Co zrovna čtu....Hovory MM (10.) - o biodynamice, hnojení a zase i o terroir (v: Vinařský obzor 2008)

Už ani nevím co jsem hledal, ale narazil jsem na rukopis posledního ze série rozhovorů s M. Michlovským, které jsem s ním vedl a publikoval ve Vinařském obzoru v roce 2008. Protože mě i s odstupem času některé teze zaujaly, třeba si i laskavý čtenář zde na blogu rád připomene, jak jsme se tehdy dívali na biodynamiku, terroir a další témata...(jde o text před jazykovými korekturami, takže omluvte případné překlepy, chyby či stylistické kotrmelce..)

"Když jsem šel naposled za Milošem Michlovským, abych jej zpovídal pro poslední z letošní tématické série rozhovorů vedených pod názvem „Hovory MM“, říkal jsem si: jaké téma zvolit? Vždyť už toho tolik bylo, vč. toho co se ani na stránkách VO z různých důvodů neobjevilo…. Jenže bylo to nakonec vlastně snadné. Oba dva jsme během pár minut poznali, že je tolik témat a z tak různých úhlů pohledu, že by to mohlo být na mnoho dalších pokračování…

Říká se, že Gruzie je kolébkou vinařství. Na nedávném semináři biodynamický vinař Nicolas Joly jejich proslulou technologii kvašení rmutu v podzemních nádobách z pálené hlíny velmi vyzdvihoval a tvrdil, že toto je správný směr návratu k podstatě věci… Vy jste v Gruzii byl, zemi i její vinařství poměrně podrobně znáte – jak to vidíte vy?

Tato jejich kachetinská technologie je velmi dobrá. Uvědomme si, že tím, jak umístí kvasné nádoby do země a zde nechávají rmut kvasit několik měsíců, a dělají to tak po několik tisíciletí, tak tím vlastně simulují částečně řízené kvašení – teplota v těchto nádobách, přesto, že mají často relativně velký objem – až několik tisíc litrů – nepřesahuje 14 °C. Bohužel však, jak jsem poznal v době i po roce 1989, vinařský průmysl doznal mnoho změn a toto tradiční vinařství prakticky mizí, včetně výroby oněch kamenných nádob, a převažují soudobé velkovýrobní technologie.

Jak hluboko pod zemí jsou tyto nádoby?

Jsou těsně pod zemí, na úrovni dlažby je hrdlo a spodek nádoby je podle velikosti 2-3 metry pod zemí. Během fermentace je nádoba ještě mírně otevřena. Jakmile kvas začne ustávat, poklop je přikryt kamenem a spár je zamazán slínovicí a tak dokonale utěsněn.

(Dříve v Gruzi prakticky nebyly sklepy – a to zejména proto, že je tam hodně skalnaté podloží – pozn. red.)

Před chvílí jsme se vrátili ze sklepa, kde jste mi ukazoval speciální nakvášecí sud, který má široké horní plnění a celý je snadno otočný po vlastní ose, skoro jako loterijní buben, a je tak možno s obsahem dobře míchat.

Ano, jde o provozní pokus o přípravu výběrové Malveriny kechetinským způsobem, tedy jak to dělají v Gruzii, ovšem s tím rozdílem, že jsem se rozhodl použít více porézní materiál, tedy dřevo. Tyto dva speciální sudy jsem si nechal na zakázku zhotovit ve francouzském bednářství Seguin Moreau. Dělali už i podobné, původně byly určeny na zpracování hroznů na červené víno. Sud má vypouštěcí otvor i dole.
V sudech, které byly vypáleny středně, jsem nejprve nechal kvasit odpovídající Sauvignon, který si ze sudu odnesl jen to co bylo třeba a pak jsme do něj plnili rmut odrůdy Malverina.

Byl rmut odstopkovaný?

Ano, byl. Hrozny byly sklízeny až ke konci vinobraní a dosáhly cukernatosti 24 °NM. Jakmile se v sudech fermentace – spontánní, bez zakvašení - naplno rozběhla, byly sudy uzavřeny a jen několikrát byl povolen ventil kvůli přetlaku unikajícího CO2. Teď jak rmut dokváší, je obsah sudu pod mírným tlakem vlastního, stále ještě unikajícího CO2.

Říkal jste, že proběhla spontánní fermentace. Používáte také vlastní kmeny kvasinek, jak je teď módně rozšířeno díky aktivitám slovenských vinařských mikrobiologů?

Nevěřím tomu. Konzultoval jsem to i s vinaři na Slovensku a s vinaři, kteří s tím dělají, a na základě toho se domnívám, že jde jen o image. Nemůže to prostě fungovat. Než si namnoží dostatečnou kulturu pro větší výrobní kapacitu tak už to vesele kvasí z okolí. Ne, prostě tomu nevěřím.

Vlastní zákvas – tedy autochtonní kvasnou mikroflóru z vinice – měli už naši otcové…

Jistě, jistě ještě dnes jsou ve starých smíšených výsadbách vždy i rané odrůdy, které se sklízely dříve, sklep a lisovna se takto přirozeně naočkovaly a bylo po starosti se zakvášením. Možná byly ty rané odrůdy i na jídlo, ale toto byla hlavní funkce – na burčák a tedy na zaočkování sklepa. Další odrůdy se pak sklízely ve velkém – v jeden moment byly namlety třeba všechny kádě a aby se „klobúk rychle zdvihl“, doprostřed kádě se udělal takový komínek, tam se dal zákvas a do rána to bylo zvednuté.

