Co právě čtu... Vilém Kraus o jihomoravském vinařství v roce 1969

Jedním ze skvostných úlovků, které čítají vinařské police mé knihovny, je bezesporu nedávný úlovek - asi devadesátistránková studie v tmavě zelené diplomkové vazbě formátu A4, jejíž autorem je Doc. Ing. Vilém Kraus, CSc. a rok sepsání je 1969. Práce nese název "JIHOMORAVSKÉ VINAŘSTVÍ: historická zjištění - současný stav a výsledky rekonstrukce - perspektivní rozvoj" a podle toho, že je psána na psacím stroji a listy knižně svázány, si dovoluji odvozovat, že v době vydání nebylo pořízeno více jak pár výtisků, tedy co by šlo spočítat na prstech jedné ruky. Nejspíše šlo o zadání, které bylo nutno v té době předložit rozhodovacím orgánům a pod.
Ale pojďme blíže k obsahu...

Vilém Kraus, 60. léta

V prvním oddíle studie autor rozebírá historické poznatky o pěstování révy vinné. Jsou to vesměs údaje, které je možno najít v některých ostatních autorových knihách a nebo v mnoha jiných hostorických pramenech. Oddíl II., který tvoří takřka polovinu dílka, popisuje tehdejší stav (tedy k roku 1969) vinařství na Moravě. Moje zmínky se zaměří na náš region, potažmo okres Břeclav.
"Na Břeclavsku je vidět ze všech okresů největší urychlování tempa rekonstrukce vinic od r. 1961 do r. 1969, neboť plochy mladých vinic tu mají rychlou vzestupnou tendenci. Přitom zůstává plocha plodných moštových odrůd stále stejně vysoká. Každoročně klesá se zmenšující se plochou starých vinic i plocha odrůd stolních, které se nevysazují pro nevýhodnou cenovou relaci na trhu a pro nedostatek vhodných, plodných odrůd. Za uvedených 8 let klesla plocha přímoplodých hybridů na polovinu, což znamená roční pokles v průměru o 16 ha. jejich klučení by tu mohlo probíhat rychleji. Střední i vysoké vedení tu mají zhruba stejně rychlý vývoj a dnes již dosahují 2/3 z celkové plochy vinic. Téměř jedna třetina vinic je tu u soukromého sektoru, který bohužel zatím vlastní ještě nejvíce vinic vedených na hlavu, starých a nerekonstruovaných. Na Břeclavsku je nutno dát soukromému sektoru větší příležitost k obnově vinic, protože je tu nadbytek příhodných pozemků, které zatím leží ladem a nikdo jiný je obdělávat nebude, nežli drobní pěstitelé. Máme v několika JZD nebo zahrádkářských koloniích na Břeclavsku příklady, že tito drobní pěstitelé dovedou na parcelách do 10 arů, které byly nově založeny a bylo na nich použito středního vedení, získat sklizně 100-200 q/ha, díky bohatému hnojení a pilnému obdělávání. Je proto škoda nepodpořit jejich snahy výrazněji umožňěním nákupu prvotřídních sazenic a přídělem pozemků, které se pro pěstování révy hodí, ale nejsou uzpůsobeny pro velkovýrobu.
Sklizně se tu pohybují až do roku 1966 do 30 q/ha, vyjma klimaticky velmi příznivého roku 1964, jehož úroda byla hlavně vyvolánateplým počasím 1963. V létech 1967 a 1968 bylo na Břeclavsku díky intenzivní uvědomovací akci podniknuté Katedrou vinařství VŠZ ve spolupráci s Okresním zemědělským sdružením podstatně zlepšeno hnojení vinic a hlavně řez vinic s vysokým vedením. To se projevilo blahodárně na výnosech. Na Břeclavsku je též největší počet závodů, které se na pěstování vinné révy specialisují a mají již větší plochy vinic", uvádí ve studii k vinařství na Břeclavsku V. Kraus.
V další části druhé oddílu se zaobírá odrůdovým složením tehdejších vinic. Uvádí, že soukromých a záhumenkových vinicích na Moravě bylo na sklonku šedesátých let nejmenší zastoupení jakostních odrůd skupiny IA (dřívější členění jakosti - pozn. RS) - celomoravsky to dělalo 6,22%, na Břeclavsku pak jen dokonce 0,92%. Převahu v tehdejších vinicích měli Neuburské, Muller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené či Sylvánské. A podíl přímoplodých hybridů též nebyl zanedbatelný - bylo jich takřka 7%. Velkovýrobní vinice (JZD, státní statky atd.) byly již povětšinou novější a tak se zde prosazovaly odrůdy jako Tramín, Burgundské bílé a také Ryzlink rýnský. Ze skupiny pro konzumní vína, jak se tehdy označovala skupina IB, se převážně vysazovala odrůda Muller-Thurgau. Zajímavou je tabuka srovnávající země podle procenta zastoupených skupin odrůd:

Odrůdy pro výrobu                       Rakousko    Morava     Francie    Německo
jakostních vín                               9,4%            17,93%     21%         32%
dobrých konsum.vín                     52,6%          55%          42%         50%
vín běžného konsumu
a odrůdy stolní                              38%             27,07%     37%         18%

