-)

2014-08-05

Hola, hola, sobotní trdelník volá!

Detail z přípravy hrubých trdelníků
Neuburského hrozen. Chuťově nejlepší ze všech. Hned po večerce...
Přispívám zde dalším textem o víkendovém programu. Kromě již místy avizované kůzlečí pečeně, sýru či klobásků přispějeme k dobrému enogastronomickému mači také live show pečení tradičních trdelníků na otevřeném ohni. Akce se uskuteční mezi 15. a 16. hod. Doufám, že se nenahrnete všichni na trdelníky. Předesílám, že takřka všechna vína máme zcela suchá jako pouštní vítr se zbytkovým cukrem do 1 gramu na litr. Vyjímku tvoří snad jen posledních pár (a stejně zatím experimentálních) lahví Medového Muškátku (4,1 g/l) a pak také mikropartie archivního Neuburského výběrku 2006, který byl připraven v limitované edici 70 lahví a vlastně nikdy nebyl v prodeji a oficiální nabídce. Ten má zbytkový cukr v takové míře, že se pohybuje na pomezí kategorií polosuché a polosladké. Potvora kvasil s přestávkami skoro 2 roky a stejně nedokvasil. Byla jej jedna padesátka demižon. Ale ten jediný se hrdě postaví slovutnému trdelníku. Mám jej pár lahví připravených také.

2014-08-04

F. A. Q. k sobotní degustační seanci

Protože se mi množí telefonické, e-mailové i osobní dotazy skrze nadcházející tři dny: 8., 9. a 10. srpna, rozhodl jsem se, že je lehce stylisticky poupravím, protřídím, seřadím a publikuji tak, abych mohl snad již jen odkazovat sem na blog :-)


Dotaz: Bude ochutnávka vín zdarma nebo snad budeme muset platit?
Odpověď: Za nějaký ten obolos budeme samozřejmě rádi. Tedy nechtěl jsem tím naznačit, že vstupné bude dobrovolné. Ochutnávat bude možno po skleničce jednak vína, jež jsou ve stálé nabídce, ale také některé rarity, jež zbyly po lahvích. Každý vzorek bude mít svoji samostatnou cenu za degustační porci (od 15 Kč výše), stejně jako loni připravíme i degustační balíčky (basic, economic, standart, business class, first class, de luxe, all inclusiv, heaven apod.), jež budou zahrnovat vždy specifikovanou skupinku vín a případně i nějaké sousto pochutin.

Dotaz: Máme si přinést vlastní skleničky?
Odpověď: Je to na každém jak se rozhodne. Sklenice nějaké máme, snad pár desítek, no musí to kolovat a vracet se. Upozorňuji, že sklo zálohujeme. Riedel v křišťálu bude za 300 Kč, OIV za 50 Kč. A kdo je zvyklý na nějakou tu svoji oblíbenou sklenici, nechť si ji vezme s sebou.

Dotaz: Je nutno se k vám na sobotní ochutnávku objedávat dopředu? Odpověď: Pokud se jedná o jednotlivce či páry, tak to snad ani nebude nutné. Týká-li se to skupinek o více osobách, vcelku takovou konzultaci mailem či telefonicky doporučuji.

Dotaz: Bude možné v případě, zachutná-li nám nějaké vaše víno, si přímo na místě nakoupit? 
Odpověď: Samozřejmě, ale v omezeném množství. Nejsme na větší odběry při takových akcích zařízeni. Větší nákupy lze realizovat v neděli před polednem či odpoledne a nebo v případě zájmu je možno objednaná vína rozvést v rámci našich dvou největších měst dle domluvy a nebo nechat poslat přepravní službou. Toto vše se samozřejmě týká jen vín, jež máme ještě běžně v prodeji - většina ochutnávaných vín bude bohužel již jen z našeho privátního archivu. Ale o to víc se na sobotní ochutnávku mnozí těší!


Dotaz: Bude možné k vám přijít někdy po osmé hodině večerní? Dřív to nestihneme. 
Odpověď: Omlouvám se, ale nalévat budeme jen do 18. hodiny, v 18:30 bychom rádi uklidili. To víte, zvířena volá, a i jiné povinnosti.

Dotaz: Asi budeme po celém dni notně znavení, takže bychom rádi na místě přespali. Zajišťujete i ubytování?
Odpověď: Nezajišťujeme, ale můžeme doporučit alternativy: 2 pensiony ve sportovním areálu (sociální zařízení na pokoji)  - www.sportnemcicky.cz; pension Leona (http://www.ubytovanileona.cz/); pension Karel (http://www.penzionukarla.cz) a nebo pro náročnější nedaleké Ovčí terasy (www.beee.cz) a nebo Hotel Kraví hora Bořetice (www.kravihora.cz)

Dotaz: Přijedeme k vám v sobotu a rádi bychom se podívali i do vinic. Provedete nás?
Odpověď: To bohužel nebude možné. Sobotní program je daný u nás na č. p. 206. Prohlídka vinic bude v neděli od 8 hod. - podrobnosti na webu.