Zeptám se vás teď na jednu věc, co už jsem se chtěl zeptat dříve. Mezitím jsem během dvou dní měl možnost osobně na různá vinařská témata hovořit s biodynamikem Nicolasem Jolym a mezinárodně působícím poradcem v oblasti biovinařství Uwe Hoffmanem. Pana Hoffmana jsem se ptal na jeho postoj k biodynamice – k mému překvapení ji takřka zavrhl s poznámkou, že jde o pěkný příklad, jak lze šikovným marketinkem dobře prodat špatná vína. Nějak se s tímto tvrzením nemohu vnitřně ztotožnit, stále o tom přemýšlím, možná biovinaři cítí jakousi konkurenci ze strany biodynamie…chci se vás zeptat: jaký je váš postoj k biodynamickému vinařství?

Ano, Jolyho knihu mám dokonce někde tu na stole. Je tam spousta zajímavých myšlenek, věcí, které jdou až k jádru problému, ke kořenům, prostě hodně hluboko. Nedávno jsem měl přednášku s názvem „Návrat k terroir – cesta přirozeného vinařství“ a je zde hodně věcí, které vnímám podobně jako Joly a vlastně jako naši předkové - viz spony metr na metr, 1,2 m na 0,8 m, bez herbicidů, minimalizace síry, která byla jen pálená a bylo ji možno aplikovat pouze se stáčením a tak dále. K jeho knize a jeho myšlenkám obecně musím říci, že je z nich patrné, že má pro věc cit a intuici, spíše než hlubší vzdělání z daných vědních oborů.

V knize jsou některé nepřesnosti, ale to mohlo být i chybou překladu. Jeho mezery např. v genetice jsou patrné z toho, že ještě před 3 lety nám ve Valticích povídal, že si bude množit révu sám a to ze semen, čemuž jsem se pousmíval a když jsme se jej před nedávnem ptali jak je to daleko, oznámil, že se to nepovedlo, že to nejde. Tím jsem pochopil, že biodynamické teze nelze číst doslovně.

Přesně tak – je to o hledání vlastní cesty, utváření si vlastního systému. A já nevěřím ani tomu biovinařství, které v našich podmínkách doslova „překlopí“ celý svůj provoz - i padesát hektarů a více! - z odrůd Vitis vinifera do organické produkce. Není to jednoduchá věc a letošní rok to potvrdil. Obávám se, že by příště mohlo dojít k tomu, že někdo „nevydrží s nervama“ a ošetří bioporosty i tím, co v systému není povoleno, přijde se na to a my, kteří jsme našim biovínům budovali po léta jméno, ale i ti ostatní noví poctiví, tak budou háuzeni do jednoho pytle. Spousta hesel je již vyčerpaných – organická vína, biovína, z nebe na zem atd….já jsem se tedy rozhodl hovořit o systému přirozeného vinařství.

Joly hovoří o tom, že ve středověku vlastně nebyla biodynamická nauka vůbec potřeba – vinařství bylo přirozené, půdy zdravé….

Ano, právě v tom zdraví půdy je zakopán pes. Celá spirála jeji mikrobiální a tedy kvalitativní devastace začala na přelomu padesátých a šedesátých let z rozmachem plošného používání chemických prostředků v zemědělství, zejména herbicidů. Dnes je situace taková, že půda ve většině vinic je v tak nešťastném mikrobiálním stavu, že bez chemie to opradu nejde. Dokáže si někdo představit, že dříve to ale šlo? A nejenom bez herbicidů, ale třeba i bez hnojení?

A ten návrat k přirozenému vinařství není jen v eliminaci chemie. Vnímám nutnost jiného pojetí třeba výsadby vinic. Je nutné zhustit spon. Kde je méně jak 7500 keřů na hektar, lze těžko mluvit o odrazu terroir ve víně. Podívejme se na slavné Romanée Conti: mají jich 11-12 tisíc. A před révokazem jich měli dokonce 36 tisíc.

Opravdu? To snad vychází na spon 50-60 x 50-60 cm!

Ano, bylo to tak - spon jako u zelí. A také díky tomu byla ta vína už tehdy slavná. Pouze pokud si jednotlivé keře takto intenzivně konkurují, dostaneme kořen révy hlouběji dolů, tak jak je to přirozené. Podívejme se na révový semenáč – má kůlový kořen rovně dolů. Množit révu semenem ale přirozeně nejde, protože má vysokou heterozygotnost a vyklíčí pokaždé něco jiného. Hluboko kořenící réva se nenechá tolik ovlivnit tím, co jsme ji za ta desetiletí nasypali do půdy a stále průběžně sypeme.

Máte na mysli asi i průmyslová hnojiva…

Samozřejmě! Vždyť co je to za terroir, když mělce položeným kořenům sypeme například fosforečná hnojiva z poloostrova Kola. A to nemluvím o syntetických, která nemají vůbec žádný původ – u fosfátů jde ještě o aplikaci mleté horniny. Pokud je keřů málo, spon je řídký, a keře třeba chybí – kořeny jsou nahoře, čekají na závlahovou vodu, čekají na hnojiva.

Pokud mluvíme o hnojivech a o „přirozeném vinařství“, uvažoval byste tedy v tomto systému o pořízení stáda krav a ovcí, jak má třeba Nicolas Joly a hnojí výhradně hnojem od zvířat z jeho stád?

My nepotřebujeme stádo ovcí. Již nějaký pátek si připravujeme vysoce kvalitní vlastní kompost. Výlisky necháváme zpracovat speciálními kalifornskými žížalami, které jsou menší než naše zahradní druhy, ale mají větší množící schopnosti a jsou dokonalí tráviči: během několika měsíců zpracují 5000 metrákovou hromadu výlisků na vysoce kvalitní kompost.

Znám tu metodu z vlastní zkušenosti, tedy ne s kalifornskými žížalami a ne během pár měsíců, ale místními a za cca 2 roky. Máte tento materiál v nějaké jímce nebo snad obřím hnojišti?