Kraus dále uvádí:
"Dnes je většina soudných vinařů přesvědčena, že použití Moerova vedení bylo jediným východiskem z tehdejší situace a všichni ti, kdo se již naučili s vysokým vedením zacházet, si uvědomují, že tento způsob vedení bude i v budoucnu jedinou možnou formou pěstování révy ve velkovýrobě, zvlášť tehdy, bude-li naše vinařství vystaveno většímu vlivu zahraniční konkurence. Bez Moserova vysokého vedení révy nemůže abslutně obstát moravské vinařství v konkurenci, která se musí nevyhnutelně přiostřit, má-li dojít k pokojnému soužití v Evropě. Ale i domácí poměry se pro vinařství zhorší, protože pracovníků v zemědělství bude i nadále ubývat a výrobní nákady na veškeré pomocné hmoty se budou neustále zvyšovat."
Ve statích, které jsou věnovány hnojení, se Vilém Kraus zabýval i tehdy velmi ožehavou problematikou a to z hlediska výživy a hnojení, nově budovanými terasami. Uvádí, že se mluví často o rekultivaci, dlouhodobých osevechsměskami pro zeené hnojení apod.. Podle Krause je však otázka růstu révy na terasách pouze otázkou živin v půdě. Ten, kdo má dostatek kapitálu, tvrdí, aby mohl provést jak terasování, tak vyhnojení půdy na práh výnosové jistoty, ten si nemůže na růst révy zterasovaném území naříkat. "Ale jak ukázal průzkum obsahu živin na terasách Břeclavska, jsou tam jen stopy hlavních živin. Na takových pozemcích nelze dosáhnout úspěchu, na těch se dá jen prodělat. Je-li zakládání teras celospeolečenským zájmem, pak musí společnost na jejich zřizování přispívat a současně kontrolovat velmi přísně jak jsou prostředky využívány", uzavírá úvahu autor.
Zajímavé jsou údaje o produktivitě práce ve vinohradnictví:
1961: 1 pracovník obdělal 1,05 ha a vyrobil 2860 kg hroznů; za 1 hodinu pak vyrobil hodnotu 10 Kč.
1969: 1 pracovník obdělal 1,51 ha a vyrobil 7610 kg hroznů; za 1 hodinu pak vyrobil hodnotu 26,64 Kč.
Třetí oddíl knihy nese název Perspektivní vývoj moravského vinařství a jeho zajištění. Autor se v něm zbývá vývojem ploch, sklizní a kapacit, rozebírá možnosti výroby a lahvování pro léta 1970-1980, popisuje dodavatelsko-odběratelské vztahy a rentabilitu. Statě to jsou mimořádně zajímavé, budu se jim zde věnovat v některém z příštích příspěvků se štítkem "Co právě čtu...".

Dementi Respektu

Tímto příspěvkem tu zakládám další rubriku, protože už mám těch těch blafů a hochštaplerské práce  dost. Nazvěme to třeba dementi.

Za panem redaktorem Sachrem, který napsal článek s názvem Hluboké kořeny, jež vyšel v rubrice Fokus časopisu Respekt č. 33/2013 na straně 28, jsem zajel až ke kolegovi-vinařovi Zdeňkovi Vykoukalovi, ke kterému se nahlásil kvůli připravované reportáži na téma aktuálních trendů ve vinařství. Přijel k němu i s fotografem za horkého letního poledne. Sedli jsme ve stínu na dvorku, popíjeli Zdeňkův skvostný veltlín a volně povídali. Znám tu práci z druhé strany, proto mě překvapilo, že Tomáš Sacher si v podstatě nedělal poznámky a diktafon jsem nikde neviděl. Na to, že se nepohybuje tak jistě v oboru (z většiny otázek či reakcí na naše slova to bylo znát), tedy docela odvaha. Už v úvodu mi děkoval, že jsem přijel ke Zdeňkovi za nimi, že prý stejně chtěli jet ještě za mnou a stejně by mne rádi navštívili i tak, jen co skončí svou návštěvu v podvečer v Rakvicích. Vzhledem k tomu, že jsem byl trochu skeptický kvůli jeho přístupu k zaznamenávání toho co jsme řekli, požádal jsem jej, zda by mi, pokud bude v textu má slova uvádět jako přímou řeč, mohl tento text poslat k autorizaci. Velmi ochotně souhlasil a vzal si na mě telefon. Projeli jsme pak v závěru Zdeňkovi vinice a rozloučili se - reportéři jeli do Rakvic za Milošem Michlovským a my se Zdeňkem jsme šli každý po své práci; já s tím, že navečer u nás dvojice zazvoní.
Nezazvonila a ani telefon nezazvonil. Tak jsem si říkal, že se alespoň ozve až to bude psát a než to odevzdá do tisku. Netušil jsem ovšem, že prodleva mezi dopsáním textu a odevzdáním do tisku bude tak krátká, že nebude panu Sacherovi ani stát za to, aby dodržel svůj slib a moji přímou řeč v článku mi nechal autorizovat. Dementuji tedy tímto to, co napsal pan Sacher v Respektu a vložil mi do úst, protože díky jeho odbyté novinářské práci jsou to bláboly.
Vezmeme to postupně:
1, "Šlapeme bosýma nohama v sudech" - neřekl jsem v sudech, ale v kádích, pro pana Sachera asi nepodstatný rozdíl, já ovšem pak vypadám před kolegy z oboru jako pablb.
2, "Můžete víno nechat zrát v plechových kádích? Anebo byste se měl držet původních dřevěných sudů, ideálně ještě z místního dřeva?", popisuje aktuální spor svého spolku jeden ze zakládajících členů Richard Stávek. On sám prý vsadil na "fundamentalismus" a víno skladuje v sudech z akátu vyrostlých jen pár desítek metrů od samotné vinice. - To bude asi záměna sudů za kádě. Mobilizace nebo kanalizace, jedno jest. Dále slovo plechový jsem nepoužil, použil jsem ale slovo nerezový. Na fundamentalismus, klidně bez úvozovek, jsem sice vsadil, ale ten se projevuje třeba tím drcením hroznů šlapáním, víno rozhodně neskladuju, sklep není sklad, ale víno zraje, případně se školí atd. v dřevěných sudech ze středoevropského, převážně moravského dřeva a do budoucna mám připraveno své vlastní dřevo, i ze stromů vyrostlých opravdu co by kamenem dohodil od vinice, každopádně vždy v dosahu hodiny svižné chůze od vinice :-)