2014-08-03

Za Autentickými víny do Němčiček aneb jak to bude příští víkend

Již po třetí se letos uskuteční další ročník milovníky přírodních vín vyhledávané akce OTEVŘENÉ SKLEPY vinařů-Autentistů a to ve dnech 8. až 10. srpna. Pořadatelem víkendové události je vinařský spolek Autentisté (členové Kočařík Čejkovice, Koráb Boleradice, Stávek Němčičky (č. p. 206!), Ševčík Bořetice a Vykoukal Hostěrádky-Rešov), kteří i letos pozvali své kolegy ze slovenského spolku AUTENTISTA Slovakia a také z tuzemska několik podobně smýšlejících vinařů, jež se budou prezentovat ve Velkých Bílovicích.
Podrobnosti o tom, co se pokusíme připravit u nás v Němčičkách, si přečtete na této stránce a také postupně v sekci aktualit. Ale nemělo by to vybočovat z již osvědčeného scénáře  - viniční piknik, prohlídka sklepa, den otevřených lahví, pochůzka po vinicích, nákup vín :-)


I letos bude náš program trojdenní - tedy pokud budeme mít štěstí a našemu očekávanému přírůstku se bude chtít posečkat a nebo se vyloupnout dříve - termín máme totiž právě přibližně na onen víkend...

PÁTEK 8. srpna: od rána bude probíhat viniční workshop se zaměřením na přípravné práce pro budoucní vinici a na terénní úpravy ve vinici již stávající. Rezervace nutné, ještě je volných několik míst (doporučeno jen pro alespoň průměrně fyzicky zdatné jedince!). Večer od 18. hodiny pak proběhne Viniční piknik (vinice v Bočkách), jež bude zahrnovat polní ochutnávku několika vybraných vín a gastronomický (a možná i kulturní) program - v případě zájmu o účast (zejména kvůli gastronomické části) doporučujeme též rezervaci, nejlépe e-mailem na adresu: richard@stawek.cz
SOBOTA 9. srpna: tradiční DEN OTEVŘENÝCH LAHVÍ bude probíhat od 10:00 do 18:00. Kromě vín, jež máme ve stálé nabídce k zakoupení, otevřeme k ochutnání i vína starších ročníků, jež jsou dostupná již jen v archivu. V několika případech to bude exkurz i více než 10 let zpět. Nabídneme také vybraná vína a jiné naše dobroty k odnosu (sušené meruňky, viniční oregáno, kompot ze zelených vlašských ořechů aj.) či k snědku na místě (kozí sýr, kozí klobásek, kůzlečí pečeně aj.)
NEDĚLE 10. srpna: Od 8 hod. proběhne kratší verze oblíbené Potulky po vinicích, sraz na parkovišti u koupaliště. Půjde se terénem s určitým převýšením, doporučuji dobré boty, outdoorový oděv a elán. Od 10:30 bude pak u nás doma na hlavní ulici č. p. 206 možnost pro zakoupení těch vín či jiného co jste nestihli v sobotu.

Zdůrazňuji, že změna programu, od pátku až do neděle, je vyhrazena, protože se blíží termín příchodu na svět dalšího našeho očekávaného člena rodiny a události mohou dostat každým dnem rychlý spád. Platí to i pro ten případ, že program zůstane nezměněn – pak tedy, doufám, budeme moci spolehnout na schovívavost ve věci případných některých nedokonalosti (chaos v organizaci, váznutí uspokojování přání zákazníků, prodlevy, vyprodání některých vín dřív než bylo předpokládáno a naše neochota otevřít další láhev.

2014-08-02

Teodor mele mele bobule

A tak jsem si říkal, že letos taky uděláme trochu Vert-juice alias Verjus čili zelené šťávy z nezralých hroznů. Bylo už načase, protože, ač zatím nesladká, šťáva Rubinetu byla v polovině července už růžolící.
Teodor mele Rubinet na Verjus

Už od středověku se Verjus používal úspěšně v kuchyni - zejména na způsob octa, do omáček. Zapojilo se nás víc, hroznů nebylo mnoho, spíše na vyzkoušení, ale drobný workshop proběhne i na den otevřených lahví - kdo bude chtít verjus ochutnat, bude si jej muset doslova umlít. Zaučí vás náš Teodor, zkušený poháněč ručního mlýnku-odšťavňovače. Na snímku se lopotí již kolem 20. července. Další kolo si dáme v sobotu 9. srpna odpoledne u nás v č. p. 206, Němčičky. Tentokrát půjde Sevar, tedy jeho martiňáky, běžné hrozníčky Sevaru již zaměkají a jsou pěkně probarvené.
další info k vinnému víkendu 8.-10. srpna bude následovat, pravděpodobně nejméně denně :-)