Ne, docházelo by k únikům cenných látek a i žížaly by odlezli. Tento kompost zpracováváme přímo v areálu firmy, vzadu na velké zpevněné ploše. Považuji takový kompost za hodnotnější než hnůj, a to zejména po stránce huminové organiky. Sice je taková aplikace poměrně nákladná – přijde zhruba na 100 tisíc korun na hektar, ale považuji to za dobrou investici. Materiál tam šel samozřejmě i včetně žížal – počítám totiž, že tyto budou na místě dále zpracovávat případný další materiál, který bude dodáván.

Je jisté, že pokud se do vinice rozvezou výlisky jen tak, navolno, není jejich potenciál ani zdaleka tak dobře využit jak by mohl být, prakticky se jedná více o ovlivňování mechanické struktury půdy než o její organiku.

Ano, spálí jej slunce, odnese vítr, vyplaví děšť. Právě hluboká organická přeměna za přispění žížal je ideálním řešením. Dřívější historická přirozená úrodnost půdy, kterou držely organické a humusové složky je zdevastována. Dodávání dobře připraveného kompostu a v dostatečné míře, může být jednou z cest, jak se k oné přirozenosti vrátit. Ideální by byla nepotřeba hnojit hnojit vůbec. A to se zase vrací k tomu, že je třeba mít vyšší hustotu keřů a menší tvary. Vím, jak řekl Luboš Glos, přijdou pak problémy s houbovými chorobami – to se ale dle mého názoru dá částečně ovlivnit indukovanou rezistencí révového keře, zelenými pracemi, smíšenými výsadbami s odrůdami z interspecifických novošlechtění atd.

Když hovoříme o hnojení, velký potenciál živin, zejména minerálů a dalších cenných složek je i v réví.

Ano, ve výzkumných projektech se chceme zaměřit i na tento produkt.

Réví se hospodářsky zkoušelo využívat již před sto lety (viz článek v rubrice „Psalo se ve VO před 100 lety“ na jiném místě tohoto čísla – pozn. red.). Bylo např. zkrmováno dobytkem.

To si dokážu představit, však také obsahuje značné množství ostatních cenných látek, třeba sacharidů, také draslík je v hojné míře zastoupen. Je to vlastně jakási makrobiotická strava pro dobytek.

Staré zdroje o vinařství nám mimo jiné ukazují, že se stejně vrátíme k dávno kdysi poznanému – naši stařečci tomu třeba nerozuměli do hloubky jako dnes my, ale měli nějakou zkušenost a prostě to tak dělali – ať se to týkalo mikrobiologie, časování operací či síření. Již před 25 lety bylo francouzi napsáno, že potřebu síření lze snížit až na 20% tehdejších běžných hladin používání.

V současné době dochází k diskuzi o tom, co ještě lze používat při výrobě biovín a co již ne, jsou tlaky na liberalizaci, na umožnění používání širokého spektra aditiv a přídatných látek. Jak tento proces vnímáte?

V prvé řadě chci říci, že pokud k nějakému uvolnění dojde, bude to počátek konce biovín. A opět se vrátím k tomu: bude firma natolik silná, aby přežila, když nevyjde po stránce ochrany třeba celý jeden ročník u většiny produkce? Na Slovensku k tomu přistoupili po stránce dotací na bioprodukci jinak: dostanou peníze zpětně až po „přežití“ přechodného období.

A ještě se vrátím k tomu přirozenému vinařství. Indukovaná rezistence révy vinné je poměrně značná. Ani patogen není tak razantní, aby si rostlinu úplně zničil – vzhledem ke své obligátní specializaci by pak totiž nepřežil. A tak zabezpečme rostlinám přirozené podmínky – nepoužívejme herbicidy, nehnojme chemicky, neničme přirozenou půdní rovnováhu. Zhustěme spon, upravme agrotechnické operace a také zvolme správnou lokalitu pro vinici. Nelze se domnívat, že je možné dělat vysoce kvalitní vína přirozeným systémem na vysoce úrodných půdách. Vysokou kvalitu dosáhneme právě pouze na těch nejbídnějších půdách, kde je réva v permanentním stresu a to ji nutí ze sebe vydávat to nejcennější.

Hovoří se také o tom, že opravdový výraz terroir lze dosáhnout jen u keřů, které jsou ve stresu.

S tím se dá souhlasit. A taky se to už využívá u zavlažovaných vinic, které jsou jinak zvyklé na značný přísun vody – řízeně se voda omezí, rostlina se dostane do stresu a začne pracovat úplně jinak. Lze to vidět třeba na vývoji semene a to i u keřů, které jsou třeba někde na dvoře na pergole; jakmile semeno fyziologicky vyzraje, rostlina to pak už takzvaně „balí“ a může se to projevit na případech „pozdního oidia“. Potlačíme-li apikální dominanci, která je mimochodem u révy dosti značná a upřednostníme kambiální růst, který se projevuje u zakrslých a nízkých tvarů právě onou mohutností, jakoby zbytněním, dojdeme k tomu, že ta pravá kvalita se u mladých výsadeb projeví mnohem rychleji a dříve odezní i nectnosti mladých výsadeb jako jsou rostlinné tóny atd.