K tomu, co v článku bylo vloženo do úst Zdeňkovi Vykoukalovi či Milošovi Michlovskému, se nebudu vyjařovat, akorát vím, že Zdeněk text viděl velmi krátce, v podstatě měl telefonát, že má na mailu text a že se na to má podívat, protože za půl hodiny to odchází do tisku. (A že tam prý bylo oprav...)  Docela šibeniční... Nikdo není dokonalý, ale sliby se mají plnit, pane Sachere, nemusel bych tu brblat na vaši práci.

Příznivý ročník = polosladká vína? Ale kdeže...

V prvním srpnovém týdnu vyšel v periodiku Slovácký deník článek s názvem "TOP VÍNO: POLOVINA VZORKŮ JE POLOSLADKÝCH". V textu je citována ředitelka spolupořádající Okresní agrární komory Uherské Hradiště Karla Malinová: "Ročník to byl pro vinaře příznivý. Důkazem je fakt, že polovina přihlášených vín je zařazena do kategorie polosladká". Proboha, vinaři, co se kolem paní ředitelky pohybujete, vysvětlete ji prosím, že je to s těmi zbytkovými cukry jinak a kabinety či pozdní sběry rozhodně nelze automaticky řadit k příznivému ročníku jen proto, že ve vína jsou polosladká.
Osobně tady ten mor zbytkových cukrů ve vínech, která by přirozeně měla být samozřejmě suchá, považuji za velkou patálii pro naše vinařství. Vždy jsem připravoval a připravuji vína suchá, v tomto jsem konzistentní, nesetkal jsem se dosud s tím, že by zákazníci či obchodníci požadovali zbytkové cukry. Není to výmysl samotných vinařů? polosladká vína dnes potkáte už i na místních koštech u vzorků drobných vinařů-samozásobitelů. Před lety nemyslitelné....kvas zaražený sírou, filtrací či zchlazením.

Pohlednice od Coreyho

Corey u nás strávil loni na přelomu zimy a jara nějaký ten čas. Pomáhal s údržbou sadů, ve vinicích, krmil zvířata. Dokonce se zúčastnil soutěže v řezu révy. Párkrát jsme si od té doby psali, vystudovaný počítačový programátor a analytik si mezitím po své ročním evropském putování našel v Kalifornii práci a usadil se...

Další (po Mikeovi, Stevenovi, Lukeovi, Carderovi, Nashovi či Jane Kozlowski) kdo v USA touží po našich vínech :-) tak uvidíme.

Poděkování

Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří nás od pátku do neděle poctili svou návštěvou v rámci akce Otevřené sklepy vinařů-Autentistů, aby ochutnali naše vína.

Nutno připustit, že místy to bylo hektické a bylo věru husto. Loni během jednoho odpoledne několik desítek návštěvníků, letos od pátečního viničního pikniku přes sobotní degustační odpoledne až po nedělní obchodní dopoledne myslím i nějaká ta stovka.

Zdá se, že 16 nabízených vzorků si své milovníky našlo, alespoň soudě podle slovních reakcí či vypitých či odnesených lahví. A to je dobře.

Je to též potvrzením toho, že u nás v Němčičkách (č. p. 206, zdůrazňuji) jdeme správnou cestou, která je sice delší a mnohdy až jakoby trnitá, chodník nevyšlápnutý, ale z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí.
Děkujeme.

(Všechna fota Marie Catharina Gilow)

Otevřené sklepy III. - degustační sklo

Ač se ta naše autentická akce jmenuje otevřené sklepy, u nás doma vlastně sklep zatím nemáme v provozu (rekonstrukce) - kdo už jste u nás byli, víte, že víno zatím tvoříme ve sklepě na Vrbici, v kterém hnízdím už patnáctý rok. Tož aby někteří příchozí nebyli rozčarováni...

