SORRY: končíme

Poslední číslo tištěného SORRY, 12/2013

V půlce předvánočního týdne jsem večer cestoval vlakem z Prahy. Vzhledem k tomu, že jsem dorazil na nádraží o něco dříve a vlak ještě neměl ani určeno nástupiště, a nebylo kam sednout, zkoumal jsem aktuální situaci v blízkém knihkupectví a také prošel kolem trafiky. Nemohl jsem tu minout regál, v kterém se jakoby v posledním tažení vzpínala titulka SORRY. Že nevíte, o co jde?

První historické číslo SORRY z počátku 90. let

SORRY je nekorektní humoristický měsíčník, který vycházel přes dvacet let a nesl podtitul "PrDeL" (=PRavá DEmokratická Legrace). Započal jsem jej odebírat již jako student počátkem devátdesátých let, doprovázel mě po dobu studia i po něm, pak jsem jej dokonce i předplácel. Ani nevím, jak se to stalo, někdy 5-6, možná více let zpátky, mi SORRY odešlo někam stranou, za horizont...

Hlášky Fámyzdatu byly vždy aktuální, i když často zcela srozumitelné jen pro pravidelné čtenáře

 
O to bylo mé překvapení větší z informace hned v úvodu sice černobílého, ale pro příznivce politicky i společensky nekorektního humoru nesmírně fascinujícího a zásadního plátku, že totiž SORRY končí. Jeho vydavatel, známý pražský advokát Fidelis Schlée, se rozhodl, že již bylo dost SORRY. "Jsem hrdý na skutečnost, že 23 let vydávám tento časopis a že za celou dobu v něm nebyl ani jeden inzerát. Zřejmě jsme tak vešli do dějin novinařiny jako jediný časopis, který byl živen penězi svého vydavatele, nikoli inzerenty", uvedl mimo jiné doktor Schlée ve sloupku na třetí straně listu.

Politicky nekorektní, břitký humor, nechyběl ani v posledním čísle

Ačkoli se redaktoři i vydavatel snažili o sto šest, aby je někdo (třeba politikové, hojně v SORRY bývalo věru peprno) zažaloval, za celých 20 let k tomu nedošlo, což je v reáliích českého mediálního poměrně ojedinělý úkaz. Doktor Schlée, vydavatel, tento fakt kdysi v jednom rozhovoru okomentoval: "Já si to vysvětluji ostychem politických blbů, kteří by v případě žaloby utrpěli ještě větší ostudu než mají sami o sobě. protože bych se postaral o to, aby se kauze věnovala ostatní média a to by nebylo pro žalující stranu rozhodně příjemné".

Vtipy nešetřily ani nejrůznější náboženství a vyznání a rasy...

 
Přesto, že v SORRY nikdy žádný inzerát nevyšel, redakce inzerci nabízela. Cena za stránkový inzerát byla rovný milion korun splatný v hotovosti v kanceláři vydavatele.
Pozůstalí redaktoři se i přes rozhodnutí vydavatele v průběhu prosince 2013 nezvdávají. Ač na práškách, doufají, že titul do konce roku někdo koupí a zainvestuje. Šéfredaktor Fefík další vydání i tak připraví a alespoň elektronicky si jej může objednat každý, kdož o to požádá mailem (sorry.email@seznam.cz).
fefík ve sloupku na straně 4 posledního tištěného vydání oprávněně hořekuje. Časy se mění. Lidi nečtou z papíru, raději hledají informace na internetu. I na tom papíře však dnes často jde o informace přecezené a žurnalistika se z nich vytrácí...kde jsou fejetony, soudničky, kde loňské sněhy?
Takže, SORRY, končíme.
A na závěr něco ze SORRY s vinnou tématikou...

Všechny obrázky byly převzaty bez svolení ze SORRY. Sorry...