Otázky pokládal a za Hovory MM děkuje Richard Stávek"

Důležitost hnojů a kompostů

Teď, na sklonku pomalu končícího vinobraní, se ve volných chvílích zabýváme manipulací s 2-3 roky odleželým hnojem (koňský, kozí a králičí spolu s rostlinnými zbytky ze zahrady, bioodpadem z kuchyně a žížalami prochroustanými výlisky z hroznů ze sklizní posledních let, zalévaný močí, močůvkou a bylinnými zákvasy), který je vlastně zkompostovaným, dokonale kyprým životaplným materiálem. Poslouží při předvýsadbových úkonech na pozemcích ve Veselých a v Bočkách, kde budeme v roce 2017 něco málo vysazovat.
S Teodorem jsme vyrazili s fůrkou rostlinných zbytků a čerstvého hnoje na jedno z hnojišť k jejich uložení a na prázdný valník jsme pak naložili odleželého, již dvou- až tříletého materiálu. Vždycky se na to těšíme, protože je jisté, že nás při rozkrývání vrstev kypré prstě překvapí mnoho zajímavého. Bylo tomu tak i tentokrát; v nejhlubších vrstvách první kopky, až na samé rostlé zemině, byly desítky, ne-li stovky tučných, pěkně narostlých ponrav. Mezi nimi se to na první pohled hemžilo stovkami drobných žížal (žádné teď populární kalifornské, ale pěkně ty naše) a když si člověk poklekl a přiblížil zrak k těžkým, mazlavým hrudkám, uviděl doslova hemžení celé plejády drobných jedinců půdního edafonu. Takový pohled vždy potěší. Víme co sem ukládáme, a také víme, co pak vezeme zaorat. Není to tedy obří kopa čehosi anonymního, začasto monotematického složení (např. čistý kravský hnůj - od krav nepřetržitě léčených antibiotiky - které povětšinou vyloučí - a ejhle, hnůj je jich plný, a který se pak ne a ne dostatečně rozložit - proč asi??).
Půdu, kam budeme na jaře vysazovat, dobře známe, protože tam již léta hospodaříme. Tedy nic na rychlo nakoupeného či pronajatého - kvůli dotacím - jak je dnes možno často vidět. Půda si odpočala, žádné vinohrad po vinohradu, nic takového. Již nyní, před zaoráním hnoje, když tam zaryjete rýčem, je tam vcelku pod povrchem živo. A kde je živá půda, tam se ujme i živoucí peň révový, jež dá po čase a za péče opravdicky ŽIVÉ VÍNO.
V rozhazování třapin a výlisků v meziřadí vinic nevěřím; je to špatně. Tento drahocenný materiál musí projít samostatným kompostováním, nejméně po dobu roku, pak teprve má být zapraven do půdy. Ale to je pracné :-) proto to dopadá, jak to dopadá...

Teo kutá v hnoji, hledá a vybírá ponravy

Kvalitka!

Zapoměli jsme na ně kyblík a tak posloužil úložný prostor na nářadí. 

Teo, lovec ponrav. To se drůběž poměje..!

Probírali jste se někdy holýma rukama kupkou ponrav? Zajímavá terapie. Teo tvrdil, že mu ruku okusovali. Mě to škrabkalo. 

Jedna fotka co přišla poštou

To k nám tak v květnu v rámci skupinky od Jenny and Francois Selection pod vedením Phila zavítala i slečna Lauren, která byla obtěžkána profi-fotoaparátem. Jo, zmiňovala se, že fotí. Popravdě řečeno, ani jsem si nevšiml, že by při těch několika desítkách minut co nás strávili, fotografovala naše děcka. Nicméně nedávno přišla mailem informace, že jí během její fotografování vyšla momentka komunikace Josefa se Živou přes sklo verandy. A fotografie se jí natolik líbila, že ji použila při svém závěrečném projektu na fotografické škole, kde snímek patřil k nejoblíbenějším.
Snímek formátu A4 pak přišel v pěkné žluté obálce, vzorně zabalen. Děkujeme!
Líbí se foto?

Pozdravy z Berlína

Od tohoto týdne se budete moci s divoryšákovými víny potkat na dalších dvou místech německé metropole. Vloni jsme začli dodávat do nového restaurantu platz doch! a nyní se 3 naše vína objeví ve vinném baru MAXIM (sommeliéři tohoto slovutného vinného baru se zaměřením na přírodní vína si na vinný lístek vybrali Neuburský Sylvánek 2014 a Mladý Boček 2014) a restaurantu Reinstoff (2 hvězdičky v průvodci Michelin, na vinném lístku zde od konce tohoto týdne naleznete nesířený a nefiltrovaný Medový Muškátek 2015).

Protektorátní fetiš

Původně jsem měl rozepsanou stať o tom, co mám rozečtené, pak jsem si ale řekl, že bych se měl podělit s jednou velkou zajímavostí.

škoda že tam nezbyl aspoň hlt...určitě aji mistr Žufánek by rád okoštoval :-)

V Němčičkách je vlastně jediná vila. Ani nevím jestli má jméno, ale když se řeklo vila, každý věděl o který dům se jedná. Majitelka se před lety rozhodla dům prodat a loni našla kupce. Potkali jsme se pár týdnů před tím, než se měli definitivně vystěhovat (bydleli v Brně, toto měli jen na "luftování") a dům předat novým majitelům. Nabídla, že zda nechci pár nějakých vinařských drobností, co tam zůstali po jejím otci Ludvíkovi Sadílkovi. Nějaký ten pěkný koštýř (žádné ty dnešní křehotinky, pěkně těžké, ručně foukané sklo, předmět denní potřeby vinaře, který jen tak nerozbijete, dále pár starých košů, nějaká prvorepubliková literatura a ejhle, dva pěkné malé demižonky opět z těžkého modrozeleného skla, opletené ještě proutím. A ten jeden z nich má příběh. Dle sdělení paní majitelky v něm bylo ještě donedávna cca 10 litrů prastaré slivovice, kterou nalahvovali a nechali si po otci na památku. K mému štěstí demižon nevypláchli a já nyní občas chodím čenichat, vonět a čichat k pomalu mizícím výparům prastarého destilátu. Na krčku demijonu byl malý plastový obal a uvnitř originální dokumenty k pálence a jejímu původu.