Otevřené sklepy 2012. Foto Michael ze Švajcu

Po mnoha pokusech a omylech jsme se už před nějakými dvěma roky kompletně rozhodli pro degustační sklenice Riedel. Jde v současné době o německou sklárnu dodávající vinné sklenice křišťálové, ale kdysi vznikla a fungovala na našem území, v lastně do roku 1948. Takže letos bude možnost si u nás zapujčit noblesní degustační sklo (řady Riesling Extreme Restaurant, Viognier, Pinot Noir...), pouze v případě, že bychom byli zavaleni vínamilci, nastoupí záložní sada OIVeček :-) Záloha skládaná hotově při převzetí do rukou činí na riedlovky 300 Kč, klasická OIVčka pak za cca desetinu.
Rozsáhlé konzultace se sommeliéry a jinými znalci vín potvrdily, že investice do kvalitního degustačního skla se skutečně vyplatí. Rozdíly v smyslovém vnímání jsou značné, a to všemi pěti (smysly). Cože? Ano - už jen to potěžkání ručně foukaného olovnatého křišťálu a nebo poslech lupkání bublinek sektu...(hmat, sluch - a pak že jen oko, nos a jazyk...).
Vodu budeme zítra podávat k vínu kouhoutkovou i studniční. Schválně, poznáte-li rozdíl.

Otevřené sklepy II. - sobota

Jak již bylo uvedeno na jiném místě, v sobotu dopoledne se v rámci naší akce Otevřené sklepy vinařů-Autentistů uskuteční oblíbená Viniční potulka s průvodcem a komentářem. Vycházet se bude od parkoviště u koupaliště v Němčičkách a to v 10 hod. - na neomluvené opozdilce se nečeká, v případě meškání volejte číslo 775197443. Projdeme vinice staré i mladší a to v tratích Veselý a Bočky. Akce zabere asi 1,5-2 hodiny, dobrou obuv a něco na pití s sebou, jde se svižnou chůzí členitým terénem.
Odpoledne (od 14 hod.) pak u nás doma otevřeme dveře všem milovníkům autentických, hodnověrných vín. Nabízet budeme k okusu vína mladší, naleželá i archivní, degustovat bude možno po skleničce (ceny od 15 Kč) a nebo formou degustačních setů (standart se cca 3-5 vzorky za paušál přes rozšířenou verzi až pod GRAND TOUR, který bude obsahovat i gastronomickou vložku ve formě kozích klobásků, kozího sýra apod. (do vyčerpání již tak skrovných zásob).

Vzhledem k tomu, že mi již několik dní volají četní lidé s různými dotazy a dokonce se ohlásily dvě vícečetné skupinky, doporučuji mailem (richard@stawek.cz) či telefonicky (775197443) konzultovat optimální hodinu kdy přijít. Během degustačního odpoledne bude též možno zakoupit vybraná vína s sebou, případně se domluvit na tomto na nedělní dopoledne (9:00 až 11:00, nejlépe v sobotu sdělit kolik čeho a ráno bude vše připraveno).
Vrcholem autentického odpoledne bude pečínka/pajšl/šašlik/cokoli z mléčného kozlíka Honzíka. Kozlík je nevelký a masko lahodné, obzvláště k červenisku z Bočků. Proto doporučuji se poptat na rezervaci i v této věci.

Otevřené sklepy I. - jak to bude v pátek

Nadcházející víkend mají vinaři ze sdružení Autentisté akci Otevřené sklepy. Není to klasická lokální akcicčka, protože jsme poněkud rozeseti, každopádně podrobnosti ke každému z nás najdete na www.autentiste.eu

V tomto prvním dnešním (další budou následovat) příspěvku shrnu zítřejší podvečerní část - viniční piknik v Bočkách. Vzhledem k tomu, že aktuální předpověď počasí hovoří dokonce o dešti, je možné, že akce bude během pátku stornována, tedy každopádně ZMENA PROGRAMU VYHRAZENA.
Pokud se počasí přece jen umoudří a bude to vypadat, že to přečkáme v inkriminovanou dobu bez deště, nějaký takýsi start by měl být kolem šesté večerní. Na místě bude plápolat vatra, zájemci mohou bivakovat přímo u vinice. Catering vlastní a nebo můžeme zajistit klasiku (špekáčky/klobásky, pečivo atd.), nutno se však nahlásit dopředu a to do zítřejšího poledne. Na místě se bude hojně popíjet Divý Ryšák. Bude-li nálada, popějeme.
A místo činu? 48°56'17.256"N, 16°50'41.134"E
Ostatní informace sdělím po telefonu: 775197443. K sobotě a neděli napíši během dneška.
Howgh

Anita Song, USA: Divý Ryšák mi zachránil život!

Anita Song, dívčina ze San Francisca, k nám přijela po loňské srpnové asi dvoutýdenní návštěvě letos opět, a to v hodovní večer, také přibližně na dva týdny. Pracovala ve vinici, dělala a sklízela seno, pěčovala o kozy, pomáhala v domácnosti. Jednou tak cosi hledala ve své kabelce když v tu vytáhla korek od našeho vína. A spustila příběh...

