I v antikvariátu okresního města se dá ještě najít zajímavou vinařskou knihu. Při náhodné chůzi kolem a hledání Krvavého románu Josefa Váchala jsem jako obvykle prošel též oddíl zemědělské tématiky a ejhle! Útlá knížečka z edice Ústavu fytopatologického Štátných výzkumných ústavov polnohospodárskych v Bratislavě (a nákladem Slovenskej ovocinárskej spoločnosti v Bratislave), jejíž autorem je Dr. Ing. Karol Kříž nese název Vlastnosti a význam bordeauxskej smiešaniny. Publikace není datována, což je převeliká škoda. Nuže, nahlédněmež dovnitř.
Asi tušíme, že slovenské označení smiešanina není nic jiného, než jícha, tedy bordóská jícha, klasický to přípravek proti peronospoře. A jak se na to přišlo? Uvádí se, že peronospora byla z Ameriky do Evropy zavlečena v r. 1878. V té době postřikovali viniční keře na krajích pozemků kolem cest směsí roztoku modré skalice (síran měďnatý) a vápenného mléka proti zlodějům. Předpokládali totiž, že "otrávené" hrozny nebudou zcizeny, protože na přímý konzum se takto ošetřené nehodily, leda po důkladném umytí doma. A Prof. Millardet vypozoroval, že v místech, kde se aplikoval tento postřik, jsou révové keře o mnoho zdravější. V roce 1886 pak publikoval své závěry o účinku této směsi proti peronospoře.
Po historickém úvodu následují kapitoly popisující přípravu jíchy, vč. návodu na správné hašení vápna, rozpouštění modré skalice, správné smíchání obou roztoků, zkoušku jíchy a zvýšení přilnavosti roztoku.
"Na 1 hl odporúčajú 1 lit. odstred. mlieka a lebo 5-10 dkg cukru, melasy, 20-30 g surového kaseinu, rozličné oleje, mydlá, špec. glejová galerta, dextrín, sušená krv. gelatina a i."
Autor publikace dále klade velký důraz na správné fyzikální a chemické vlastnosti jíchy. Upozorňuje, že bordóská jícha není "roztok", jak se někdy nesprávně uvádí, ba ani koloidní roztok, ale je pravou suspenzí (tedy česky jíchou :-)
"Dobrá zvlaživosť vyžaduje, aby kvapky smiešaniny s povrchu listov nestiekly, ale aby sa rovnomerne po celom povrchu rozprostrely, čo je najťažšie na rastlinách so silným voskovým povlakom, kedy sa má zvlaživosť zvýšit prídavkom mydla, želatiny apod."
Dále následují kapitoly o účincích jíchy, také o škodlivých. "Rozličné domnienky o škodlivom vplyve měďnatých solí (uvolněných zo smiešaniny) na podné bakterie a na jemné korienky boly vyvrátené, lebo tu ide o malé množstvá jedovatých slúčenín a tieto prechádziajů v pode do stavu nerozpustného. I keď meď nemá nijaký priaznivý účinek v podě, predsa len aj pri každoročnom viacnásobnom postreku prakticky neškodná, kedže množstvo CuSO4 neprekročí 1% pody používanej ako stanovisko rastlín."
V kapitole "Použitie ve vinohradníctve"je samozřejmě nejrozsáhlejší stať věnována peronospoře; ostatně účinky bordóské jíchy jsou zejména na ni. Autor nicméně také uvádí, že postřik účinkuje také na černou spálu (Gleosporium ampelophagum) a červenou (Pseudopeziza tracheiphila): před pučením se ošetřuje koncentrací až 8%, později již jen 1-1,5%. "Účinné sú postreky proti šedej plesni (Botrytis cinerea), zapríčinujucej tiež velké straty na vínnej réve, na ribezloch. jahodách, i na uloženom jadrovom ovoci. Do bordeauxskej smiešaniny odporúča sa pridať na 100 l 250 g mazlavého mydla. Postrek hrozien sa može raz opakovat, ale pametajme, že slabé napadnutie zdravých bobúl šedou plesňou, v tomto prípadě plesňou "ušlachtilou", je potrebné pre žiaducu akosť (voňu) vína", uvádí závěrem publikace.
Žádné komentáře:
Okomentovat