Tak ve VINOPĚ, dnešním VINIU, se kdysi pro členy pálívalo....no kdeže ty časy jsou...po revoluci družstvo nebylo vráceno členům (mám doma ještě založeny členské knížky po předcích), a bylo privatizováno a transformováno na VINIUM....společnost, která je již více než 10 let permanentně v červených číslech. Uf

A co v sobotu okoštujeme?

Autor fotografie neznámý, děkuji za výpujčívku. A taky děkuji strejčkovi Vlaďovi Šlancarovi za poskytnutí zázemí.

V počátcích našeho festivalu jsem dával do ochutnávky takřka 4 desítky vzorků, i archivní, ojedinělé láhve, vzorky, kterých třeba zbývalo několik málo exemplářů. Jenže to bývalo ještě v Němčičkách. Do řady za sebe se postavilo několik stolů, řada lahví to byla předlouhá. Už loni v Boleradicích, přestože prostory byly velkolepé, jsme to zkrouhli pro přehlednost a vzhledem k mnoha kolegům kolem do dvou desítek. Letos to bude ještě komornější, degustačku kousků i z devadesátých let si necháme na jindy :-)
Takže letos v Boleradicích ochutnáte:
Ročník 2015: oranžové cuvée Odměry (RB, Char), oranžový Medový Muškátek, rosé Divý Ryšák, Pet´nat vol. 1, červené cuvée Mladý Boček
Ročník 2014: oranžové cuvée Neuburský Sylvánek, rosé Ryšák, Mladý Boček červený
Ročník 2013: oranžové cuvée Veselý, červené cuvée Veselý, červené cuvée Špigle-Bočky (láhev magnum!)
Ročník 2011: oranžové cuvée Veselý-Bočky (láhev magnum!)


Na viděnou v sobotu!

AUTENTIKFEST - tombola

Hřebem večera loňského Festivalu autentických vín v Boleradicích byla Aukce vzácných vín (tématika Frankovka a Neuburské). Letos pro vás připravujme na příští sobotu slosovatelnou TOMBOLU, kde budete moci s trochou štěstí vyhrát nejenom láhve kvalitních autentických vín, ale i další, mimořádně zajímavé ceny.
Víte, že budete moci vyhrát například:
- kozí sýr
- Romantická večeře pro dva
- Půlden mezi kozami
- Ochranný oblek na stříkání
- palivové dřevo na podpal - 4 pytle
- Vyhlídková jízda po Vinohradech
- Meruňkové chipsy
- Vídeňský dort
- poukaz na tiskové práce (viněty) v hodnotě 5000 Kč?
A mnoho dalších...cen stále přibývá, máte-li nějaký zajímavý nápad, můžete se přidat také a věnovat nám do tomboly nějakou pěknou cenu! Těšte se!

...a jak bude Autentikfest 2016 probíhat?

Milí čtenáři mého blogu, píši Vám ve věci množících se dotazů stran Autentikfestu - Festivalu autentických vín na Moravě, který již tradičně pořádá naše vinařské sdružení AUTENTISTA MORAVIA MAGNA.
Festival, který dříve probíhal formou otevřených sklepů u jednotlivých vinařů v několika vinařských obcích se loni přemněnil na událost, jež se odehrává v jeden den a na jednom místě. Po rozsáhlých úvahách a jsme s kolegy pro konání akce zvolili přívětivý sklepní areál Tihelňa v nedalekých Boleradicích, kde má jeden z nás své zázemí. Podle ohlasů návštěvníků, ale i pozvaných a účastnících se vinařů se zdá, že se jednalo o dobré rozhodnutí. Letos si to tedy v Boleradicích zopakujeme a to trochu ve větším stylu - kromě našich kolegů ze spolku Autentista Slovakia a několika dalších slovenkých vinařů budete moci ochutnat další autentická středoevropská vína, která vám budou osobně nalévat jejich tvůrci z Maďarska a Rakouska.
AUTENTIKFEST 2016 se odehraje v sobotu 13. srpna od 10 hod., končit s naléváním hostům bychom měli oficiálně desátou večerní - následovat bude spontánní neřízená zábava se zpěvy a vinaři.
Vzhledem k limitované velikosti areálu a našich organizačním možnostem jsme se letos rozhodli stanovit počet vstupenek, které půjdou do prodeje a to na 400. Předprodej za zvýhodněnou cenu (150 Kč) bude trvat do pátku 5.8. a máte možnost si je zajistit na tomto odkazu nebo e-mailem (vstupenky@autentikfest.cz) a nebo telefonicky (+420 606 770 858; +420 775 184 403. Zbudou-li nějaké volné vstupenky, bude možnost zakoupit na místě za cenu 200 Kč. V ceně vstupného je kvalitní sklenička, katalog festivalu, servis v areálu sklepů (voda, WC, vyplachovačky skleniček).  Cena vstupenky nezahrnuje ochutnávku vína - tu si budou návštěvníci kupovat u každého z vinařů zvlášť.
A co váš čeká? Vína bílá, červená, růžová, oranžová, ryšáky, sekty, šumivá, pet´naty, jistě nějaké to likérové, možná i pálenka a jiné… samozřejmě půjde o vína autentická, řemeslná, bio… Objeví se určitě i nějaké zajímavosti a překvapení.
Co se týče jídla, o kvalitní gastrodoprovod se postarají nejenom profesionálové. Pečivo, kotlíkový guláš a další delikatesy obstarají Laskominy od Maryny. O hlavní chody se budou starat kuchaři a číšníci z brněnské restaurace Kohout na víně. Tým z Němčiček bude přes poledne připravovat tradiční poctivé trdelníky. Na své si přijdou i milovníci kozích sýrů.
I o zábavu bude postaráno - jednak začneme slosováním cen v tombole (snad to nedopadne po formanovsku) mezi 19. a 20. hodinou. Výtěžek z tomboly, jejíž ceny budou jak hodnotné a seriózní, tak i vtipné až recesistické, půjde na profinancování letošní festival a na přípravy toho dalšího v roce 2017.
Jak to bude s ubytováním či dopravou? Mapka areálu i možnosti dostat se na místo najdete zde: http://autentikfest.cz/index.php/areal/
Seznam vinařů najdete zde
A zde partneři Autentikfestu: magazín WINE-Degustation, Biocont Laboratory, Vinařský fond, Gastroglass, Etiflex - tiskárna
Možnosti ubytování jsou k pokročilé době již velmi omezené - zkute třeba ještě nedaleké Ovčí terasy (www.beee.cz), případně další možnosti v Němčičkách (dá se případně dojít i pěšky - netrvá to déle jak hodinku), Bořeticích či V. Pavlovicích, případně Kurdějově:

Ubytování Němčičky TJ Sokol na koupališti a pod vlekem
http://www.sportnemcicky.cz/content/ubytov%C3%A1n%C3%AD
Ubytování Němčičky - Penzion Leona
http://www.ubytovanileona.cz/
Ubytování Němčičky - Penzion u Karla
http://www.penzionukarla.cz/
Ubytování Němčičky - K Babičce
http://kbabicce.cz/
Ubytování Němčičky apartmán Modré s nebe
http://www.apartmanznebe.cz/
Ubytování Němčičky - Slovácký dvůr
http://www.slovackysklep.cz/ubytovani-slovacky-dvur
Němčičky ubytování u vinaře Pavla Čermáka
http://www.modrehory.cz/vinar…/vinne-sklepy/vinartsvi-cermak
Kurdějov -Hotel
http://www.hotelkurdejov.cz/
Ubytování Bořetice
Hotel Kraví Hora http://www.kravihora.cz/,
penzion Mlýn s restauraci http://mlyn-boretice.com/
hotel Modré Hory http://www.hotelmodrehory.cz/
špičkové ubytování je ve Velkých Pavlovicích v Penzionu André s restaurací
http://www.slechtitelka.cz/ubytovani/pokoje-penzionu/
Na přívoz či odvoz lze využít Taxi služby z Velkých Pavlovic
http://www.tokrataxi.cz/
nebo Hustopečí
http://www.funtaxi.cz/
http://www.k-taxi.cz/

Těšíme se na shledanou v Boleradicích!

Festival autentických vín na Moravě 2016!

Přijďte! Třeba aji vatry budú hořet! Ale po 22. hod. se zpívat bude určitě!

Nedělní dolnokounické momentky

Kozlík. Byl to Honzik?

Jezdívám tam rád. A tak když se naskytne příležitost a jsme požádáni vypomoct s domácí porážkou letošních kozelců výměnou za dobrou společnost, dobré jídlo a pití a příjemné odpoledne, rádi vyrazíme.
Loni to byly tuším dva kousky, letos čtyři.

V jeden moment jsme jeli tři najednou

Začínáme nejraději ráno, to i kvůli obtěžujícímu hmyzu a kvůli dopolednímu chládku. A jako tradičně, řezník je obvykle v úvodu potěšen kvalitnám destilátem. Loni to byl špičkový rhum, letos pan domácí překvapil odleželou (18-ti letou) ročníkovou whisky s palírny Glenfiddich. Přestože osobně preferuji alespoň dvacetiletou Glengoyne, podáváný moc pěkně překvapil.
Kozlíci byli krotcí a nebylo to nějaké dramatické. Spíše už ke konci přes desítky kusů vos, much a jiného hmyzu, bylo jasné, že předvelikonoční domácí porážka je příjemnější práce než pozdně červencová. Paní domácí, protože je citlivé povahy, nemohla se přímo krvavého klání účastnit, nicméně se zdatně ujala přípravy jatýrek na cibulce a i kuřátka na grilu, kteréžto nás čekalo v době polední po náročném dopoledni.K pokrmům jsem si již řekl o domácí dvoudubácké víno - pili jsme veltlín 2013 a tuším sauvignon stejné sklizně - oboje nesířené a v sudu nazráté, velmi pitelné a výtečné a daleko přesahující smargdový Pichlerův GV z Wachau, které jsme otevřeli pro alespoň částečné srovnání.Odpoledne následoval krátký výlet do kopců Weinperky v Miroslavi a místní začínající dvoudubové odnože - vinařského provozu v areálu místního zemědělského podniku.

paní domácí a hospodář junior

3x "I": Impozantní, inspirující, ikonické!
Po přesunu do vinařství Dva duby v bývalé židovské čtvrti (a na příznačné adrese "U Synagogy") v centru staroslavného města následovala prohlídka výrobních prostor, představení novinek a degustace vín, z nichž terroir asi fakt nejde "vymlátit" ani žádnou technologií (a DD žádnou stejně ani nepoužívá, takže je to tuplované). A když na konec propršeného odpoledne nečekaně v Dolních Kounicích potkáte Pavla Jelena s rodinou, jde o perfektní den :-)

Dolnokounická kůzlečí jatýrka na cibulce s domácím chlebem.

A zde již v Miroslavi, kde dlí výlučně bílá (či lehce oranžová) vína - v sudech (hlavně Stockinger), ale i dalších nádobách různých tvarů (koule, vejce) z různých materiálů (beton, porézní keramika)

Vejce. Tvar zrození.