Anita Song, USA

"Jo, a tady mám korek, který už rok nosím při sobě a myslím na vás. Připomíná mi totiž, jak mi váš Divý Ryšák zachránil život. No co tak nevěřícně koukáte? Bylo to takto: Když jsem k vám loni přijela, byli jste vlastně první místo po pražském letišti, kde jsem se zdržela víc než pár minut. Pod dvou týdnech výpomoci jsem pak jela ještě na jednu farmu kdesi v kopcích za Olomoucí a s sebou jsem pro své budoucí hostitele od vás dostala láhev Divého Ryšáka. Vůbec jsem v ten moment netušila, jak zásadní pro mne na mé cestě Divý Ryšák bude. Dojela jsem vlaky a autobusy na místo, odkud jsem se musela na farmu vydat pěšky. Šla jsem přes několik osad, kolem různých domů a lidí, ale nikdo mi vlastně nedokázal poradit, kde je má farma, zřejmě to bylo i z důvodů jazykové bariéry. Byla jsem už zoufalá, bylo totiž velmi horké počasí, docházely mi síly i zásoby vody, vzdalovala jsem se civilizaci kamsi do kopců a připadala si zcela ztracená. Pak mi došla voda, na mne mdloby, prostě jsem sedla pod tíží mého batohu vysílením kdesi v járku cesty, noc se blížila. Už jsem myslela, že tu někde skonám, dravá zvěř mě rozsápe, nikdo nenajde. Byla jsem blízko psychického a fyzického zhroucení, když tu mne napadlo vypít láhev Divého Ryšáka. Už ani nevím, jak jsem jej otevřela, vývrtku jsem jistě neměla, každopádně si pamatuji, že jsem ji vypila do poloviny téměř na ex, jakou jsem měla žízeň. V tom jsem ucítila neuvěřitelný příval energie, síly, elánu a byla jsem v mžiku plná optimismu! Vstala jsem, lehce si hodila na záda obrovskou krosnu a vyrazila k lesům. Za kopcem jsem potkala lidi, kteří mě nasměrovali k mé farmě a po šťastném uvítání s domácími jsme pak Divého Ryšáka dopili společně. Byl to pro mne tak silný a významný zážitek, že jsem si uschovala korkovou zátku od vašeho Divého Ryšáka jako upomínku na to, jak mi zachránil život!"

Alex (Austrálie), Živa, Anita, Teodor a Stáňa při večerním pikniku po náročném pracovním dni

Ozval se Mike

Mike u nás strávil cca od půlky února do cca půlky dubna celkem 10 týdnů na zemědělské praxi - podílel se na rekonstrukci a opravách drátěnky a opěrné konstrukce ve vinicích, stahoval réví, vyvazoval tažně, pásl kozy, lahvoval víno, štípal dřevo a spoustu dalších aktivit.
Mike je z Texasu a jeho prapradědeček přisel do Spojených států severoamerických někdy v počátku 20. století z moravských Zádveřic (u Zlína). Mike pak studoval 2 roky češtinu na univerzitě v Austinu a pobyt ve vlasti jeho předků pak byl pro něj logickým vyústěním jedné jeho životní etapy.
Mike je spíše flegmatický typ, česky se mu mluvit moc nechtělo, když už jsme jej ale u skleničky vína přinutili, sice pomalu, ale velmi precizně a gramaticky správně skládal věty.
Před pár dny od něj došel milý mail, jsem si jistý, že mu nebude vadit, když jej tu nabídnu širokému čtenářstvu. Věřím, že Mike se tu v Němčičkách jednou opět zjeví.

Mike po uspěšné výstavbě suché zídky z místních viničních valounů ve vinici Veselý

Richard,

            I just want to say how much I enjoyed my time stayin with you and your family.  My time spent with all of you was the highlight of my time in Europe.  I learned so much and wish I coulc have stayed for so much longer.  You and your family have become very important to me in my life and I hope to go back to work with you again.  If there is a way we can keep in contact I would really enjoy that.  Also I wanted to know if there was a way that I can get some of your wines over here.  I would really enjoy sharing the experience that I had working with you to the people I care about through your wine because that is the best way I could imagine.  I do not know how it works trying t ship things to the US from the Czech Republic, but I can find a way to make it work.  I would like to get a couple of cases if possible, but anything would be great.  Please email me so we can make this work.  I wish I could have stayed longer than I was able to, and I hope to come back some time.  Tell Stanya, Ziva, Teo, and all of your family I said hello and thank you for an amazing and unforgettable experience while I was in Nemcicky.

                                                   Mike Bravenec

Teodor abstraktně

Teodor Stávek, bez názvu, nedatováno.
Modrá je dobrá, ale zelená je zelená :-) Zejména na jaře a v létě...

Opět ty PodBočky aneb opravdu je moc horko...

protože to vypadá, že někomu asi přeskočil závit.
A co se tu vlastně děje? Je to asi hodinka, co tu po Němčičkách rozvážela pracovnice obecního úřadu dopisy. Ten, co skončil u nás ve schránce, byl určen mojí ženě.

Není to ani rok, co krajský soud vyhověl mému návrhu a zrušil Územní plán Němčiček v části nové zástavby Pod Bočky. Sleduji, že developerské hydře nenasytnosti a hamižnosti narůstají nová chapadla, nově pučí setnuté hlavy. Naše předky by nikdy nenapadlo takto hújat ze zemů, jak je záměrem několika málo vlastníků, kteří si tento připitomělý nápad zmysleli a prolobovali zastupitelstvem obce.
Co se změnilo od loňského rozsudku Krajského soudu v Brně, že se znovu mluví o zástavbě v lokalitě? Nic, na uvedených pozemcích, se od doby rozsudku stavět nesmí. ani uvažovat o zasíťování atd. Všimněte si též, že tón dopisu vlastně pouze oznamuje vlastníkům, stejně jako před 4 lety, když se okolo toho začalo mluvit, nějaký záměr na jejich pozemcích. Nikdo se jich předem neptal, zda mají tentýž záměr, nikdo s nimi nejednal, zda vůbec chtějí pozemek prodat atd.
Mluvil jsem s většinou lidí a buhvíjak o to nestojí, aby se na jejich pozemcích stavělo. Někteří si ještě živě pamatují, jak současná garnitura obce vyběhla s vlastníky pozemků pod současnou solární elketrárnou a nebo jak dopadl jeden z bývalých vlastníků pozemků v lokalitě nové výstavby (možná jich bylo více, vím jen o jednom případu). Asi nejabsurdnější je, že ti, kteří tolik prosazují zastavění NYNÍ čarokrásného údolí obklopeného naturovými panonskými dubohabřinami s remízky dřínů a zákus zástavby až do svahů vinic, se zároveň vinařstvím živí. Že by k produkci moravských zemských vín nepotřebovali moravské hrozny? Kamiony z jihu u nás po dědině v době vinobraní občas stávají....O TEMPORA, O MORES.
A mě pozvánka nepřišla :-) přesto, že patřím ke klíčovým vlastníkům pozemků Pod Bočky. Ptám se, proč?

Změna kurzu? aneb je horko a ještě přitopí

Za poslední rok jsem se tu, tady, zde a nebo taky tu zmiňoval o té šílenosti - bobové dráze v Němčičkách a peripetiích kolem vytunelovaných dotací při její stavbě - několikrát. Prvně to vypadalo, že krytí grázlíků malých i těch velkých, je pořádné, ba takřka až dokonalé. Dokonce to vypadalo, že pár lidí přijde definitivně o majetky a závazky vůči věřitelům zůstanou navždy nedobytné. Věřitelům se ale vyplatilo vytrvat, nedat se a být tvrdý. A zdá se, že se blýská na lepší časy, ostatně posuďte sami (řízení o odstranění stavby již bylo zahájeno, na soud byl podán další návrh na vydání předběžného opatření atd., bude zajímavé sledovat, jak se k tomu ve finále postaví ROP Jihovýchod) :

Co dělat se včelím rojem

To vám tak jednou zavolají, teda pokud jste včelař, že se jim na zahrádce na borovičce usídlil potulný včelí roj. Jo jo, zavolali naší Stanislavě, která je u nás včelařkou, že aby přišla s rojáčkem...

Oblečete si úbor...

Včely se usadily na borovičce, tak je smetala husím křídlem do bedýnky, které se ve včelařském slangu říká rojáček.  No nezní to hezky?

Ale padlo i nějaký žihadlo...

Do úboru se převlékla na chvilku i Živa. Samozřejmě za Teodorovy asistence...

V zahradě za domem jsme vybrali a upravili vhodné místo...

Po dvou dnech ve sklepě schlazené a tedy vlastně zklidněné včey se už nesou...

Vítejte, děvčata pracovitá, ve vašem novém domově...!

Roj se prudším trhnutím sklepne do úlu...

...a hotovo

Opět nastupuje husí křídlo na ometání

Dotřeseme poslední opozdilce

Opatrně dometeme

...a zakryjeme

...a zase to Toskánečko

Nemohu odolat a nedat sem výňatek z mailu, který jsem dnes obdržel jednak v návaznosti na můj mail ze včerejška o úžasném objevu jedné vědecké práce bizarního tématu (MZLU Brno, ZF Lednice, Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů - Současnost pěstování a vinifikace modrých odrůd révy vinné v regionu Modré hory - Michaela Pekaříková) a druhak asi také v reakci na včerejší vysílání TV Barrandov z našeho kraje, které můžete shlédnout zde.