Den byl horký a žíznivý a tak se sklenka osvěžující vody po návratu do D.Kounic hodila. Úchvatná kompozice!

Domácí chléb, domácí sýr a skvělé Dvoudubové moky

K té okurkové sezóně...

Sice je okurková sezóna, ale s oidiem ve vinicích se taky rozhodně nenudíme. Proto maily podobné níže uvedenému jen a jen potěší...
...díky a bylo mi ctí spolupracovat!

"In early May I wrote to tell you, as a valued contributor, that the fourth edition of our Oxford Companion to Wine published last September had won a James Beard Award in the US. Now I’m delighted to report that, along with the great Pierre Galet’s latest work, the international wine organisation OIV has given it their Grand Prix, recognising it as the greatest work published on wine last year.

It is unusual for repeat editions of a book to be so garlanded, but it is so rewarding to see that knowledgeable wine people recognise how much work went into this new edition. Thank you very much for your contribution. You can follow news and reviews of the 4th Oxford Companion at www.oxfordcompaniontowine.com

With very best wishes,

Jancis
The 24-Hour Wine Expert £4.99 Penguin paperback
New, much-revised 4th edn of The Oxford Companion to Wine
The World Atlas of Wine, 7th edn - iPad version too
Wine Grapes - winner of every major wine book award 2012-13
JancisRobinson.com - award-winning, updated immoderately
twitter.com/@JancisRobinson - updated in moderation"

Si nedají pokoj...

Tak jsem ve výsadbě Pinot blanc v trati Odměry našel první letošní okus od vysoké zvěře. Hroznů poskrovnu, sotva ve stádiu aby se z toho dal udělat verjus, ale banda to žere, přestože není sucho jak loni, mají všude šťavnatý pažit. Asi nezbude než oplotit....uf.

Errata k "Postřikový plán 2016" od společnosti BS-vinařské potřeby

Měl jsem dnes zastávku ve Vel. Bílovicích ve velkoobchodu BS-vinařské potřeby ohledně analytických rozborů mladých vín zrajích v sudu. Při odchodu jsem pro zajímavost pobral nějaké aktuální firemní letáčky a katalogy, mezi nimi i "Postřikový plán 2016".

Doma jsem se začetl a překvapila mě jedna věc. Od loňska není po lobbistickém tlaku agrochemické korporace BAYER v evropských bruselských institucích povolen pro užívání v ekologickém zemědělství přípravek ALGINURE, který je vyroben na bázi extraktu z mořských řas, a který byl hojně a úspěšně používán desítkami, možná i stovkami tuzemských vinohradníků.

Přesto je uveden v plánu postřiků na letošní rok v režimu BIO ve zmíněných propagačních materiálech BS-vinařské potřeby. Asi se jedná o neúmyslné přehlédnutí, omyl možná způsobený tím, že leták byl tištěn už s předstihem a před odejmutím licence pro Alginure (někdy v zimě). To ale mohlo být opraveno přelepením, zaškrtnutím nebo prostě jiným upozorněním v materiálu, který je volně rozebírám nic netušícími zákazníky. Vždy se najde někdo, kdo informaci o tom, že Alginure se již nesmí používat (jeho nalezení v ekologickém produktu je tvrdě sankcionováno, a to i přesto, že se nejedná o žádnou tvrdou chemii, která je hojně používána v intergované produkci a to v 90-ti % vinic), nemusí mít a pokud by se řídil informacemi v Postřikovém plánu 2016, mohl by v případě kontroly tvrdě narazit. Umístění Alginure do sekce "výživa" je málo platné, nesmí se používat ani jako hnojivo.

Jistě není pozdě na umístění errata do zbylého nákladu letáku a na rozšíření informace mezi zákazníky BS-vinařské potřeby, že došlo k omylu a aby Alginure, které je jinak běžně v prodeji, ekologičtí pěstitelé již nepoužívali.
Takže kolegové certifikovaní biovinaři, pozor, Alginure od letoška již ne!

DRAČKA

To vám jedu takhle za kozama. No podojit je, jak jinak. Měli jsme je tehdy pod Nosperky, to je tam co je přírodní rezervace, velice jim to tam svědčí. Zastavím a vidím, že kousek v lese je u svých úlú místní včelař pan Sláma. Tak jsem zašel mezi dříny a bezy a trochu jsme poklábosili. Pan Sláma měnil úly, počínal si obklopen stovkami bzučilek sebejistě, bez zaváhání a bez kukly či jiných oblečků. Prostě frajer. Tak jsme povídali, okukoval jsem jeho včelařský grify a obhlížel úly obklopující terén.

Prostě to tam leželo na pařezu

A hle, nedaleko stojící pařez obklopovalo několik cihel, rozmístěných v pravidelném geometrickém útvaru. Říkám si, co tu dělají pár desítek metrů v lese ty cihly. "Díváš se na ty cihly?", optává se Vojtěch Sláma. "No ano", odvěťuji, "kde se tu vzaly ty cihly? Nakonec vypadají, že polovinu z nich usadil do země někdo cíleně". Vysvětlení je krátké a výstižné. "No ty cihly budeš třeba ty a nebo tvoje žena, když byste sem na toto místo někdy stěhovali včely, potřebovat - vyhraničují geopatogenní zónu, včelám totiž tato místa prosívají".
Na pařezu ležel také podivný předmět evokující nějaký ruční nástroj, který léta tlel v zemi, až dřevěné topůrko zcela vyhnilo. Evidentně ještě ručně kovaný a podle hran kdysi dávno notně opotřebovaný.