"Dobrý den, děkuji. Tak to je úspěch, že se ten uměle vytvořený region dočkal už i vědeckého zájmu a zpracování! Po včerejšku jste zas o něco slavnější a v té souvislosti mi celý ten konstrukt zapadá do sebe: bobová dráha v Modrých horách; tedy jeden nesmysl vedle druhého nesmyslu... Ono to všechno má původ v upocené snaze vytřískat, co se dá. To by chtělo spíše nějakou sociologickou práci: proč právě v těchto obcích??? Musím se doznat, že už mě popadaly "rasistické" úvahy o chamtivosti dolsky mluvících obyvatel hanáckého Slovácka; tedy, že my=Hanáci jsme více konzervativní, méně hamižní a máme větší úctu ke své domovině. To se ale omlouvám Vám a všem, kdo žijí v MH a nemají s takovým přístupem k životu nic společného. Do Modrých hor by se nikdo z HS cpát neměl, protože naše vlastní kultura a dějiny jsou natolik bohaté (a navíc nemáme přebytek hořčíku :-) ), že nějaký "kunstkonstrukt" je jen pro lidi, kteří o tom nemají ani páru – viz šlechtitelka ve Velkých Pavlovicích jako "malé Toskánsko"(ještě nedávno jsme slyšeli o miniaturním Toskánsku – to tehdy bylo k mikroregionu MH), protože to prý připomíná italskou krajinu... (což takhle hanáckoslováckou stavbu v Toskánsku, jehož krajina nám připomíná HS? Jsem zvědavá, kdy přijde např. na Burgundsko – vždyť i Masarykův životopisec Alan Soubigou přirovnává krajinu Kloboucka k tomuto francouzskému regionu, který jisté analogie – ve srovnání se stále propíraným a absolutně nepodobným Toskánskem – má ). Je i doklad toho, že lidé, kteří se nějak dostali k penězům (ať už zlodějinou nebo svou vrozenou "monetární psychologií"), teď své finance pumpují do staveb-přestaveb, které odpovídají jejich kulturnosti a vkusu. Takže tu máme Disneyland. Z rozhovorů s kolegy vyplývá, že např. opilé sklepy jsou asi nejstrašnější "vinařskou" novostavbou v oblasti HS a Moravského Slovácka. V Hustopečích sice nebylo dosaženo ještě takové míry dehonestace, ale také se zde neulívají. Nám tu teď vzniká sklep (na místě lisovny z 18. století, srovnané se zemí) U Sv. Václava, další nefalšovaná obluda. Mějte se krásně, přeji pevné nervy a až bude mít cestu, tak se stavte (=to je aspoň slovní hříčka!)"
 
A co uvádí abstrakt k bakalářské práci (zmíněno v úvodu), nejpravděpodobněji psaný autorkou? Bakalářská práce pojednává o nejčastěji pěstovaných modrých odrůdách na území Modrých hor, které jsem v této práci uvedla a popsala. Uvádím i stručný popis výroby červených vín. Největší část jsem věnovala třídění vína podle statusu vína originální certifikace. Modré hory dlouhodobě o VOC MODRÉ HORY usilují hlavně proto, aby se odlišovaly od okolních vinařských oblastí pěstováním kvalitnějších vín. Z dotazníku, jehož úkolem bylo zjistit, zda občané České republiky souhlasí se zavedením vína originální certifikace, vyplývá, že si většina dotázaných převážně přeje, aby Modrohorská vína měla toto označení vín. A ti, kteří si nebyli úplně jisti, zda znají oblast Modré hory, část tykající se této problematiky nevyplnili. To jeden nestačí zírat, že? Ještě jednou, třeba to tu pochopíme: Modré hory dlouhodobě o VOC MODRÉ HORY usilují hlavně proto, aby se odlišovaly od okolních vinařských oblastí pěstováním kvalitnějších vín. Kapišto?

Co právě čtu...Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína

Publikace, která překladem vyšla z dílny Svazu Ekovín v rámci celoevropského projektu ORWINE, jsem už jednou louskal, je to ale nějaký ten rok. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno s několika kolegy diskutoval na téma některých postupů povolených v režimu ekologického vinařství, a nebyl jsem si v detailech už zcela jistý v některých věcech, šáhl jsem po Kodexu dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína znovu.

ORWINE čili organické vinohradnictví a výroba vína: vývoj technologií přátelských životnímu prostředí a spotřebitelům cestou zlepšení biologické kvality vína a vědecky podložených legislativních směrnic byl projekt, který probíhal v rámci celé Evropské unie (tedy vinařsky produkčních zemích) v letech 2002 až 2006.

Ekologické vinohradnictví - půda
Publikace se hned v úvodu věnuje alespoň stručně ekologii půdy, což je velmi aktuální otázka uvážíme-li, že množství vinic se nachází na svazích, kde hrozí například nebezpečí vodní eroze půdy. Bez povšimnutí nemůžeme nechat ani ten fakt, že konvenční vinohradnictví patří vůbec k nejnáročnějším kulturám na používání agrochemikálií, které bezezbytku kvalitu půdy snižují.
Jedním z cílů ekologického vinohradnictví je zvyšování přirozené půdní úrodnosti. Úrodnost půdy je dána kombinací pozitivních vazeb mezi aktivitou půdních mikroorganismů, genezí půdy, zásobováním půdy organickým materiálem a humjusem, půdní strukturou, vybalancovaným obsahem živin v půdě a schopností půdy poutat vodu.
......
Půda svou fyzikální strukturou a chemickým složením přímo ovlivňuje rozvoj kořenového systému a tím také zásobování révy vinné vodou a minerálními živinami. 