 Nějakou chvíli jsem si jej otáčel v ruce a pak se včelaře otázal, zda je to jeho a náležící nějak k včelařským potřebám. "Ale kdepak", odvětil p. Sláma, "to tu našli, když čistili lesní cestu. A jestlipak víš co to je tento starodávný nástroj? Že ne? Je to dračka.

Používalo se to při opravách a renovacích hliněných omítek kotovicových staveb - domů i presúzú. Omítka se občas odlpovala tak bylo nutné je vyspravit. Dračka měla delší dřevěnou násadu, díky které dosáhli na stěnu výše. Oprýskanou omítku prvně oškrabali a pak ji dračkou roztírali a uhlazovali. Tento kus měl původně mnohem širší okraje, je evidentně hodně opotřebovaný."

Tak pracovat s dračkou jsem už nikoho nezažil. Pan Sláma si její používání ještě pamatuje. Dokonce svého času ji používal při rekonstrukci svého sklepa.
Takže dračka :-) seznamte se.

Pozvánka na VÍNO NENÍ VINNO 2016

Poznačte si do kalendáře...

Josef milovníkem terroir

Zažil jsem mnohokrát, jak ostřílení vyznavači a odborníci na určité terroir jakmile se ocitli na konkrétním  slovutném viničním místě, sehnuli se k zemi, kde vzali tu šutr, tu oblázek či hrst prstě a jali se nejen čichat, vonět a čenichat, ale i lízat, olizovat, kousat, ochutnávat....aby pronikli skrze a cele do místa, kde se víno rodí.

Náš Josef (nar. 2014) se s tím nepáře. Před rokem se sotva doplazil k krtkově kupce, kterou v Mladém Bočku senzoricky zanalyzoval, nyní systematicky ochutnává u několika keřů a srovnává horní část, kde je půda skeletovitější a sušší, s dolní částí, která je humóznější, vododržnější.
Mladý Boček je ode dneška dořezán, a i ochutnán. Tak je to dobře.

Někdo sazenice?

Měl by někdo zájem o cca 200 sazenic révy odrůdy Veltlínské zelené na podnoži Kober5BB a cca 300 sazenic Solarisu na SO4? Spěchá, poptávejte telefonicky či přes sms: 775197443. Cena 34 Kč za kus.

Entrée restaurant v Olomouci

Dobře bylo.

Plíčka na smetaně z měsíčního, mléko sajícího kozelce, čeaknka, pečená mrkev aj.

Hodolanská máčka - pošírované vejce, nakládaná kurka, klobása, brambory aj.

celer, pastinák a spol., excelentní...

domácí pečivo s domácími máslíčky

roláda z kůzlečího pupku a přírodní kůzlečí řízeček, hrášek, čatní ze zelí a spol., paráda

kaštanový krém, slanina, kachní parfait, mňam

Pastinák, granátové jablko, mandle, kroupy....prostě zahrada

...to už si nepamatuju, ale bylo to dost dobrý :-) dezert

zátiší....děkujeme týmu Entrée....

Bylo to velké, díky

Co právě čtu...Rádce vlastníka lesa

O víkendu jsme byli celá rodina pozvaní na oběd do Morkůvek k Jendovi Skýpalovi (místní polesný) a Vendě Stávkové (sestřenka). Venda připravila bažantí polévku a kančí pečínku se šípkovou omáčkou. Přenáramně jsme si pochutnali. Po četných debatách o tématech lesa, zvěře atd. jsem byl panem hajným obdarován; Rádce vlastníka lesa I. a II..

Brožurky z let 2005 a 2012 vydal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL - neuvěřitelná zkratka!). Seznamují se základními pravidly vlastnictví lesa, uvádějí práva a povinnosti návštěvníků a uživatelů vašeho lesa, informují o vašich pomocnících v lese, vysvětlují hospodaření v lese, vykládají založení lesního porostu na zemědělské půdě a zpravují o možnostech čerpání příspěvků, dotací a finanční pomoci vlasníkům lesů.
Věděli jste, že:
- každý smí vstupovat do vašeho lesa na vlastní nebezpečí, sbírat v něm pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest?
- při vstupu do lesa jej nesmíte poškozovat, nesmíte narušovat lesní prostředí a musíte dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce?
- že v lese nesmíte rušit klid a ticho, nesmíte vstupovat do lesních porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, nesmíte v v lese jezdit a stát s motorovými vozidly (to jsem zvědav na budoucí letošní červnové veselé příhody)
- váš lesní pozemek - přirozené životní prostředí zvěře - je s velkou pravděpodobností evidován jako honební
- odpovědnost za způsob hospodaření a za stav lesa nese vždy a v první řadě vlastník
- holinu je vlastník povinen řádně zalesnit do 2 let od jejího vzniku, do 7 let od jejího vzniku musí být následný lesní porost na ní zajištěn...

Biocertifikát

Občas se někdo zeptá: A je to autentický opravdu bio? Že nikde nemáte nálepku toho loga, takové té zebry zelené? Já na to obvykle odpovídám: Ano, je to bio. Děláme to tak, jak cítíme, že b mělo být správně a fér. A tak tedy je to jistě víc než bio. Na to bio máme takový speciální certifikát, který každému zájemci rád předložím. To biologo je tak strašný, že jej na lahve raději nedáváme. Pokazilo by to estetický dojem. Tož tak.

Děti a pozoun

Přijel k nám Pablo.

Pablo je z Valencie a má přítelkyni z Česka, tak se učí trochu česky.
A protože se chce naučit farmařit, přijel k nám na nějaký čas sbírat zkušenosti. Přes den jsme ve vinicích, sadech a lese.
Ve volných chvílích Palo cvičí na jeho oblíbený pozoun a naše děcka mu asistují.

A tak se po večerech bavíme. U vína, jak jinak :-)