Ochrana révy
Jak je obecně známo, ekologické vinohradnictví nedovoluje použití syntetických pesticidů. Biologická ochrana révy pak stojí zejména na úrodné a zdravé půdě, správných agrotechnických zásazích, vhodných odrůdách a vedení révy, volbě správné lokality pro výsadbu nové vinice a v podpoře vitality rostlin.
Přímá opatření ochrny révy před peronosporou: základním prostředkem ochrany před touto chorobou je stále měď ve svých různých chemických vazbách (hydroxid, oxychlorid, tribazický sulfát, oxid, oxalát). V současnosti je aplikace mědi v ekologickéém vinohradnictví limitována úrvní 6 kg/ha a rok metalické mědi, resp. dávkou 30 kg Cu v průběhu 5 let. 
Znám jen jednoho vinohradníka (a není ani přihlášen v bio a není ani Autentista), který se kromě syntetických pesticidů zcela a dobrovolně zřekl mědi. Sám s ní též šetřím, bylo i pár pokusů ji zcela minout, ale nebude to tak jednoduché. Zatím jsem za pět let biorežimu nedosáhl limitu a většinu let ročníků jsem pod jeho polovinou.

A sklep?
Okamžité lisoání celých hroznů má za následek velkmi omezený přechod látek obsažených ve slupkách do moštu. Zatímco při lisování poškozených nebo nezralých hroznů a zpracování hroznů na šumivá vína je tato nízká míra extrakce vyžadována, u klasických typů bílých vín může mít negativní vliv na kvalitu vína.
................
Řízené máčení slupek v moštu umožňuje vyluhování odrůdově typických aromartických látek, polysacharidů, minerálních látek a rostlinných sterolů. Soubor těchto látek se podílí na senzorickém profilu vína a zároveň obohacuje rmut o živiny, které podporují alkoholové kvašení. 
Ano, souhlasím beze zbytku.
Autoři publikace však berou vše postupně - sklizeň, příjem a zpracování hroznů, lisování, stabilizace - odkalení, zákvas, školení atd. Neopomenuty jsou i postupy před lahováním.
V závěru publikace je několik kapitol sdělujících výsledky výzkumu projektu ORWINE (společná inokulace kvasinek a mléčných bakterií, hyperoxidace, alternativní a přídatné látky k SO2, přorozená tvorba siřičitanů (SO2) kvasinkami v průběhu alkoholového kvašení, vliv živin na tvorbu sloučenin schopných vázat SO2 pomocí činností kvasinek aj.)

Publikace byla v českém vydání podpořena Vinařským fondem a Ministerstvem zemědělství. A i proto mohla být zájemcům o problematiku ekologického vinařství distribuována zdarma. Snad mají ve svazu EKOVÍN ještě nějaké výtisky, které by mohly uspokojit případný další zájem o tuto problematiku (www.ekovin.cz)

Život je změna

Člověk má občas hnutí mysli, které jej přiměje jít do sebe, bilancovat, konat zásadní rozhodnutí. Snad k tomu přispěly i ty duchovní svátky, jenže teď dobíhají, neboť hnutí mé mysli (a srdce) bylo tentokrát zásadní, pro některé možná až překvapující. Ale jak zpíval kdysi Žlutý pes, Modrá je dobrá, a vzlétající hrdlička je symbolem lásky a svobody...

Rád bych totiž, jako konzervativec a člověk na pravici, přispěl svým dílem (a každodenní prací) k volebnímu výsledku 2014 (pokud nebudou předčasné volby), který mnozí skeptici vidí černě. Ne tak já, vždyť modrá je barva naděje a i ta naše Zemička je modrá a nikoli zelená...

Postscriptum: SMPMZ = Strana mírného pokroku v mezích zákona, jejímž zakladatelem byl Jaroslav Hašek a mezi členy patřil mimo jiné i Josef Lada.

Opožděná reportáž z Maškaření aneb TY DNES DOSTANEŠ!

Je faktem, že tady ty maškarní tancovačky by se měly odehrát v době karnevalové, tedy do počátku Půstu....nicméně, říkal jsem si, dlouho jsem nebyl za masku, tak co si nezablbnout...

Masky byly různé, bizarní, veselé i nápadité...

Šlo nás z domu povíce, celkem pětice. Byl tu úchylák, víla-poběhlice, Edith Piaf, I.N.R.I.

Edith Piaf alias Sonya

Joshua Nazaretský žehná mexické poběhlici...

Tancovalo se a veselilo, víno ubývalo jak samotná mladost noci

Víla anmálka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tanečnice z Břeclavi vzbudily značnou pozornost

Neznámá dáma byla sledována Úchylákem

Velmi nápadité - na maškarní do vinařské obce! BRAVO a díky

Popilo se a pojedlo, taky hodně tancovalo. Po čase jsem na baru smočil jazyk v moči starého asfaltéra nebo jak jsme tomu dehtu z Božkova říkali...u mých kumpánů v pití jsem však pochopení nenalezl a tak musel dopíjet většinu porce i po protistraně. Ach jo. Ještě že ty štamprle změnšili oproti dobám mého jinošství.
Spiritus vini mne obvykle směřuje k mírumilovnosti, i když výřečnost mne beztak ani v tomto démonickém opojení neopouští. Večer měl neočekávané ukončení, kterých bych se možná více a dále nezabýval, na tancovačkách občas padne pár facek....jenže pokud vám někdo na veřejnosti  vyhrožuje zabitím a přitom vás fyuzicky napadne, to celé kvůli investigativní činnosti v rámci novinářské práce, je třeba se k tomu postavit trochu jinak - ostatně, čtěte níže. Ach jo.